V případě toho, že nebude fungovat dobrovolnost, má přijít dle plánu EU na řadu „povinná solidarita“. V jejím rámci by Evropská komise mohla připsat členské zemi část z počtu běženců určeného na základě výkonu ekonomiky a velikosti populace! To jsou přece povinné kvóty!
„Pozitivní je, že tam nejsou ty kvóty, to je pro nás velice důležité. Stejně jako možnost jednotlivých členských států, aby solidárně podpořily (země v nouzi), ale aby si vybraly jak,“ prohlásil Babiš po jednání v sídle Evropské komise.
Co nám to pan premiér vykládá za nesmysly? V krizových situacích má dle zpráv z médií dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků nařídí! To jsou přece kvóty!
Maďarský premiér Orbán na rozdíl Babiše unii neustoupil. „Základní přístup se nezměnil, stále chtějí zvládat migraci, ne zastavovat migranty,“ uvedl Orbán, podle něhož se komise příliš soustředí na to, jak se vyrovnat s běženci, kteří dorazí do Evropy, a ne jak jim v tom lépe zabránit.
Než jel do Bruselu, dělal Babiš hrdinu, že prý s migračním balíčkem nesouhlasí. Babiš ve skutečnosti ale proti migraci nebojuje. Podívejme se, jaká jsou fakta.
Babiš například ještě jako ministr financí navrhoval, že by uprchlíci mohli v ČR zaplnit místa, na kterých nechtějí pracovat Češi. „Máme 18 tisíc volných míst pro pomocné dělníky. Pokud naši občané nechtějí obsazovat tyto pozice, tak ano, proč ne,“ řekl o možnosti zaměstnávat běžence v Česku Babiš.
Vláda se v červenci 2015 usnesla na přijetí 1500 uprchlíků mezi lety 2015 a 2017. Tento mandát nijak nespecifikuje požadavky a kritéria, která musí uprchlíci splňovat. Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády, bod 24, pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády, tedy i ministři z hnutí ANO včetně Andreje Babiše.
Ministr financí Babiš v té době tvrdil: „Je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu a nebudou brát podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky.“
V září 2015 Babiš argumentoval podobně. Český rozhlas přinesl Babišovo vyjádření po jednání v Lucemburku: „Uprchlíci ze Sýrie a dalších zemí by podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO mohli v Česku obsadit tisíce pracovních míst, o která místní nemají zájem. Babiš to řekl v Lucemburku po jednání ministrů financí zemí Evropské unie.“ Konkrétně ministr uvedl: „Máme 18 tisíc volných míst pro pomocné dělníky. Pokud naši občané nechtějí obsazovat tyto pozice, tak ano, proč ne.“
Babiš již jako premiér podpořil i Marakéšskou deklaraci, v níž „partneři uznávají potřebu povzbuzovat a posilňovat cesty zákonné migrace… mezi Evropou a zeměmi severní, západní a střední Afriky“. Tu jménem ČR odsouhlasil tehdejší ministr vnitra Metnar z ANO.
Premiér Babiš podpořil také v prosinci 2018 globální pakt o uprchlících. „ČR nemůže být kritizována za nedostatek solidarity s lidmi, kteří pomoc skutečně potřebují, protože ČR podporuje Globální kompakt OSN o uprchlících, jehož návrh byl dojednán v Ženevě dne 6. 7. 2018. Vyjadřuje i solidaritu se zeměmi nacházejícími se v blízkosti konfliktů, v jejichž důsledku na svém území hostí množství uprchlíků. ČR je tedy solidární a podporuje humanitární přístup k uprchlíkům,“ píše se ve vládním usnesení podpořeném Babišem.
Ministr zahraničí Maďarska Peter Szijjarto, které pakt nepodpořilo, řekl, že kompakt otevírá zadní dvířka pro ty, kteří nemohou přijít dveřmi hlavními. Konkrétně zahrnuje „mechanismy pro účinnější, předvídatelnější a spravedlivější mezinárodní reakci na situace vyznačující se velkým množstvím uprchlíků“. „Nabízí mezinárodní rozšiřování podpory anebo aktivace opatření pro spravedlivější a předvídatelnější sdílení zátěže a odpovědnosti.“ To by leckomu mohlo připomenout „staré dobré“ kvóty.
Kompakt bude umožňovat i rozšířený přístup k přesídlení a dalším řešením v třetích zemích. Tento pakt navíc staví návratovou politiku pouze na bázi dobrovolných repatriací, a to i pro země původu uprchlíků. A, v neposlední řadě, tento kompakt má ambici usilovat o to, aby „reakce na pohyby uprchlíků po celou dobu zohledňovaly otázky genderu, věku a různorodosti“. Takže pakt má v sobě i podobné věci, které obsahuje Istanbulská smlouva.
Europoslanci zvolení za ANO hlasovali pro rezoluci Evropského parlamentu, ve které se mimo jiné píše: „Evropský parlament žádá žádá Komisi a členské státy, aby s ohledem na stávající právní předpisy a postupy zajistily bezpečné a legální cesty pro přistěhovalce, uprchlíky a žadatele o azyl, kteří chtějí vstoupit do EU.“ Konkrétně pro ni hlasovali Martina Dlabajová, Dita Charanzová, Petr Ježek a Pavel Telička.
Evropský parlament přijal také usnesení s názvem Strategie EU pro Sýrii, ve kterém členské státy vyzývá k dalšímu přijímání uprchlíků ze Sýrie, a to za situace, kdy se Česká republika pod hrozbou sankcí brání přijetí tisíců migrantů podle kvót EU. Evropský parlament v usnesení „vyzývá členské státy EU, aby projevily větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnily uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí v Sýrii, nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu, a to i prostřednictvím programů přesídlování a přijímání uprchlíků“. Jinými slovy, poslanci, kteří hlasovali pro, chtějí, aby si Česká republika převzala více uprchlíků ze Sýrie. Pro usnesení naopak hlasovali z ANO: Telička, Ježek, Charanzová, Dlabajová. Ti samí europoslanci ANO hlasovali i pro potrestání Maďarska, protože se postavilo proti kvótám na imigranty…
Vidíme, že v ČR dělá Babiš hrdinu, v Bruselu poklonkuje diktátu Evropské unie.
