Dnes se na pietní akci uctívající památku obětí okupace v roce 1968 u budovy Českého rozhlasu hvízdalo a řvalo proti premiérovi Babišovi a také proti předsedovi Sněmovny Vondráčkovi (oba hnutí ANO). V případě premiéra a jeho nesporné i sporné minulosti tomu rozumím. Protestující chtěli vyjádřit odpor ke komunistické době a elitní komunistická minulost pana premiéra jim dala jasný argument. Pokud tohle byl motiv, pak ale nechápu, že se na stejné akci na stejném místě a ve stejném čase neřvalo a nehvízdalo také na předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD). Tento člověk byl také normalizačním komunistou a má tedy z pohledu dnešního výročí okupace podobně umazanou politickou historii jako premiér Babiš. Stejně takzvaní "ochránci demokracie" přehlíží minulost a oddaně naslouchají akademickým hodnostářům nebo umělcům, kteří v minulosti otevřeně podporovali totalitní komunistický režim v dobách normalizace. Dnes řada z nich (například další normalizační člen KSČ a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima), roní falešné krokodýlí slzy, dělají teatrální cirkus na obranu demokracie a především se rádi věnují aktivitám na ostouzení hnutí SPD.
Výročí okupace roku 1968 se bohužel stalo předmětem současného politického boje. Měli bychom méně politicky řečnit a víc pracovat pro náš stát a národ, jelikož dnešní doba také ohrožuje naši suverenitu a budoucnost. Neomarxistická EU s naší suverenitou a svobodou nepočítá stejně jako Sovětský svaz v roce 1968. Naše hnutí SPD stojí pevně v obraně hodnot svobody, demokracie a suverenity země.