V souvislostmi s tragickou událostí v Uherském Brodě zaznělo mnoho názorů, zda policisti konali správně, zda jejich zásah proběhl dle příslušných předpisů a podobně. Nechci se zabývat ve svém článku, zda policisti pochybili, či nikoliv. To šetří Generální inspekce bezpečnostních sborů. Je třeba však třeba hledat skutečné příčiny současného  stavu policie a v jakých podmínkách policisti pracují. Skutečnost je taková, že se po nepovedené  reformě policie, která byla přijata za bývalého ministra vnitra Langera, nepřijala žádná účinná  opatření, která by na základě analýzy vedla k nápravě stavu. Současné vedení policie, se tak musí přes snahu tento stav zlepšit potýkat s odchodem zkušených policistů z výkonu a také s rozkolísanou  strukturou policie. Myslím tím zrušení okresních ředitelství a zřízení územních odborů, odchodem zkušených velitelů (nucený odchod krajských ředitelů, okresních ředitelů v roce 2007). Dále došlo na základě reformy policie ke ztížení systému vzájemné spolupráce v rámci útvarů policie. Vznikem organizačních složek státu, se velmi ztížila jejich vzájemná spolupráce. Nedodržují se také stanovené priority policie. Nejprve se horečně prováděl nábor nových policistů, zkrátila se základní odborná příprava s odůvodněním, aby se urychleně obnovil bezpečnostní sbor. To vše bez ohledu na stav vnitřní bezpečnostní situace ve státě. Tím, že odešli zkušení policisté do civilu, není kdo by předával praktické zkušenosti mladším kolegům.  Přijata policejní reforma tak také přinesla rizika dopadů na veřejnost. Občan se ne vždy dovolá služby Policie ČR, kterou si platí v podobě daní. Snižování počtu obsazení policistů ve službě na obvodních odděleních má mnohdy za následek zhoršení možnosti fyzicky ohlásit případ. Rušením některých obvodních oddělení a zaváděním služeben, se ztížila možnost ohlásit případ. Tím dochází k prodloužení doby dojezdu na místo činu. Je nedostatek prostředků na provoz Policie ČR. Chybí prostředky na nové technologie. Toto jsou pouze některé následky přijaté reformy policie, která byla schválena přes nesouhlas tehdejších poslanců za KSČM. KSČM vidí jako řešení  provedení systémové změny v zákoně o služebním poměru. Je nezbytné také provést analýzu, která by se zabývala obsazením či typizací základních organizačních článků služby pořádkové a ve spolupráci s krajskými řediteli měla být vyhodnocena funkčnost krajských policejních ředitelství jako samostatných organizačních složek státu. V případě neefektivního fungování provést zřízení jedné organizační složky státu či úpravu současného systému.

Zdeněk Maršíček, stínový ministr vnitra za KSČM