Podepsal jsem tam Smlouvu o strategickém partnerství o vzájemné spolupráci a podpoře mezi naším hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Eurasijskou asociací ekonomické spolupráce podnikatelů a občanských sdružení, která je součástí Euroasijské hospodářské unie (EAHU). Euroasijská hospodářská unie je v současnosti páté největší hospodářské uskupení na světě. Jeho členy jsou Ruská federace, Bělorusko, Kazachstán, Arménie a Kyrgyzstán. Mezi dalšími zájemci o spolupráci s EAHU je v tuto chvíli Vietnam, Turecko, Indie, Uzbekistán, Tádžikistán a Israel.
Cílem našeho partnerství je snaha našeho hnutí zastavit vysokou nezaměstnanost v České republice, zvýšit naši energetickou bezpečnost, posílení mírového procesu v euroasijském prostoru a samozřejmě podpora ekonomické i kulturní spolupráce mezi Euroasijskou hospodářskou unií a zeměmi Evropy a Evropské unie. Za Euroasijskou hospodářskou unii smlouvu s naším hnutím SPD podepsal prezident Igor Filkevič.
Smlouvu o spolupráci současně v Budapešti podepsali zástupci politických stran dalších evropských zemí.
Pokud chceme otevřít dveře nejširší ekonomické spolupráci mezi našimi zeměmi, pak spolu musíme mluvit a musíme se vzájemně poznávat a bourat mýty nebo, mám-li být upřímný, mnohé lži a pomluvy.
Když před čtvrt stoletím padla železná opona, měli všichni dojem, že spolu s ní padlo ideologické dělení světa na ty hodné a zlé, na komunisty či kapitalisty.
Bohužel principiální dělení světa na ty hodné a zlé se nezměnilo. Na západě se naopak společnost polarizuje stále více. Nedělí se dnes na levici či pravici, ale na ty kdo, jsou s Putinem nebo proti němu. Lidem u nás se opět nutí vidění světa na ty „hodné“ na západě a na ty „zlé“ na východě.
Vznik Euroasijské hospodářské unie já osobně nevnímám, tak jako mnozí naši kolegové západní politici, jako hrozbu, ale jako příležitost. Unie sdružuje země s nesmírným hospodářským potenciálem, s gigantickými zásobami surovin, a to jak nerostných, tak také s obrovským zemědělským potenciálem. Obrovské prostory a nekonečné množství extrémně pracovitých lidí, to je přece něco, co stojí za využití.
Je příznačné, že když tuto myšlenku vyslovil v roce 1994 prezident Nazarbajev, nechal ji proamerický prezident Jelcin zapadnout. Jeho tehdejším spojenců navýsost vyhovoval zdevastovaný a rozkradený východ Evropy a nejednotné a chudé země bývalého sovětského svazu.
Rozděl a panuj bylo hlavní zahraniční doktrínou starého Říma a Západní velmoci se jí řídí i dodnes.
Spojenectví euroasijských zemí je tou nejlepší odpovědí. Dobrý státník má spojovat, nikoli rozdělovat. Tím se liší od průměrného politika.
Pro Českou republiku, pro východní, střední i západní Evropu, pro celou Evropskou unii je možnost spolupráce s Euroasijskou unií velkou historickou šancí. Věřím, že u nás v České republice a v celé Evropě bude stále více občanů i moudrých politiků, kteří toto prosté krédo pochopí.
Pokud jde konkrétně o Českou republiku, tak i u nás je ještě hodně práce. Nejde přitom o ekonomy, manažery či majitele firem. Ti všichni vědí, jak důležité jsou euroasijské trhy, jak nutně potřebují ropu plyn, kovy a jak nutně potřebujeme exportovat. Problém začíná na vládní úrovni, kde část politiků spolupráci s Východem odmítá z ideologických příčin anebo je prostě zaplacená lobbisty. V tomto ohledu máme v České republice premiéra oddaného americko-bruselským doktrínám a prezidenta, který je naopak pro rovnocenné budování vztahů i na Východě.
To je i můj osobní názor. Českou republiku Spojené státy americké jen tak na svůj trh nepustí, jde jim naopak o lov v našich vodách. Naopak naše šance na východě jsou obrovské. Já osobně už vidím ruské lány obdělávané českými stroji anebo kazachstánské obilí proměněné na slad a poté na pivo ve sladovnách a v pivovarech vyrobených Čechy, a toto pivo z nejlepších surovin, jak zaplavuje celou Čínu.
Abychom se dostali dál, je v České republice potřeba odvést ještě kus práce. Je třeba změnit válečnickou a nepřátelskou rétoriku médií, je třeba veřejnost přesvědčit a dokázat jí, že spolupráce se vyplatí a že jednou, dovolte mi být snílek, se Evropská unie spojí s Euroasijskou. Vznikl by největší trh planety a nová supervelmoc, rovnocenná Velkému Bratru za Atlantikem.
Evropa a Asie jsou ve skutečnosti jeden velký kontinent, a už dávno nás zásadně nerozdělují geografické rozdíly, ale umělé dělení mocenské a politické.
Přeji nám všem, našim zemím a našim národům, abychom jednou byli jedno velké společenství spolupracující ku prospěchu sebe i druhých.
