Německo nám dluží podle ministerstva zahraničí 306 miliard korun v tehdejší měně, což je v dnešní měně mnohanásobně více – částka jde řádově do bilionů korun. Hnutí SPD už dlouho prosazuje, aby to česká vláda vymáhala. Bohužel premiér Babiš to odmítá! On se vzdal, my se ale nikdy nevzdáme.

Polský Sejm už v roce 2017 ustanovil parlamentní komisi pro zjištění válečných škod způsobených Německem v letech 1939–1945, která brzy – v únoru 2022 – ukončí svou činnost. „Rozhodnutí o tom, kdy a jak naložit se zprávou parlamentní komise pro reparace, kterou vede poslanec PiS, ještě nepadlo, ale chystáme se její obsah v dohledné době představit světu,“ podotkl Morawiecki.

Polský prezident Andrzej Duda (49) předloni, u příležitosti 80. výročí napadení Polska nacistickým Německem 1. září 1939, prohlásil, že „otázka reparací od Německa za válečné škody způsobené Polsku nebyla nikdy uzavřena“.

„Polsko během německé okupace nejen ztratilo miliony obyvatel, ale bylo také neobyčejně krutým způsobem zničeno, za což mu náleží důstojné odškodnění,“ upozornil Arkadiusz Mular¬czyk (50), poslanec PiS a šéf parlamentní komise.

Také Řecko předalo vloni v červnu Německu diplomatickou nótu, v níž Berlín vyzývá k zahájení rozhovorů o reparacích za škody, které země utrpěla za první i druhé světové války. Řecká expertní komise před třemi lety vypočítala dlužnou částku na 290 miliard eur (7,46 bilionů korun).

Samo Ministerstvo zahraničí ČR přiznalo, že české nároky na reparace existují ve výši 306 mld. Kčs, vyjádřeno v dobové měně, přičemž Československu bylo ze strany Německa vyplaceno pouhých 230,1 mil. Kčs.

Pokud někdo tvrdí, že reparace jsou chiméra, tak připomeňme, že Německo splatilo poslední část reparací z první světové války v roce 2010 a to dokonce skupině soukromých finančníků, kteří pohledávky skoupili. Je vidět, že když se chce, tak to jde.

Též připomeňme, že Západní Německo vyplatilo Izraeli od roku 1952 v následujících čtrnácti letech sumu čítající 3 miliard marek; 450 milionů marek bylo dále zaplaceno Světovému židovskému kongresu. Německo tak platilo Izraeli jakožto dědici obětí, jejichž rodiny nepřežily. Peníze byly investovány do izraelské infrastruktury a sehrály významnou roli v založení ekonomiky nového státu.

Samotné reparace se staly rozhodující součástí příjmů izraelského státního rozpočtu (například v roce 1956 tvořily 87,5 % příjmové části rozpočtu).

Takže není pravda, že otázka reparací je uzavřená. Když se chce, všechno jde. Musí k tomu být jen dobrá vůle a tu hnutí SPD má. Nesmíme se vzdávat toho, co nám oprávněně patří, a SPD za to bude bojovat. Pomůžete nám?