Tomio Okamura

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • SPD
  • Moravskoslezský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,93. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

12.12.2017 14:40:28

Pane prezidente, nepodepisujte tu dohodu

Pane prezidente, nepodepisujte tu dohodu

Zaslal jsem jménem SPD dopis prezidentovi Miloši Zemanovi s výzvou, aby nepodepisoval Dohodu o strategickém partnerství mezi EU a Kanadou (CETA).

Zaslal jsem jménem SPD dopis prezidentovi Miloši Zemanovi s výzvou, aby nepodepisoval Dohodu o strategickém partnerství mezi EU a Kanadou (CETA), která je obdobou připravované a velmi kritizované TTIP (Dohoda mezi USA a EU), a která skrývá mnohá nestandardní a potenciálně riskantní ustanovení, která mohou způsobit problémy České republice a jejím občanům. Poslanecká sněmovna tuto nevýhodnou smlouvu bohužel ratifikovala - my za SPD jsme byli samozřejmě proti.

Vážený pane prezidente, Parlament České republiky Vám dne 26. července 2017 doručil Dohodu o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé (dále jen „Dohoda o partnerství") podepsanou v Bruselu 30. října 2016. Dále Vám Parlament České republiky doručil dne 22. září 2017 Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (dále jen „Dohoda CETA”) podepsanou v Bruselu 30. října 2016. S oběma dohodami obě komory Parlamentu České republiky vyslovily souhlas a doporučily je k ratifikaci, ke které by mělo dojít Vaším podpisem.

Tyto dvě dohody spolu souvisejí, ale vzhledem ke spíše deklaratorní povaze Dohody o partnerství se dále budeme zabývat zejména podstatně významnější Dohodou CETA. Dohoda CETA má za hlavní cíl odstranění celních, administrativních a technických překážek obchodu, avšak skrývá mnohá nestandardní a potenciálně riskantní ustanovení.

Jak jistě víte, proti obdobné obchodní dohodě o odstranění cel, technických a administrativních překážek obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a USA, tedy Transatlantické dohodě o obchodu a investicích (dále jen „TTIP”), se zvedl lidový odpor v mnoha částech Evropy. Mimo jiné kvůli její nevýhodnosti pro většinu evropských států a jejich obyvatel (a naopak výhodnosti pro nadnárodní společnosti - zejména ty se sídlem v USA) a rovněž kvůli utajenému vyjednávání ze strany Evropské komise. Kontroverznější TTIP nakonec nebyla realizována. Avšak dohoda CETA, která je TTIP velice podobná, pouze je její druhou smluvní stranou Kanada, a byla vyjednávána souběžně s TTIP, byla podepsána a prochází procesem ratifikace v jednotlivých členských státech. Dohoda CETA již nicméně působí od 21. září 2017 v provizorním režimu před dokončením všech ratifikací členskými státy této dohody. Dovolujeme si Vás proto upozornit na některá ustanovení Dohody CETA, která mohou způsobit problémy České republice a jejím občanům.

Dohoda CETA obsahuje ustanovení, jejichž dopad je v některých oblastech již předvídatelný, u dalších ho ukáže až čas (zde lze připomenout např. případ fotovoltaických elektráren, kdy z textu zákona nebylo snadné předvídat, jakým problémem pro státní rozpočet se v budoucnu stanou).

Dohoda CETA zavádí princip tzv. oprávněného očekávání (investorů). Tím by se Česká republika, potažmo Evropská unie, vzdávala možnosti zpřísnit legislativu, pokud se takové zpřísnění ukáže jako nutné na základě nových vědeckých poznatků (např. o škodlivosti některých chemických látek přidávaných do potravin nebo kosmetických výrobků). Navíc se v Dohodě CETA skrývá riziko privatizace veřejných a strategických služeb v národních státech. Kromě v dohodě vyjmenovaných služeb mohou být ostatní služby předmětem privatizace - včetně nově vzniklých.

Co se týče ochrany práv k duševnímu vlastnictví, Dohoda CETA převzala značné části ustanovení týkajících se autorského práva a jeho vynucování z kontroverzní dohody ACTA zamítnuté Evropským parlamentem, a tedy taková ustanovení vyvolávají obavy v řadách zastánců svobody internetu a lidských práv.

Ohrožení národního průmyslu České republiky spatřujeme mimo jiné v tom, že nejsou chráněny regionální názvy výrobků týkající se České republiky (s výjimkou názvů „české pivo” a „žatecký chmel”). Česká vláda se ani nepokusila větší množství těchto názvů do Dohody CETA zařadit (kromě názvů „českobudějovické pivo”/ „budějovický měšťanský var”, což se však nepodařilo vyjednat), ačkoli jiné státy mají v této dohodě větší množství těchto regionálních názvů a dalších výjimek. To potenciálně může vést ke „kopiím” zavedených značek, proti čemuž se nebude možné bránit. Je to též velké riziko pro Budějovický Budvar, který se roky brání tlaku ze strany americké společnosti Anhauser-Bush ohledně značky Budweiser a dalších (spory o ochranné známky).

Rizikem je rovněž tzv. imigrační výjimka v kapitole Dohody CETA o dočasném pobytu. Znamenalo by to, že by si investor mohl přivézt zahraniční pracovníky a Česká republika by nemohla rozhodnout, zda u nás tyto osoby budou pobývat.

V Dohodě CETA, např. v oblasti služeb, je postupováno metodou tzv. negativního seznamu. Tedy je v ní vymezen soupis služeb, které nemohou být předmětem privatizace. V ostatních případech bude naopak další regulace zakázána. Proto si také většina členských zemí Evropské unie vyhradila dlouhé seznamy výjimek, kterých se Dohoda CETA netýká. Česká republika si však nevyhradila prakticky nic.

Jedním z největších rizik Dohody CETA je zavedení arbitrážní klauzule, podle které spory z Dohody CETA bude řešit Stálý investiční soud pro řešení investičních sporů (podobá se arbitrážím z dohod o ochraně investic, se kterými má Česká republika neblahou zkušenost - viz např. zaplacení cca 10,5 miliard Kč za prohraný spor ohledně televize NOVA nebo nedávné obstavení účtů České republiky v Lucembursku v souvislosti s kauzou Diag Human). Jednání arbitráže budou neveřejná, pokud bude jednání předmětem obchodního tajemství, což v praxi nejspíše bude znamenat, kdykoli bude žalující stranou podnik. Kanada si vyjednala výjimku z mechanismu arbitráží na některá svá rozhodnutí, konkrétně vztahující se k zákonu Investment Canada Act, tuto výjimku však Evropská unie v Dohodě CETA vyjednánu nemá.

Dohoda CETA zavádí nerovnost mezi státy, které ji ratifikovaly, a investory (většinou nadnárodními podniky), kteří jsou usazeni na území Evropské unie nebo Kanady. Investor tedy může žalovat stát, ale opačně to možné není. Je předpoklad, že vzhledem k tomu, že neprošla dohoda TTIP s USA, přesunou některé nadnárodní společnosti (zejména z USA) své sídlo do Kanady, případně tam zřídí dceřinou společnost, a budou se domáhat příznivého zacházení v režimu Dohody CETA.

Výše jsou uvedeny jen některé obzvláště křiklavé problémy, které může Dohoda CETA vyvolat, je možné jich však jmenovat minimálně další desítku.

Formálně je Dohoda CETA koncipována tak, že z ní ze strany České republiky v podstatě nelze vystoupit, pokud by s tím nesouhlasily všechny její smluvní strany nebo pokud by Česká republika nevystoupila z Evropské unie. Jediná možnost, kdy se lze Dohodě CETA „ubránit” (při zachování našeho členství v Evropské unii) je tedy jen nyní - před dokončením její ratifikace.

Dohoda CETA sice byla schválena Poslaneckou sněmovnou i Senátem Parlamentu České republiky, proti ní však výrazně vystoupila KSČM, proti hlasovali přítomní poslanci za SPD i někteří poslanci z jiných stran (např. ANO, ČSSD), případně se zdrželi hlasování. V Senátu Parlamentu České republiky Dohoda CETA prošla snáze. Vzhledem k odlišnému složení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách v říjnu 2017 se dá předpokládat, že hlasování by mohlo dopadnout jinak. Zároveň upozorňujeme, že Dohoda CETA byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválena na její poslední schůzi před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a část jejího projednávání byla zkrácena.

Odhlédneme-li od případné výhodnosti Dohody CETA pro Evropskou unii jako celek a pro nadnárodní společnosti v Evropské unii usazené, je na místě si položit otázku: Přispěje Dohoda CETA k takovému zlepšení života občanů České republiky a českých firem, že to převáží rizika z této dohody plynoucí? Domníváme se, že nikoli.

Dohoda o spolupráci je v podstatě deklaratorním „úvodem” k Dohodě CETA a pokud by bylo učiněno nějaké rozhodnutí o Dohodě CETA, mělo by se nejspíše týkat i této dohody. Pokud by s Dohodou o spolupráci mělo být zacházeno odděleně od Dohody CETA, tato dohoda je pro nás akceptovatelnější, ale bylo by vhodné provést další rozbory případných dopadů z jiné strany než ze strany předkladatele.

Proto Vás, vážený pane prezidente, vyzýváme k pečlivému zvážení, zda k ratifikaci Dohody CETA a Dohody o spolupráci přistoupíte, protože se jedná o v podstatě nevratný krok, který obsahuje mnohá bezprostřední rizika, ale velmi málo výhod pro Českou republiku a její občany. Je na Vašem uvážení, zda byste považoval za vhodné předložit obě dohody nebo spíše alespoň Dohodu CETA např. Ústavnímu soudu, nebo spíše, aby se usilovalo o získání dodatečných garancí, podobně jako jich docílila Belgie, ale v podobě závazné pro všechny smluvní strany. Naše hnutí doporučuje jak Dohodu CETA, tak Dohodu o spolupráci v jejich aktuální podobě neratifikovat.

S pozdravem

Tomio Okamura
Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama