Přesně před rokem končily volby do Poslanecké sněmovny a já jsem jen s rostoucím údivem sledovala, že se asi stanu poslankyní. Počáteční nadšení vystřídala tréma a pokora. Po prvním roce ve Sněmovně můžu říct: "uvnitř" to vypadá úplně jinak než z venku. Práce je mnohem více, než se zdá, když to člověk sleduje ve zpravodajství. Ovlivnit můžete mnohem méně, než byste si přáli. Jednat musíte s každým a často zjistíte, že kategorie "přítel" a "nepřítel" je dost relativní. Řekla jsem si, že pokud budu vědět, že jsem ve Sněmovně neudělala nic užitečného, pak už znovu kandidovat nebudu. Teď tedy hodnotím první rok a přemýšlím, co se povedlo a nepovedlo. Jsem ráda, že se nám podařilo probojovat změnu zákona týkající se školek, pamlskové vyhlášky a dalších školských věcí. Štve mě, že se nám nepodařilo prosadit zmírnění protikuřáckého zákona, zrušit EET a zablokovat nesmysly jako je GDPR. Čeká nás ještě spousta dalších důležitých věcí, například inkluze, která je v současném stavu školství naprosto nepřijatelná.
Za jedno z nejdůležitější hlasování v budoucnu považuji i hlasování o Istanbulské úmluvě, kdy budu hlasovat, samozřejmě, proti. Těší mě i to, že jsem každý týden, i o víkendech, byla neustále mezi lidmi u nás v regionu. Že znám po roce ve Sněmovně mnohem lépe potíže a trable nás, nikoli "těch nahoře". Uvědomila jsem si, jak fungují média. Naučila jsem se nést tlak, pomluvy, očerňování - aniž bych si zašpinila ruce. A nacestovala jsem tisíce kilometrů (zrovna teď se vracím z Kanady), poznala desítky lidí, o kterých jste nikdy nic neslyšeli, ale kteří toho dokázali více než většina hvězd z titulních stránek týdeníků, a hlavně jsem si díky tolikrát zesměšňovanému kladení věnců pořád znovu uvědomovala, že je naše republika hrdou suverénní zemí, za kterou stojí za to bojovat. Kdyby mi zítra skončil mandát, svým způsobem by se ulevilo mojí rodině (kluci to se mnou fakt nemají lehké) i mně - konečně bych si mohla pustit muziku, udělat kafe, číst si, být s rodinou doma. A přesto, kdybych se rozhodovala, zda znovu kandidovat, šla bych do toho. Naše země si zaslouží, abychom jí sloužili!
