Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych při této příležitosti rád osvěžil vaši paměť u velmi důležitého dokumentu, kterým je Programové prohlášení vlády, v tomto případě v oblasti financí, kde se vláda zavazuje, jak se bude chovat celé volební období. Citát první: "Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. Změny soustavy daňových zákonů budou prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami a to" - prosím zpozorněte - "a to s dostatečným odkladem účinnosti." To je v Programovém prohlášení vlády.
Tady nezbývá, než konstatovat, že vláda by do vysvětlivek měla dát, že dostatečný odklad účinnosti u daňové legislativy jsou dva týdny. Protože máme 16. prosince, účinnost zákona je předpokládána k 1. lednu, v tuhle chvíli ještě žádný trafikant, ještě žádný obchodník s lihovinou a celá řada dalších podnikatelů v podstatě netuší, s čím má počítat k 1. lednu. V tom jsou ještě vánoční svátky, ale vláda pravděpodobně pokládá dva týdny za dostatečný odklad účinnosti. To je možnost číslo jedna. Možnost číslo dvě je, že vláda tady vědomě porušuje Programové prohlášení vlády, což je pravděpodobnější varianta.
Citace druhá, velmi kratičká věta: "Ctíme princip daňové neutrality." Všichni víme, co je to daňová neutralita. Když někde něco zvýším, tak to jinde snížím, abych měl na konci nulu. To je daňová neutralita. No ale, byť vláda ve svém programovém prohlášení říká, že tento princip ctí a tak se také bude chovat celé čtyři roky, no tak my jsme teď chvíli před schválením vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvýšením příjmů státního rozpočtu. Paní ministryně tady dokonce několikrát vyčíslovala, jaký to bude mít dopad do vyšší daňové kvóty i do vyšších příjmů státního rozpočtu. Takže nectíte princip daňové neutrality.
Vy v programovém prohlášení slibujete, že podnikatelům v rámci předvídatelného čitelného prostředí zajistíte dostatečnou legisvakanci a pak neváháte a nestydíte se jim poskytnout pouze 14 dní. Vy ctíte daňovou neutralitu, abyste poté zvyšovali daně. Takže v tomhle případě si dovoluji mít první dotaz na paní ministryni - a myslím, že před hlasováním bychom si ještě odpověď zasloužili - proč, když v tolika jiných případech se odvolává na Programové prohlášení vlády, proč v tomto případě své programové prohlášení vláda vědomě porušuje a vůbec jí to nevadí. Jednoduché vysvětlení. Například nebereme programové prohlášení vážně. To bych pochopil, to je argument. Potom nechápu, proč zase v jiných případech se vláda na to programové prohlášení odvolává.
Druhý dotaz, který bych si dovolil mít na paní ministryni, je, jaký je v případě senátního pozměňovacího návrhu u pojišťoven, jaký je rozpočtový dopad vůči vládnímu návrhu. Já se přiznám bez mučení, mně se nestává často, že bych nedokázal ten rozpočtový dopad spočítat s přesností na plus minus deset patnáct procent, ale tady to prostě opravdu neumím. Nevím, týká se to podrozvahových účtů, ke kterým nemám přístup, ale prostě nedokážu spočítat ten rozpočtový dopad a myslím si, že tu informaci od Ministerstva financí bychom si zasloužili. Protože pokud Ministerstvo financí k tomu pozměňovacímu návrhu má nějaké stanovisko, tak zcela jistě má spočten ten dopad.
Takže kdybych vás směl, paní ministryně, požádat o odpovědi na tyto dvě jednoduché otázky, byla byste velmi laskavá. Jinak stanovisko poslaneckého klubu je velmi jednoduché. Kdybychom měli volbu mezi tím, že se neschválí nic a senátním návrhem, tak chceme to nic a odmítáme senátní návrh. Tuto volbu bohužel nemáme. Jsme v situaci, kdy můžeme doufat, že většina z nás bude mít přece jenom rozum a schválí tu méně dramatickou a méně nesmyslnou verzi, kterou je verze senátní a proto poslanecký klub TOP 09 - jak říkával pan premiér Nečas v blahé paměti - se skřípěním zubů podpoří senátní návrh. Pokud by tento návrh neprošel, je naprosto vyloučeno, že bychom hlasovali pro sněmovní verzi. Děkuji za pozornost.
