Dámy a pánové, vážení přátelé,

poslanecký klub projednal jednotlivé body programu schůze a rozhodli jsme se v případě zákona o jednacím řádu Poslanecké Sněmovny, zákona o veřejných zakázkách a služebního zákona - přes všechny výhrady - a často značné - hlasovat pro propuštení do 2.čtení, jelikož se v principu jedná o úpravy v oblastech, kde jsou rozhodně potřeba, a během dalšího projednávání ve Sněmovně budeme navrhovat změny.

Pokud jde o zákon o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, jedná se o velice potřebnou věc, kterou podporujeme. Předložený poslanecký návrh je však formální, nedokonalý a zcela nedostatečný, proto jsme se rozhodli ho nepodpořit, a v této souvislosti požádáme také zástupce Nejvyššího kontrolního úřadu o schůzku a poprosíme je o jejich detailní stanovisko a argumenty k případným změnám tak, aby byla kontrola co nejúčinnější.

Dále bychom chtěli zmínit, že po pracovní verzi minulý týden, představíme v nejbližších dnech finální návrh zákona o referendu, kde jsou zapracovány všechny věcné připomínky a toto znění bude v nejbližších dnech předloženo k projednání do Poslanecké Sněmovny. Podle ohlasů v médiích se ukazuje, že byť třeba neúmyslně, média zkreslují význam a dopady jednotlivých ustanovení, proto na zvláštní tiskové konferenci každý bod přesně zdůvodníme a vysvětlíme a podrobně veřejnost i novináře s návrhem zákona seznámíme.

Pokud jde o zákony k exekucím,  tak jsme zahájili intenzivní jednání i přímo s exekutory a vyzvali jsme exekutorskou komoru k diskuzi nad systémovými změnami, které by zlepšily právní ochranu občanů.

Konkrétními připomínky hnutí Úsvit ke služebnímu zákonu zpracoval poslanec Milan Šarapatka:

1. Návrh ČSSD jako takový vychází ze zákona z r. 2002 a je dobrým základem pro konečné znění zákona o státní službě. Naše první připomínka- je to pouze syrový materiál, nikoli předloha funkčního zákona, který ej tuto chvíli předkládán čistě účelově.

2. Pracovníci ve státní správně musí být ve služebním poměru ke státu nikoli k instituci ve, které pracují. Musí proto fungovat Generální ředitelství, v čele s ředitelem, který bude jmenovaný nezávisle na vládě, které bude pracovníky zaměstnávat a kontrolovat podmínky jejich fungování v institucích.

3. Člen vlády (ministr) jmenuje své náměstky (v rámci dohody v koalici atd. ), jejichž počet musí být zákonem omezen a přivede si svůj nejbližší tým.Všichni tito lidé ale budou v pracovním poměru na dobu určitou, po dobu mandátu člena vlády, a odejdou z ministerstva současně s ním.

4. Na ministerstvu musí být pracovníci podřízeni státnímu tajemníkovi, jmenovanému a odvolávanému Generálním ředitelem, nikoli ministrem.

5. Po vstupu zákona v účinnost všichni stávající zaměstnanci ministerstev musí projít stejným přijímacím procesem jako ostatní zájemci o státní službu. Bude určeno přechodně období, například 1 rok do kdy buď potvrdí své místo, nebo z organizace odejdou.

Přijímací řízení musí zásadně probíhat mimo organizaci, pod kontrolou Generálního ředitelství, aby si to současní zaměstnanci ministerstev ¨ neošolíchali¨.

Návrh ČSSD dále umožňuje přechod stávajících zaměstnanců ministerstev do státní služby bez přijímacího řízení. Slovy Jana Wericha: ,, A jedeme dál, močálem černým kolem bílých skal...¨ Teď tedy proběhne noc dlouhých nožů a pak už se jen schválí zákon a vše zůstane při starém.

Konkrétní připomínky hnutí Úsvit k zákonu o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu připravil poslanec Jiří Štětina:  

 1.Hnutí Úsvit podporuje aktivity Rekonstrukce státu.
 2.Nepodpoříme však poslanecký návrh novelizace ústavní zákona o kompetencích NKÚ, protože tento návrh de facto i de jure tyto kompetence snižuje a neumožňuje kontrolu všech veřejných rozpočtů.
 3.Návrh ústavního zákona omezuje kontrolu obcí jen na soulad se zákony. NKÚ tak nebude moct kontrolovat vynakládání prostředků z hlediska hospodárnosti.
 4.Změna ústavy musí jít cestou vládního návrhu a nikoli návrhu poslaneckého.
 5.Definice pravomocí NKÚ musí být taková, aby se vykonávala kontrola veškerého hospodaření s veřejnými prostředky a s majetkem právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního správního celku.

Tomio Okamura - předseda hnutí Úsvit přímé demokracie