A občané v principu jen rozhodli, že se vrátí pravidla, která ve Švýcarsku donedávna platila a politici je zrušili na základě dohod s EU. Kromě jiného musí vláda zajistit, aby při obsazování volných pracovních míst dostávali přednost vždycky Švýcaři.

Naše úřady v České republice hlásí rekordní nárůst žádostí cizinců o udělení českého občanství. Podle nového zákona se pětinásobně snížili poplatky, značná část cizinců žádajících o občanství nemusí prokazovat znalost češtiny a českých reálií a dokonce ani nemusí prokazovat za celou dobu jejich pobytu v ČR, že neokrádali stát na daních, clu či dalších poplatcích. V Senátu jsem byl vloni jediný, kdo proti tomuto novému zákonu veřejně protestoval a navrhl i dva konkrétní pozměňovací návrhy – avšak zůstal jsem osamocený.

Je opravdu nutné občanství „automaticky“ rozdávat každému, kdo si o ně řekne? Nejsem xenofob - naopak – jsem rád, že se tady lidem líbí. Kdo si najde legální práci a je zároveň pro naši zemi přínosem, ať tu klidně pracuje - ale proč hned (resp. po několika málo letech) občanství? Každý cizinec má přece občanství své mateřské země a nechápu proč se vzdávat občanství své vlasti. I bez českého občanství tu může cizinec v současnosti na tzv. povolení k pobytu podnikat, pracovat, plnohodnotně žít – samozřejmě pakliže dodržujete pravidla.

On je tu vlastně důvod pro takový nárůst žádostí cizinců o české občanství jediný - automatický nárok na všechny sociální vymoženosti pro nové občany. Udělením občanství však stát ztrácí poslední možnost, jak množství a kvalitu cizinců na našem území regulovat, což je ale podle mého názoru například v současné době rekordní nezaměstnanosti českých občanů potřeba – nejprve přece musí stát pomoci zajistit pracovní místa a sociální jistoty pro naše občany a až potom se eventuálně postarat o cizí.

Evropou se valí vlna sociální turistiky a řešením vůbec není udělování azylů, sociálních dávek a občanství na běžícím pásu. To je přece naopak ten motiv, který vlnu sociálních imigrantů ještě zvýší. Žádný stát na světě nemá nekonečné možnosti uživit neohraničený počet přistěhovalců.

Ani občané EU by při migraci do jiné země EU neměli mít nárok na žádné sociální dávky v hostitelské zemi - měli by mít povinnost žádat o ně tam, kde jsou občany. Ve své domovské rodné zemi. Odpadla by drtivá většina sociálních emigrantů, která se dnes hrne například do Velké Británie.

Není to nic nového, za Rakouska i za první republiky tu fungoval systém takzvaného domovského práva - každá obec se musela starat o své občany - a když třeba v Praze dělal někdo neplechu, žebral nebo kradl nebo jen nepracoval a neměl za co žít, poslali ho šupem  do jeho domovské obce a ta měla povinnost se o svého občana postarat. Což mimochodem také nebylo zadarmo - bydlení měli chudí občané v pastoušce sice zadarmo, ale o jídlo se jim starali střídavě sousedé - ten kdo si jídlo bral, musel za něj danému sousedovi odvést práci. A samozřejmě tu byla práce pro obec - pastva obecního dobytka, údržba a oprava cest, práce na obecním poli. Nikdo hlady neumřel, ale nikdo také nedostal nic zadarmo. A pravda, nikdo se nemusel cítit jako žebrák, protože každý si svoje "sociální" dávky řádně odpracoval.

Nejen Švýcaři, Němci, Britové, ale také my musíme vytvořit takový cizinecký (imigrační) zákon, který bude stát na kvalifikaci, prokazatelné schopnosti přistěhovalců se skutečně integrovat, bude pružně reflektovat situaci na českém trhu práce, bude přísně posuzovat práci načerno či delikty, kterých se cizinec na našem území dopustí, přičemž občanství – což je v podstatě již nevratný akt - by se mělo poskytovat skutečně jen ve velmi výjimečných případech. I u nás by mělo začít pravidlo, že přednost by měl mít na pracovním trhu občan České republiky a teprve po té cizinec. Sice to je již nyní takto jakoby nastavené, ale ve skutečnosti se pravidla vinou děravých a nepružných zákonů obchází.

Máme rekordní nezaměstnanost, nízké důchody a náš stát nemá peníze tedy ani na to, aby se postaral o své vlastní občany, natož o cizí.

Co je platné, když vlády dávají daňové prázdniny zahraničním investorům, kteří u nás vytváří pracovní místa, která ovšem dnes z velké části obsadili Poláci, Vietnamci, Mongolové či Bulhaři. To je přece postavené na hlavu a správně by příjemce veřejné podpory nebo veřejné zakázky měl mít naopak povinnost zaměstnat výhradně české občany. Bezesporu to znamená i vyšší mzdy - ale když se podíváte na zisky těchto nadnárodních firem, pak je zcela zřejmé, že zdroje na mzdy pro dělníky jsou.

Tomio Okamura