Dost mě baví, jak se vždycky vyrojí někdo, jedinec či uskupení, které začne tvrdit, že EU je sice fuj, ale ne zase tolik fuj, abychom museli vystoupit, protože my ji změníme! No jasně. A taky poručíme větru dešti a z Rumburaka uděláme hodného čaroděje první kategorie.
Tady jde hlavně o to si konečně říct, co nám členství v Unii přináší a v
čem nás naopak poškozuje a omezuje a hlavně to, co nám to do budoucna
přinášet bude, a v čem nás to bude víc a víc poškozovat a omezovat, a
jestli to chceme. Bez toho, abychom si na to odpověděli, zůstáváme jen u
prázdného plácání a utopistických předpokladů.
Chceme mít povinně 79 pohlaví, nulovou ochranu domácího trhu, povinnost dotovat a zavádět Zelené šílenství a implementovat každou takovou hovadinu jako Němci? Chceme kývat na sebelikvidaci ve jménu necelých 10 % světového znečištění CO2 a ještě se tvářit radostně? Chceme se nechat vydírat a sešněrovávat dotacemi, příkazy, zákazy a migrační politikou? Chceme si nechat diktovat zrušení hotovosti, omezování držení zbraní a genderové kvóty? Chceme přijmout nastupující diktaturu v podobě zásadního omezování svobody slova a nástupu udavačství? To je základ. Pokud si řekneme, že ano, není co řešit a můžeme dál frčet hlavou do zdi, protože to všechno se bude jen stupňovat.
Anebo si řekneme, že to nechceme, že nám to za to nestojí a že si vyjednáme vlastní podmínky. Samozřejmě není pravda, že to nejde, šlo by to, mrkněte se třeba na sdružení EFTA. Jen není vůle. Za dob socialismu (a ne, nechci ho zpátky) jsme tu za vlastní prostředky stavěli elektrárny, dálnice, přehrady a měli soběstačné zemědělství. Teď prý bez EU socialismu nepostavíme ani cyklostezku a mléko máme za levno vozit do Německa, protože mlékárny krachují jedna za druhou. Tak to je něco blbě, ne?
Podívejte se, co se v EU děje…
Není to časem lepší, je to horší, šrouby se utahují brutálně. Nastupuje v podstatě systém sociálních kreditů, blížíme se pomalu Číně, ale asi jinak, než bychom chtěli. Představa, že se něco takového dá reformovat, je naivní a nesmyslná. V podstatě je to bohapustá lež. Pokud to nechceme, nezbude nám nic jiného, než z tohoto spolku časem vystoupit. Je mi líto, ale je to tak.
Ti úředníci žijí za zdmi svých pečlivě střežených domů a za zdmi hlídaných škol vychovávají své evropské děti. A už ani ti rodiče neví, co je skutečně v „podhradí“ potřeba. Je agresivní migranti v ulicích a státních školách, ani chudoba a strach o přežití nikdy ohrožovat nebudou. Oni si půjdou za svým zeleným, nebo jakýmkoliv jiným šíleným cílem, protože k tomu jsou evropsky od školek vychováváni. A nikdy nebudou ani tušit, co budete potřebovat vy a nebo já. Oni už nejsou Češi. Oni už budou Evropané se vším všudy.
Jak říkám, je mi líto, ale tady jsou zkrátka možnosti jenom dvě…
