V této souvislosti je důležité připomenout relevantní hrozbu eskalace migrační vlny velkého rozsahu, která by zcela jistě postihla i Českou republiku. S tou souvisí mimo jiné opatření složek Integrovaného záchranného systému (IZS) i možnost znovuzavedení hraničních kontrol, na jejichž dlouhodobé zajištění nemá policie adekvátní síly a prostředky. V současné době se projevuje nárůst násilných jednání nebezpečných pachatelů, včetně projevů terorismu a krajně pravicového extremismu v Evropě i ve světě, zejména prováděním koordinovaných útoků na tzv. měkké cíle na více místech najednou za využití automatických střelných zbraní, výbušnin a prostředků osobní balistické ochrany.
Hrozba terorismu je trvale vysoká
Vedle vnějších fenoménů, jež zásadním způsobem ovlivňují současnou úroveň bezpečnostní situace v České republice, je potřeba se zaměřit také na nové, dosud nezaznamenané události vnitrostátní. Příkladem je nepředvídatelný útok tzv. „aktivního útočníka“, motivovaný jeho špatným psychickým stavem. Na vývoj kriminality má vliv mnoho dalších jevů a faktorů, například existence právního státu a efektivita vymáhání práva, činnost policejních složek, důvěra obyvatel v řešení kriminality, morálka, celospolečenské klima, politický systém nebo ekonomická situace ve společnosti. Posiluje extremistická scéna, kyberútoky se stávají stále častějšími a sofistikovanějšími. Zvyšuje se počet ilegálních imigrantů. Z hodnocení celkové kriminality je potřeba ukázat na nárůst hospodářské kriminality a podílu tzv. informační kriminality na celkovém stavu trestné činnosti v České republice. Mezi aktuální priority policie dále patří drogová kriminalita a boj s organizovaným zločinem.
Útoky teroristů v Evropě ukázaly, že hrozba terorismu, jako metody násilného prosazování politických cílů, je trvale vysoká. Proto je zarážející, že ministr vnitra a policejní prezident prohlašuje, že občanům ČR žádné nebezpečí nehrozí. Vládou byl vyhlášen první stupeň nebezpečí ohrožení terorismem, což znamená zvýšenou potřebu bdělosti a potřebu zvýšeného výkonu služby. KSČM tato opatření považuje v zásadě za oprávněná, i když opožděná a nedostatečná. Základem je řešení nestability ve světě a ochrana společné hranice EU. Trvalý úkol je zvyšování kvality činnosti a lepší vzájemná koordinace orgánů v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku. Nasazení armády v ulicích je jen krátkodobé opatření. KSČM požaduje přijmutí uceleného systému minimalizace dopadů mimořádných událostí a krizových situací, včetně integrovaného záchranného sytému a zabezpečení výkonu humanitární úkolů. Na to musí navazovat systém výchovy a vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva. V privatizaci funkcí státu v oblasti bezpečnosti a obrany vidíme, bez přijetí příslušných zákonů, možné bezpečnostní riziko. Proto KSČM považuje za vhodné přijetí zákona o vnitřní bezpečnosti, který by legislativně zakotvil koordinaci činnosti bezpečnostních složek mimo jiné i v boji proti terorismu.
Zdeněk Maršíček
stínový ministr vnitra za KSČM
