Já to tedy jako pan předřečník, kolega z TOP 09, nebudu rozebírat ani po stránce lingvistické, sémantické, biologické či druhové, protože si myslím, že to není absolutně podstata toho problému, který tady dneska řešíme.
Takže vážený nepřítomný pane ministře vnitra Hamáčku, nepřítomný pane policejní prezidente, vážené kolegyně a kolegové, svoboda slova buď je, anebo není. V zemi, kde je poslankyně stíhána za banalitu, jakou vyslovila kolegyně Karla Maříková, svoboda slova není. V zemi, kde si do své Ústavy vepíše svobodu slova, ale zároveň stíhá lidi za vyslovení jejich názoru, který tu má konec konců každý druhý občan, je něco špatně. Srovnání člověka s invazivními přírodními druhy je prý dehumanizace. Z mého odborného hlediska je to pouze zase personifikace. Tohle slovo si zdejší moralisté a vyznavači jediného správného pohledu na svět obzvláště oblíbili. Ale není spíše dehumanizací, když invazní guerilla vtrhne do kanceláře a vystřílí celou redakci humoristického časopisu? Není spíše dehumanizací, když invazní oddíl vyvraždí stovky návštěvníků kulturního klubu, a to jsou všechno mladí lidé? Není spíše dehumanizací, když invazní bomby vybuchují v metru a náklaďáky kosí návštěvníky přímořské promenády nebo vánočních trhů? Podle mě jsou dehumanizací spíše tyhle stovky mrtvých a tisíce zraněných, nikoliv jedno slovní přirovnání, navíc naprosto trefné.
Policie České republiky žádá Sněmovnu o vydání naší kolegyně Karly Maříkové, protože ji chce stíhat za údajné podněcování k nenávisti. Myslím, že za podněcování k nenávisti by měli být stíháni jiní, protože něco tak monumentálně hloupého a tupého, jako v případě Karly Maříkové vyprodukoval ministr vnitra Hamáček s pomocí policie, nemůže u většiny normálních lidí vzbuzovat nic jiného, než právě onu nenávist. Nenávist k policii, nenávist k institucím, nenávist k vládnoucím politikům, kteří něco podobného dovolují policii provozovat, nenávist k režimu, který tu vládne, k Evropské unii, pod jejíž modrým praporem naše svoboda pomalu skomírá.
Vážení kolegové, dojímáme se nad tím, když v závěru slavného Formanova filmu Lid versus Larry Flynt si advokát v podání Edwarda Nortona čte výrok Nejvyššího soudu. Cituji: Soudu nepřísluší hodnotit otázku vkusu, ale otázku svobody slova. A ta buď je, nebo není. A i zvrhlík, jako byl pan Flynt, má tuto svobodu garantovanou Ústavou. Neměli bychom se dojímat, ale měli bychom si z tohoto vzít příklad. Proto říkám, policii, ani Parlamentu nepřísluší hodnotit otázku vkusu, ale otázku svobody slova. A ta buď je, nebo není. Každý z nás ji má garantovánu Ústavou, i Karla Maříková.
Vážení kolegové, poučme se z historie. Pošlapáváním svobody slova to začíná, zvýšenou frekvencí a zneužíváním trestních stíhání za verbální trestné činy to pokračuje a totalitou to končí. Tohle šílenství musíme zastavit, dokud je čas. A proto chci na závěr říct, že Trikolóra tak jako v případě každého jiného kolegy se postaví proti vydání Karly Maříkové.
Děkuji.
