Úroveň a vyspělost společnosti se do velké míry pozná podle toho, jak přistupuje, na obecné i konkrétní úrovni ke svým slabším a bezbranným členům, k dětem, seniorům, nemocným, handicapovaným – a v neposlední řadě i ke zvířatům.
Nejde jen o to, že se náš právní řád dívá na zvíře téměř jako na věc - ale zejména o to, jak poté ke zvířatům přistupuje společnost. I v tomto případě platí stará dobrá zásada, že právo je minimem morálky – což zde konkrétně znamená zejména to, že psaný zákon dává společnosti signál, co je přijatelné, co je tolerovatelné – a co nikoli.
Není pochyb o tom, že zvířata jsou živými tvory, schopnými pociťovat například bolest a utrpení. Občanský zákoník již uznává zvíře, jakožto smysly obdařené. Je tedy neudržitelné a neobhajitelné, aby právní řád toleroval působení bolesti jakýmkoliv způsobem – pokud o něm ví. Nejde jen o přímé násilí a fyzické týrání – jde o jakékoli zneužívání zvířete, nedostatečnou péči, nevhodné životní podmínky a podobně. Není snad pochyb o tom, že právní ochrana zvířat má být z výše uvedených důvodů vyšší než například ochrana majetku?
Relativně nový fenomén tzv. množíren zcela naplňuje nevhodné podmínky chovu, které mohou zvířatům způsobovat bolest a trýzeň, byť ještě nemusí naplňovat všechny znaky skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat. Samotné způsoby chovu a metody tzv. křížení v těchto množírnách zakládají již mnohokrát potvrzené riziko narození jedinců s vrozenými vadami a nemocemi, často i v masovém měřítku, což je samozřejmě doprovázeno dalším utrpením živých tvorů.
Tato praxe bývá doprovázena i falšováním veterinární dokumentace s jediným cílem: maximalizace zisku provozovatelů tzv. „chovných“ zařízení. Z našeho pohledu je však cena podobného zisku zcela nepřijatelná. Z uvedených ho důvodů musí stát prostřednictvím volených zástupců na situaci reagovat. Poslanecký klub SPD proto předloženou novelu trestního zákoníku plně podporuje.
