Co mě k této nepříliš veselé úvaze vedlo? Byl to chmurný dojem z úrovně  předvolebních diskuzí a pořadů. Byly totiž tendenční, prvoplánově jednostranné, navíc provázené neomalenými moderátory.

Myslím si, že v  této oblasti vede peloton o několik koňských délek moje „oblíbená“ ČT 24. Bude-li někdy vyhlášen šampionát novinářské nevychovanosti, pokleslosti a zaujatosti, tak výkony redaktorů ČT a jejich "přiTakávačů" je jistě nominují na „bednu“. Letmo si vzpomínám na jejich nedávný výkon při moderování diskuze pánů Faltýnka, Bartoše a Chvojky. To byl mediální horor - disciplíny, jako skok do řeči či demagogie, neúcta k názorům některých diskutujících - ovládli opravdu mistrně.  Diváky přece primárně zajímají názory a stanoviska hostů, nikoliv tendenční a zavádějící bludy pánů redaktorů. Ale to jim jejich zbytnělé moderátorské ego doposud nedovolilo pochopit, o jejich chápání podstaty demokracie ani nemluvě.

První kolo voleb je za námi. Vyčpělí politici a ideově neuchopitelná skupina prezidentských kandidátů s neznámými politickými názory, navíc bez jediné zkušenosti z politiky, se nám předvedli. Jedni už historicky "dokázali co dokážou" (chraň nás Osude), další v politice zatím "dokázali nic nedokázat". Snad pouze ukrývat své skutečné názory. A tu, zkropeni živou vodou či nekritickými ambicemi jejich samých, se vydali do světel politického světa. A to rovnou na vrchol. Překvapili mě někteří kandidáti, kteří v sobě našli odvahu se domnívat, že právě ONI jsou ti praví….

Jistě, máme demokracii a oni splnili zákonné podmínky kandidatury.  Pro jistotu byla v parlamentu operativně založena firma - Kandidatura na prezidenta ihned, s.r.o.  Stačí zajít, sesbírat mezi kávou a dezertem několik poslaneckých, či senátorských podpisů a je to. Co na tom, že kýžený podpis byl již dán i mému soupeři, co na tom, že příznivci jiných stáli hodiny na ulicích a oslovovali kolemjdoucí s cílem získat desetitisíce podpisů…  Uff, taková zbytečnost.  Většina českých politiků totiž zná boční vchody a zadní dvířka… Voliči, neunavuj mě, venku je zima a já jsem radši v toskánském teple. Či jinde.

A další horor?

Jsou to předvolební klipy prezidentských kandidátů v TV. Většinou filmařsky dekadentní a trapně amatérské.  Manželky kandidátů zírají do objektivu, děti si hrají, někdo zase s nepřítomným pohledem drží tlustou knihu a státotvorně deklamuje. A do toho všeho zní hitparáda omšelých frází. V míru chceme všichni žít od roku 1945, bezpečný stát chceme od nepaměti snad také všichni, význam vědy a vzdělání pro společnost může zpochybňovat jen nevzdělanec. Čistý štít je snad samozřejmostí. Národu také věří každý z nás,  Vítače  a Kývače na Hradčanech rovněž nemáme. Aby to mělo ten správný šmrnc, přidají se ještě pracující, školní třída či laboratoř, vše podmalováno vemlouvavým hlasem shůry a moudře pokyvujícím právě zrozeným politikem. Ejhle, laskavý, chápavý a moudrý politik zase na chvíli zná řadového občana!

Ale to hlavní teprve přijde…

A co že to bude? Po oddělení zrna od plev vypukne druhé kolo prezidentských voleb. A najednou beránek obléká vlčí roucho a ve stylu amerických politiků najednou poskakuje, mává rukama, používá lidové výrazy a předstírá drsnou akčnost.  V zákulisí se zatím připravují kbelíky špíny, lží a pomluv na ostatní. Jen zatím není jasno na koho. Veřejnoprávní TV též zřejmě zbrojí. Medailista ve skákání do řeči, redaktor Moravec, se již několik hodin po prvním kole prezidentské volby v této disciplíně opět předvedl.

Tak jak, voliči, dáme na arogantní vyštěkávání redaktorů na jim „nesympatické“ hosty a nedojde nám jejich devótní chování k určeným „favoritům“?  Velice rád bych se mýlil.

A co bych si přál nejvíc?  Aby v druhém kole prezidentských voleb vše proběhlo důstojně, bez mediálních podrazů a neslušností. Abychom se před sebou i světem nemuseli stydět, co se v naší republice děje. Abychom nebyli evropským Kocourkovem.

Držme si palce a 27. ledna 2018 již budeme moudřejší.