Hnutí SPD odmítá toto eko-šílenství. Prosazujeme rozumnou ochranu přírody. Pokud jde o řešení krátkodobé, tak požadujeme odstoupení od systému emisních povolenek, dostavbu Temelína a Dukovan a odstoupení od projektů Zelený úděl (Green Deal) a Farm to fork. Dále je nutné, aby ČEZ, kde má stát majoritu, garantoval nízké ceny energií. Také je nutné zastavit podporu takzvaným solárním baronům. Pokud se nebudeme bránit proti šílenství Bruselu, EU zničí naši ekonomiku a miliony českých občanů upadnou do chudoby! Dlouhodobým řešením je pouze vystoupení z Evropské unie a budování vlastní potravinové a energetické nezávislosti a bezpečnosti.
Pokud by došlo k několikadennímu výpadku v několika zemích, lidé by rychle narazili na své limity, protože „by například zkolabovaly dodávky pitné vody a problémem by se stalo i zásobování nouzových generátorů naftou,“ říká v rozhovoru pro Deutschlandfunk prezident oddělení Spolkového úřadu pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách Wolfram Geier. Bez elektřiny není světlo, toalety, topení, telefon, vlaky a tramvaje, pokladny v supermarketech, výtahy…
Týdeník Focus uvedl, že za kolísání stavu elektrické sítě může i Německo. Postupné odstavování elektráren, o němž se rozhodlo v rámci současných koaličních jednání mezi budoucími vládními stranami, riziko blackoutu výrazně zvýšilo. Spolkový úřad pro civilní ochranu v Bonnu proto ve svém aktuálním přehledu vyhodnotil pravděpodobnost, že v Německu dojde ke katastrofě způsobené výpadkem proudu, jako vyšší než u jakéhokoli jiného nebezpečí.
Odborníci na civilní ochranu také hodnotí případné škody jako vyšší než například nedávná pandemie nebo dešťové záplavy, které zasáhly západní Německo na vrcholu léta. Úřad pro posuzování technologií při německém Spolkovém sněmu před výpadkem elektřiny varuje již několik let.
Analýzy dopadů ukázaly, že již po několika dnech v postižené oblasti není možné zajistit celostátní a poptávkově orientované zásobování obyvatelstva základním zbožím a službami. Veřejná bezpečnost je ohrožena a stát již nemůže plnit svou ústavní povinnost chránit život a zdraví svých občanů. O to, aby k blackoutu nedošlo, se stará mezinárodní systém, v němž 43 společností z 36 zemí spojilo své síly, aby vyrovnávaly výkyvy ve spotřebě a výrobě. Systém stabilizuje dodávku energie, ale mohou se v něm hromadit a rozšiřovat lokální poruchy, protože v dodávkách energie prý „nezůstal kámen na kameni“.
Viceprezident Spolkového úřadu pro informační bezpečnost Gerhard Scharphüser v rozhlasovém rozhovoru uvedl: „Už nejsme ve struktuře, kdy máme několik velkých výrobců energie, ale výrobci energie je velká část obyvatelstva se solárními panely na střeše a zpětnou vazbou jinde. Ale energetická síť musí být řízena velmi stabilně; každý se nemůže jen tak rozhodnout a přidat novou elektřinu, to by vedlo k nestabilitě. To znamená, že potřebujeme velmi jemný systém kontroly.“
Německu hrozí kvůli boji proti CO2 a zeleným šílencům energetický kolaps. Musíme tyto věci zastavit, nebo nám EU a piráti brutálně zdraží elektřinu, zakáží jezdit autem na benzín a jíst maso… Německo chce příští rok odstavit poslední jaderný reaktor. Podle mnohých nebude Německo v příštích letech schopné pokrýt veškerou energetickou poptávku a přijdou časté výpadky proudu. Energetická společnost RWE AG navíc oznámila, že v rámci ochrany životního prostředí možná dojde k uzavření uhelných elektráren o něco dříve, než bylo původně plánováno. Hnutí SPD odmítá toto šílenství. Odmítáme, aby nám eko-šílenci, piráti a EU zakazovali jezdit v benzínových autech a jíst maso. Nechceme platit drahou elektřinu a obávat se black-outů!
Podle kritiků tohoto plánu se může stát to, že Německo nebude mít dostatečné množství energie. Jelikož je přechod na obnovitelné energetické zdroje pomalý a na producenty „nečisté” energie je čím dál tím větší tlak ze strany enviromentalistů, kritici varují, že Německo nezvládne pokrýt energetickou poptávku a v zemi bude docházet k takzvaným „blackoutům”, tedy výpadkům elektřiny. O věci informoval iDnes.cz.
S klesající kapacitou dostupné elektřiny se logicky navýší její cena, což by způsobilo potíže mnohým podnikům, které jsou páteři německé ekonomiky. Další zátěž by tak vyšší cena přinesla i domácnostech, které už v současné době platí za energie nejvíce v celé Evropské unii a to částečně i právě proto, že financují přechod na jiné energetické zdroje.
Podobně Švédsko na konci roku odstavilo první blok jaderné elektrárny Ringhals 1 a v souvislosti s letošními mrazy nestačila stávající švédská energetická kapacita, a tak ceny elektřiny letěly nebývale vzhůru. Podniky musely omezovat výrobu, vláda vyzývala občany, aby omezili luxování a energetici museli narychlo zprovoznit naftovou elektrárnu Karlshamn na jihu Švédska. Hrozily masivní black-outy, kapacita „čisté energie” nestačila pokrýt spotřebu.
S podobným problémem se potýkal i americký Texas. Velká část tamních větrných elektráren zamrzla, což vedlo k nebývale vysoké poptávce po dodávkách energií a jejich vysoké ceně.
