Někteří politici, zejména TOP 09 a ČSSD chtějí poslat 90 miliard korun jako půjčku krachující eurozoně. Všichni víme, že nejde o půjčku, ale o dar. Miliardy pro krachující země eurozóny jenom prodlouží jejich agónii, stejně jako agónii jejich společné měny. Jedinou půjčku, kterou můžeme poskytnout, by byla na tisk bankovek národních měn států eurozóny. Jedině tehdy bychom měli naději v reálnou návratnost.
Jde o víc. Jde o ideu české státnosti. Chceme být suverénním státem nebo se chceme zcela rozmělnit v evropském eintopfu s šéfkuchaři Merkelovou a Sarkózym? Většina občanů si to určitě nemyslí. Většina občanů nechce, aby český stát nasedl na skluzavku z dluhové spirály, na jejíž konec je již jasně vidět. A nic hezkého a voňavého tam opravdu není.
Rozhodnutí je na vládě České republiky. Na vládě, jejíž klíčové resorty jsou v rukou novotvaru naší politické scény zvaného TOP 09. Postoje jejího předsedy pouze potvrzují naší dlouhodobou domněnku, že tento novotvar je zhoubný. A proto pro občany České republiky a pro naší suverenitu smrtelně nebezpečný.
Nenechme se strašit izolací. Od dluhů a krachu eurozóny se izolujeme rádi. Je to povinností českých politiků udělat vše pro odstranění negativních vlivů dalšího evropského sociálně inženýrského projektu na naši ekonomiku. Vyzýváme proto premiéra Petra Nečase a další stejně uvažující členy vlády, aby nepodlehli demagogii a nátlaku. Aby naslouchali názorům hlavy státu, centrální banky, odborníkům, kteří před eurem dlouhodobě varovali. Věříme, že budete mít především na paměti zájmy našich občanů a váš postoj zůstane pevný. S naší podporou můžete počítat.
V České republice jsme dobře věděli, že nemůžeme přijmout euro, dokud mají ekonomiky jednotlivých členských států tak odlišnou úroveň a výkonnost, a pokud sami členské státy nedodržují klíčovou podmínku existence eua a to míru zadlužování členských států eurozony. Jsou to klíčové státy eurozony, které nedokázaly podle Maastrichtských kritérií samy sebe uhlídat a důkaz o neschopnosti úředníků Bruselu uřídit takové projekty a proto vedení členských států a Komise EU je plně zodpovědná za současnou krizi, které ohrožuje celou světovou ekonomiku.
Přestože jsme současnou krizi předvídali, nemáme z ní radost. Netěší nás problémy našich sousedů, které navíc fatálně ovlivňují i naší ekonomiku. Chceme i v vlastním zájmu přispět k řešení krize. Ale určitě ne tím, že budeme novými dluhy sanovat staré. A určitě ne dluhy, které postihnou naší zemi a jejichž konečný dopad se projeví v každé české domácnosti.
Prokažme zdravý selský rozum a národní hrdost a nenechme si vnutit, že Česko nebude součástí Evropy. Čechy mají tisíciletou tradici státnosti pevně svázanou s Evropou. I když neposkytneme půjčku, za podmínek, které neznáme a na účel, který rozhodně nevyřeší tuto krizi ani nezajistí růst ekonomiky v Evropě, nikdo Českou republiku nevystěhuje ze středu Evropy ani na Sibiř ani do Afriky. Česká republika zůstane v centru Evropy a bude se s ostatními sousedy v různé míře a na základě svých rozhodnutí podílet na řešení evropských problémů tak jak tomu bylo i v minulosti.
Současné strašení a vyhrožování velmi připomíná rok 1938, kdy každý kdo odmítal Mnichovskou dohodu vnucenou nám mocnostmi západní Evropy za válečného štváče a nerealistického válečníka. Kritici odmítačů Mnichova používali podobná slova a propagovali všude Mnichovskou dohodu jako tu jedinou záruku míru v Evropě. Jak to dopadlo, všichni víme. S jejími následky se potýkáme dodnes.
Česká republika je a zůstane členem Evropské unie, bude se podílet na řešení krize Evropské unie, která není první ani poslední v její historii, ale nechceme na nesmyslný projekt používat české devizové rezervy!
v Praze dne 14. prosince 2011Jana Bobošíková