Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím trošku shrnout a řekněme doplnit kontext tohoto návrhu. Ono by se skutečně zdálo, že se jedná o velmi malou úpravu, o pár slov u řízení, které se zdá být vlastně jasné, a u řízení, které tak nějak by možná mohlo připomínat řízení před správním soudem. Přeci vystupuje tady nějaký účastník, je tady nějaký správní orgán, který závazně v té konkrétní věci rozhoduje o veřejném nebo soukromém subjektivním právu, a je tady nějaký soud. Ale ta dvě řízení - to řízení podle části páté a řízení podle soudního řádu správního je úplně odlišné. A pokusím se velmi ve zkratce vysvětlit, proč tomu tak je.
Zatímco tu bylo zmiňováno, to řízení před finančním arbitrem, tak jsou tam nějaké dvě osoby soukromého práva, nějaká osoba fyzická proti osobě právnické a ten správní orgán tam vystupuje jako nezávislý třetí. Skutečně jako nějaký kvazisoudní orgán. A pak v tom dalším řízení... (V sále je velký hluk. Předsedající: Pardon. Prosím.) A pak v tom dalším řízení, tak tam nemá podle mého soudu moc co dělat. Z jakého důvodu? Vezměte si, že se soudíte o pozemek nějakou třeba určovací žalobou, proti tomu rozhodnutí soudu se odvoláte a pak by měl ten prvostupňový soud ještě nějakým způsobem podávat vyjádření další tomu soudu odvolacímu? Ne! Přesvědčivost toho rozhodnutí musí vyplývat z odůvodnění. Není žádnou potřebou, aby to ten soud, nebo ten arbitr tedy v tomto případě, odůvodňoval dále.
Zatímco ta situace v rámci správního soudnictví je úplně jiná. Když bude správní orgán rozhodovat vrchnostensky o nějaké vaší záležitosti nějakým správním rozhodnutím, tak pak je naprosto logické, že vystupuje v úplně jiné, posílené pozici, v pozici účastníka, v pozici žalovaného, pakliže podáte ke krajskému soudu správní žalobu. Tam to ten smysl dává. To znamená, my tu vlastně z nějakého důvodu zatahujeme někoho, kdo je nestranný, do toho procesu, a já rozumím tomu, že se může vyjádřit nebo že by se měl vyjádřit, že by to bylo vhodné, aby se vyjádřil, ale to už se podává z účinné úpravy, protože umožní mu, aby se k žalobě písemně vyjádřil. To už dneska jde a není potřeba mu nějakým způsobem ještě rozšiřovat tu pravomoc a nutit ho, aby se toho řízení dále účastnil, stejně jako není vůbec nutné a vláda to v tom zmiňuje a Patrik už to zmiňoval, že se s tím pak pozměňovacím návrhem vypořádá, proč zapovídat tomu finančnímu arbitrovi - například finančnímu arbitrovi, prostě někomu, kdo rozhodoval v tom předchozím řízení, aby činil dispoziční úkony. Vždyť přece on není vůbec účastník řízení. On nemůže dělat vůbec nic. Proč by to mělo být v zákoně explicitně stanoveno? Stejně jako to, že se musí nějak soud vypořádat s tím, proč rozhoduje jinak. To se dá dovodit systematickým výkladem.
To znamená, že já si vlastně nejsem moc úplně...Mě to ruší, ale rozhodně mě to neuráží, protože u nás na právnické fakultě nejsou také debaty nebo přednášky o přezkumu správních rozhodnutí úplně nejpopulárnější. Naprosto to chápu. Je to velmi konkrétní věc. Ale musíme si vlastně teď říci, jestli to něco přináší, a jestli tady nevytváříme nějaký nový paralelní systém v rámci českého soudního systému nebo systému rozhodování v těchto věcech, poněvadž máme tady správní soudnictví, máme tady to, kdy - proč vlastně je tam ta část pátá? Z prostého důvodu, protože si stát řekl, jsou tady nějaké spory například z půjček atp., nebo Český telekomunikační úřad. To je velmi konkrétní agenda, velmi mechanická, nějaké nedoplatky operátorovi nebo něco takového. Tak to pojďme delegovat na nějaký správní orgán, soudci jsou prostě drazí, rozhodování soudů. Je to velmi praktické. Jestli si vzpomínám, tak minulý rok měl nynější předseda Nejvyššího správního soudu Mazanec přednášku právě proto, že kritizoval, že v návrhu, ve věcném záměru civilního řádu soudního je vypuštěna část pátá. On řekl následující: Je to tuším 80 tisíc sporů ročně u ČTÚ, a to by všechno spadlo na obecné soudy, kdyby to měly rozhodovat. Takže raději, ať to rozhoduje nějaký specializovaný orgán. Takže to je ten důvod. To má nějaký smysl. Ale proč tady vytvářet de facto nějaký další systém mezi tím, který není ani správní soudnictví, ani to čisté řízení podle části páté. Jestli jsme nespokojeni s výsledky podle části páté, tak ji můžeme zrušit a můžeme to skutečně přesunout na ty obecné soudy.
Já rozhodně nebudu navrhovat zamítnutí nebo vrácení k dopracování, protože mi přijde, že ta debata by ta měla proběhnout, už jenom z důvodu, že ta budoucnost části páté je ještě docela otázná. Moc se neví, jestli zůstane zachována v budoucím civilním procesu, nebo nezůstane zachována v budoucím civilním procesu, ale pakliže když oslovím nějaké civilisty nebo proceusalisty a ti mi řeknou, tak tady to je tedy mnohem větší změna, než by se mohlo zdát, a má velmi zásadní důsledky, tak je to na pováženou. Vláda to také ostatně zmiňuje i v tom vládním rozhodnutí.
Co je podle mě to nejklíčovější, že přisuzujeme orgánu jinou úlohu, než by měl mít. Představa, že by ten prvostupňový soud u odvolacího soudu měl možnost vystoupit, že by tam ten soudce přišel a řekl by: tak já jsem rozhodl takhle, protože a nějak by se vyrovnával s tím skutkovým stavem, tak to by byl asi špatný soudce. Dobrý soudce rozhoduje tak, že to rozhodnutí je přesvědčivé. Dokonce část českých soudců, předsedů krajských soudů dokonce říká, to už mi přijde moc ambiciózní, že ta rozhodnutí nemají být odůvodněna vůbec, protože když se rozhoduje správně, tak se rozhoduje prostě přesvědčivě.
A my tady najednou z toho finančního arbitra děláme někoho, kdo není schopný své rozhodnutí důstojně a sdostatek odůvodnit a musí pak být účasten toho dalšího řízení před obecným soudem podle části páté. Vysoce technická věc. A hezké svátky.
