Na druhé straně byste určitě tomu primáři nesvěřili opravu svého porouchaného auta, stejně jako byste z něj neudělali ředitele banky. Každé povolání potřebuje jiné znalosti, jiné zkušenosti. Někde jsou potřeba šikovné ruce, jinde bystrá hlava, můžete v práci využít mravenčí pečlivost nebo naopak kreativitu a originální nápady. Rozhodně ale všude funguje nějaký kariérní řád, kdy ti nejúspěšnější postupují na firemním žebříčku až na vrchol, nikdo nenastupuje rovnou do funkce generálního ředitele. Kupodivu ale existuje jedno povolání, kde tato jasná pravidla neplatí, povolání, kde se i naprostý nováček může stát rovnou tím nejvyšším. Nebo se o to alespoň pokusit ...
Tím povoláním je politika. Povolání, které se netěší velké úctě spoluobčanů (mnohdy bohužel po právu), o které je ale přesto velký zájem. A to nejen mezi prostými občany, ale i celebritami. Před letošními komunálními volbami to platí dvojnásob, takže už nyní víme, že se o posty primátorů a starostů budou ucházet např. exguvernér státní banky, úspěšný hokejový brankář, populární zpěvák, rozhlasový moderátor či mistryně světa v trojskoku. Nic proti těmto lidem, všichni jsou nebo byli ve svém oboru vynikající a všech si vážím. Přesto si nemohu odpustit pochybnost, jak by v případě úspěch zvládli vedení velkého města, když doposud neměli o komunální politice potuchy.
Aby bylo jasno, netvrdím, že by umělci nebo sportovci nemohli kandidovat. Jsem ale přesvědčený, že by si prvně měli vyzkoušet práci v zastupitelstvu a pokud budou úspěšní, tak se v dalším období ucházet o nejvyšší funkce. Stejně jako když začínali na vesnických zábavách nebo v okresním přeboru a až díky svému talentu a úsilí po letech získali zlaté desky či medaile z mistrovství světa.
Politika je přece práce jako každá jiná, také potřebuje talent, zkušenosti, nasazení. Myslím si, že každý politik by měl začít jako místní zastupitel a pokud prokáže své schopnosti, postoupit na radního, starostu, do krajského zastupitelstva, poslanecké sněmovny a ti nejlepší nechť jsou ministry. Rozhodnutí o tom, kdo si zaslouží podporu a hlasy, samozřejmě přísluší voličům, kteří sledují práci a vystupování politiků, plnění volebního programu, rozvoj měst a obcí ...
Opravdu? Ale kdepak, realita je jiná. Voliči jsou z velké části znechucení agresivním vedením kampaní, korupcí či skandály a přestávají sledovat politické dění. Bohužel, strany se tomuto trendu přizpůsobují – ideje ustupují politickému marketingu, programová témata nahrazují jednoduchá hesla a známé tváře. A demokracie? Demokracie pláče ...
Říká se, že politici jsou zaměstnanci voličů. Neměli byste se tedy, milí voliči, chovat jako zodpovědní zaměstnavatelé? Vybírejte si ve volbách své zaměstnance podle toho, jaké jsou za nimi vidět výsledky, posuzujte, zda jsou jejich předvolební sliby reálné. Pevně věřím, že takto zvolení lidé nejen zajistí rozvoj vašeho města nebo obce, ale postupně také změní politickou kulturu v této zemi. Což by bylo největší vítězství nadcházejících voleb.
