Asi je všem jasné, že oba návrhy pravidel pro registr smluv jsou špatné. Za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD bych chtěl zdůraznit, že bojujeme proti korupci ve státní správě a ve veřejném sektoru, a je nesporné, že dosavadní politické strany měly již mnoho času v minulých letech korupci ve státní správě účinně zabránit, ale neudělaly to. Zveřejňování smluv firem, které se pohybují v konkurenčním prostředí, je vražedné. Zkuste požádat jakoukoli korporaci, ať vám ukáže například své smlouvy na reklamu a marketing, a podívají se na vás jako na blázna, protože jen šílenec si naplánuje nějakou kampaň, aby předstihl konkurenty, a pak tuto kampaň konkurenci představí, aby se na ni mohla připravit. Každý z nás si umí představit desítky firem, které podnikají v konkurenci s firmami se státní účastí nebo majetku státu a které nepochybně dnes financují lobbing za bezpodmínečné zveřejňování všech smluv.
Další kontroverzí tohoto návrhu je zneplatnění smlouvy v případě nezveřejnění. Znamená to, že třeba stamilionový projekt může ohrozit administrativní chyba nebo kriminální úmysl. Konkurence už nebude muset komplikovaně napadat veřejné soutěže u antimonopolního úřadu, ale stačí podplatit úředníka a veřejnou zakázku a veřejnou zákonnou soutěž zneplatnit pouze tím, že ji například IT pracovník nenavěsí na web. Tohle mi připadne ještě víc šílené než předchozí podmínka. Navíc netuším, jak by se na takové zrušení smlouvy dívali partneři třeba ze zahraničí. Představte si firmu, která vysoutěží zakázku, následně začne investovat do její přípravy a nakonec se dozví, že zakázka byla zrušena díky nezveřejnění. Věřím, že to bude znamenat ihned soudy a arbitráže o náhrady škod. Náhrady, které nebude bohužel platit nikdo z lobbistů, kteří za tuto podobu zákona lobbují, ale daňoví poplatníci. To, že je zákon nestandardní, je zřejmé i z toho, že z působnosti jsou vyjmuty právnické osoby založené v zahraničí a působící v zahraničí. Je jasné, že ve střetu se zákony v cizině, by tento zákon neobstál.
Na závěr si nechávám otázku, co chceme vlastně registrem řešit? Předražené zakázky? Zbytečné zakázky? Korupci? Problém totiž není ve smlouvách. Tak jako soutěže se vždy nějak chytře napíšou, ale problém je v tom, že odpovědní činitelé na státní úrovni nemají přímou osobní hmotnou a trestní odpovědnost a efektivní hospodaření. Právě tento konkrétní zákon o osobní hmotné a trestní odpovědnosti vrcholných politiků jsem ve Sněmovně vloni navrhl a vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL hlasovala proti tomuto zákonu a zamítla mi ho. To je myslím důkazem, že to my v našem hnutí SPD s bojem proti korupci myslíme skutečně vážně a že to nejsou jenom slova, ale také činy.
Nejvyšší kontrolní úřad odhaluje každoročně plýtvání, za nímž se skrývá tunelování veřejných peněz v řádu stamilionů, a ukažte mi, jaký to má vliv na odpovědné osoby? Žádný! Nejvyšší kontrolní úřad udělí pokuty a ty zaplatíme my, daňoví poplatníci. Tedy doopravdy se děje to, že zloději státu něco ukradnou, a když to praskne, tak tím potrestaným je okradený, tedy občan ČR ze svých daní.
Pochopitelně svou logiku má i druhý pohled - lépe nějaký zákon, který umožní nahlédnout pod pokličku hospodaření s veřejnými penězi než nic. Chápu, že výjimky budí podezření, a naprosto oprávněná je i námitka, že pokuty v mnoha případech neodradí, tím spíš, když je opět zaplatí občan a ne přímo ta daná odpovědná osoba. Myslím, že prvotní chyba je v tom, že takový zákon projednáváme pod tak silným nátlakem lobbistů. Tím nechci podcenit důležitost tlaku veřejnosti. Není nic potřebnějšího, než na maximum zprůhlednit veřejné hospodaření a vím, že bez tlaku občanů bychom tu dnes takový zákon neprojednávali.
Úplně na závěr bych chtěl říci, že bychom určitě zákon o registru smluv podpořit měli a zároveň bychom měli začít ihned diskutovat o tom, jak vyladit největší problémy, o kterých jsem hovořil.
