Na jedné straně tito autoři především zdůrazňují materiální blahobyt současného kapitalismu, poukazují na obchody a supermarkety přetékající zbožím nekonečného sortimentu, množství a celosvětového původu. Očividně méně již hovoří o jeho kvalitě, cenách a dopadu na domácí producenty. Vychvalují (bezesporu) vzkvétající města a obce, obrovský technický a technologický pokrok, svobodné cestování, demokracii a politickou pluralitu. Jejich tvrzení, že jsme se nikdy v minulosti neměli lépe jak dnes, má jednu podstatnou chybu. Jednak srovnává nesrovnatelné (v roce 1935 se také žilo lépe než v r. 1913, v 70. letech lépe než v padesátých) a vůbec už neříká, že se to dnes netýká všech, nebo alespoň většiny. A právě hledisko většiny považuji nejen za správné, ale i za demokratické.
Na straně druhé se vytasí s popliváním a znevážením téměř všeho, co se v Československu za těch dlouhých 40 let stalo a udělalo. Začnou tvrzením, že se komunisté dostali k moci pučem, přičemž taktně opomenou zmínit výsledky svobodných voleb v r. 1946, v nichž KSČ zvítězila a obdržela 31,2 % hlasů a její předseda Klement Gottwald se stal předsedou vlády. Zmínění pokračují znárodněním, které nazývají krádeží. Že znárodňoval hned po válce již president Beneš, jim však nevadí. Krádežemi ostatně operují při hodnocení celého období socialismu. Komunisté prý ukradli, na co přišli, komouši se prý napakovali. Někteří určitě ano. Nebyli to všichni samí svatoušci. Řada z nich se dopustila neodpustitelných činů, ale za 35 let se žádnému investigativnímu novináři, žádnému vyšetřovateli, žádnému lovci senzací ani bulváru nepodařilo odhalit a prokázat, že by prominenti minulého režimu opomněli například milion v kampeličce.
Že kapitalismus 200 let vykořisťuje celý svět, aby vůbec ekonomicky přežil a způsobil a způsobuje více hladomorů a humanitárních katastrof, než jiné režimy dohromady, to se v mainstreamových médiích téměř neobjeví. Stále více lidí žije pod hranicí chudoby. Stále více občanů u nás nedosáhne na důstojnou mzdu. Lidé na ulicích umírají hladem a zimou. I taková samozřejmost, jako je střecha nad hlavou, začíná být pro řadu občanů luxusem. A ti, kteří na to poukáží, jsou označováni za dezoláty, ruské agenty placené Putinem a všechno zlo světa. Na to si vždy vzpomenu, když si s mladými levičáky, kteří mají v kapsách poslední drobné, jdu koupit své nealko pivo. Ale antikomunisté zato mají v kapse dvojí metr. Oběti kapitalismu se nepočítají tak pohodlně, i když jsou jich minimálně statisíce u nás a miliardy ve světě. Válečné zločiny vidí ostře jen na Ukrajině. Ale izraelské bomby dopadající v Gaze - ty snad na sobě nosí holubice míru? Takto si to nejspíš představuje ministryně války ČR paní Černochová. Nakonec ještě hanlivě označuje aktivisty, jejichž cílem je mír.
A rovná práva a přibližování se Západu? Plané řeči. Přibližujeme se jen v cenách, nikoliv v platech a mzdách. Zvyšuje se jen plánovaný věk odchodu do důchodu. Páry stejného pohlaví nemohou uzavírat manželství, které je již v právním řádu například na socialistické Kubě, ale i v jiných pravděpodobně demokratičtějších státech. Ale současná vláda za nic nemůže, za vše prý mohou komunisté, kteří neměli 35 let ve vládě jediného ministra. Pokud se nezmění režim, tak ještě v roce 2089 se sejdou vládní představitelé, zamyslí se, proč je naše země (možná již) za hranou ekonomického i morálního krachu a usnesou se, že za to mohou komunisté.
Ne, nechci jmenovat jednotlivé členy současné nelidské vládní koalice a jejich podržtašky. Oni se při čtení najdou sami a čtenáři si domyslí a doplní. Snad jen připomenu vždy s grácií přicházející paní Danuši Nerudovou, která označuje komunisty za vrahy. Nevím, kolik přesvědčených komunistů bylo za poslední dobu obviněno z organizovaného zločinu. Ale nedivím se, že si plácla pro nadcházející volby zrovna s hnutím STAN. Korupce na univerzitě a korupce ve straně, to se k sobě nejspíš hodí. Nakonec snad ještě ten největší odpad. Vulgární ovád, člen ODS, pan Pavel Novotný. Nejen že jsou jeho výroky na adresu vedoucí kandidátky koalice STAČILO a současné europoslankyně Kateřiny Konečné minimálně přestupkem proti občanskému soužití, ale všemu dal korunu výrokem o údajné blížící se smrti mladé Anny Slováčkové, což je, mírně řečeno, nechutné.
Po dlouholeté a usilovné snaze všech možných antikomunistů, včetně některých ve vedení KSČM, se podařilo snížit důvěru občanů v komunistickou politiku a dostat Komunistickou stranu Čech a Moravy z českého Parlamentu a s ní i některé jednotlivé komunistické poslance a senátory. A to KSČM ke konci předsednictví Miroslava Grebeníčka byla v průzkumech veřejného mínění nejsilnější stranou v ČR. Naštěstí se po volebním krachu v roce 2021 chytila kormidla KSČM mladá a energická, již mnou zmíněná, Kateřina Konečná se svým týmem a s odhodláním odrazit KSČM a celé komunistické hnutí u nás ode dna.
Pro volby do Evropského parlamentu se naštěstí povedlo něco, co se zdálo nemožné. Kateřina Konečná zvládla vyjednat koalici levicových a pronárodně cítících stran a osobností. Doposud pravici spojovaly peníze a levici rozdělovaly ideologie. Na kandidátce STAČILO najdete odborníky, někteří z nich jsou zároveň také komunisty. Věřím, že tyto volby nebudou posledním takovým projektem a v každých následujících volbách budou mít občané tu možnost volit silnou levicovou koalici s komunisty.
Já osobně si myslím, že mladí lidé se nemusí bát dát důvěru koalici STAČILO a zejména komunistům na ní. Nevím, zda by někdo následkem pětatřiceti let státní antikomunistické propagandy vstupoval do komunistické strany, která je v současnosti mimo Parlament, za účelem někomu ublížit. Svoji důvěru ve volbách vyjádřím preferenčními hlasy pro Katku Konečnou a Petru Prokšanovou. Doufám, že lidé mé generace se nebudou bát říct současné pravicové vládě STAČILO! společně se mnou. Ke strachu totiž není důvod. Jak napsal největší filozof minulého tisíciletí Karel Marx: "Nechť se panující třídy třesou před komunistickou revolucí! Proletáři v ní nemají co ztratit, leda své okovy."
Osobně se nedívám tak často do zpětného zrcátka, protože ten, kdo tak činí, většinou rychle nabourá. Jednoduše řečeno, ne vše se dařilo, ne všechno dělali naši předchůdci z levicového a komunistického hnutí správně, ne všeho byl vždycky dostatek, také občané nebyli za vlády KSČ se vším spokojeni a také si důvodně zanadávali. Také proto mnoho z nich zvonilo klíči a s nadšením přivítalo události listopadu roku 1989. Kam to povede, však mnozí netušili a myslím si, že kdyby věděli, že jsou obelháváni pohádkami o veselejším socialismu, zahodili by klíče do kanálu. Jenže historie žádné "kdyby" nezná. Těm, co špatně chápou, nebo slyší trávu růst, připomínám a zdůrazňuji, že mým cílem není zlehčovat nebo zastírat to špatné. Ani nevolám po návratu "starých dobrých časů". Chci jen uvést na správnou míru jednostranné řeči a pomluvy o zlodějnách komunistů, nebo o všeobecně temných letech jejich vlády, které nejsou charakteristické jen jejich zločiny z 50. let a o pošlapávání některých lidských práv a svobod. Ale také je nutno připomenout pozitivní skutky v zájmu většiny a jak už to bývá, současně v neprospěch menšiny.
Současná vláda si snad ale dala za úkol nepravosti z období reálného socialismu u nás dohnat a předehnat. Ještě jednou vás žádám, přijďte k volbám a řekněte svým hlasem současné vládní sebrance STAČILO!!
Vojtěch Mišičák,
levicový aktivista
