Stamilionové deficity.
Dodnes najdete v účetnictví nemocnic v Kladně, Kolíně, Příbrami a Mladé Boleslavi stamilionové deficity, které s sebou tyto nemocnice táhnou ve svém účetnictví, protože se zde musí pravdivě zobrazit rozdíl mezi účetní hodnotou prodávaného majetku a reálnou hodnotou, za kterou byl majetek skutečně prodán. V účetnictví středočeských nemocnic tak schází zhruba 800 mil. korun jako památka po Bendlově privatizaci.
Dědictví našich předků.
Nebojím se tuto operaci nazvat krádeží. Krádeží něčeho, co generace našich předků léta budovaly jako veřejný neziskový sektor. Většina zprivatizovaných nemocnic měla základy již za Rakouska-Uherska. V podstatě poprvé v historii, po mnoha stech letech, přišla politická strana, která si dala za cíl plošnou privatizaci nemocnic. Nikde v Evropě nenajdeme podobnou politickou stranu ani podobný osud nemocnic. To, že se tu a tam nějaká nemocnice prodá nebo pronajme, případně nějaký soukromý investor postaví novou, je normální a běžné. Samozřejmě sociální demokracie od počátku prosazuje koexistenci veřejných neziskových nemocnic doplněnou sítí soukromých zařízení. Ta mohou být v různém vlastnictví. Mohou je vlastnit města, církev, neziskové organizace, ale klidně i podnikatelské subjekty. Proč ne? Ale je to doplněk základní, páteřní osy neziskových nemocnic.
Ohlodaná kost.
Po Bendlově privatizaci nemá Středočeský kraj v některých okresech jako např. Mělník nebo Beroun kompletní zdravotnickou péči. Navíc tam najdete takové osudy jako rozkradenou nemocnici v Brandýse nad Labem. Dneska je to ohlodaná kost, která v podstatě na 90 % za pár týdnů skončí krachem a bude se muset zavřít. Tak dobře ji vedl soukromý vlastník.
Nářky a problémy.
Stojí za to, podívat se i do ostatních zprivatizovaných nemocnic. Jeďte se podívat, jak vypadá nemocnice v Mělníku, Neratovicích či Rakovníku. Nikde nenajdete zářivé prosperující soukromé zařízení, kde se investuje, jsou tam spokojení pacienti, šťastní lékaři a usměvavé sestry. Když tam přijdete, slyšíte jenom nářky a problémy. Lékaři odcházejí a hledají si práci jinde. Aby tyto nemocnice vůbec udržely provoz, kamuflují výpadky lékařů různými způsoby. Třeba v listopadu se tam maluje, protože najednou na chirurgii nejsou chirurgové.
Evropský unikát.
Vládní koalice zrušením zákona o veřejných neziskových nemocnicích otevřela Pandořinu skříňku pro další privatizaci nemocnic. Žene český systém zdravotnictví do naprosto unikátní pozice. Nikde v Evropě nenajdeme zdravotní systém založený na většině soukromých nemocnic. Takový systém ani fungovat nemůže, protože je neufinancovatelný. Dnes ty soukromé nemocnice, které prosperují, prosperují jen díky tomu, že mají mimořádný režim úhrad od zdravotních pojišťoven. Prostě si dokáží prolobbovat lepší úhrady zdravotní péče, než kolik dostávají městské, krajské nebo státní zařízení. To je realita, kterou roky ignorují ministři zdravotnictví.
Dvojí odpovědnost pana Šnajdra.
Když jsem byl ministrem zdravotnictví, zjistili jsme, že nejlépe placené nemocnice jsou ze dvou třetin soukromé subjekty. Pokoušeli jsme se to narovnat, jenže změnit smluvní vztahy trvá poměrně dlouho. Než se cokoli stačilo udělat, přišli na ministerstvo pánové Julínek a Šnajdr a těm to bylo jedno. Nebo to možná dokonce i podporovali. Pan Šnajdr za to nese dvojí odpovědnost. Tehdy jako náměstek ministra zdravotnictví a dnes jako předseda správní rady VZP, která běžně platí rozdílné úhrady za stejnou péči různým subjektům.
Pojišťovny v deficitu.
Zajímavé je, že skutečně dvě třetiny nejlépe placených nemocnic jsou soukromá zařízení. Pokud by tedy tento hospodářský zázrak měl fungovat všude a všechny nemocnice by se zprivatizovaly, tak jejich majitelé logicky vyvinou extrémní tlak, aby od pojišťoven dostali víc. Už dnes se nám pojištění znovu propadá do hlubokého deficitu a vládní koalice nechce ani uhradit zvýšené náklady na DPH. Z čeho by to tedy chtěli zaplatit?
Zákon by bránil privatizaci.
Jediný logický důvod, proč vládní koalice zrušila zákon o veřejných neziskových nemocnicích, je, že si jsou dobře vědomi toho, že pokud by byly zbývající veřejné nemocnice transformovány na veřejné neziskové nemocnice, už by je prakticky nešlo zprivatizovat. Nešlo by je jednoduše pronajmout ani prodat, protože tento zákon říká, že k takovémuto aktu potřebujete tři čtvrtiny hlasů zastupitelstva příslušného kraje či města. Čili i po případných změnách v krajích a při jiném politickém uspořádání by bylo velice obtížné získávat takovouto většinu pro pronájem či prodej nemocnic.
ODS jede podle plánu.
Je tudíž zřejmé, že se pánové z ODS nevzdali svých plánů na privatizaci nemocnic. Čas možná změní stávající poměry sil a budou mít zase většinu i v krajích. A nemocnice, které dnes dobře fungují, jsou dobře vybavené, rekonstruované, někomu prodají v podstatě za hubičku. Stejně tak jako Petr Bendl prodal tu brandýskou, rakovnickou, hořovickou a další. Prostě si připravují půdu k tomu, zopakovat loupež nemocnic. To, co proběhlo ve středních Čechách, může do budoucna proběhnout i ve zbytku republiky. Konečně proč ne? Vždyť je to fajn, když na tom pár lidí vydělá. To, že pacienti, sestry a lékaři přijdou o své nemocnice, je ODS úplně jedno.
