Já myslím, že žena nebo muž, to je jedno. Důležité je, aby tady byl klid. Každopádně děkuji za to, že jste tady zařídil dobré podmínky pro mé vystoupení.
Musím říci, že některé změny v tomto návrhu zákona bývají označovány jako proklientské, to je ta jediná, o které jsem na začátku hovořila, ale ty ostatní opravdu jako proklientské označit nemůžeme. Připojíme se k podpoře některých opozičních pozměňovacích návrhů a také sami podáváme dva pozměňovací návrhy, a to i z toho důvodu, že o řadě právě těchto návrhů lze konstatovat, že nejsou nijak nezbytné.
První pozměňovací návrh se týká toho, že vládní návrh zákona ruší pravidlo, podle kterého neběží v případě placení daně úrok z prodlení po dobu prvních čtyř pracovních dní od okamžiku splatnosti. Tam navrhujeme, aby toto ustanovení bylo odstraněno a nadále platilo, že první čtyři dny se nebude stanovovat úrok z prodlení. Myslíme si, že to je úprava správná, která existuje již řadu let a pokud se hovoří o tom, že to je nesystémové, tak to můžeme srovnat s tím, že podáváme-li například daňové přiznání poslední den na poště, tak stejně na finanční úřad dorazí s několikadenním zpožděním, takže v tomto případě si myslím, že by to mohlo být jakýmsi způsobem sladěno, pokud projdou některé opoziční pozměňovací návrhy. Čili v případě placení daně necháváme období čtyř dnů po splatnosti bez úroku z prodlení. (Neustále trvá velký hluk v sále.)
Druhý pozměňovací návrh vzešel z podnětů daňových poplatníků, kteří mají zkušenosti s daňovou kontrolou a týká se seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění, kdy se daňový subjekt dozví, k jakým závěrům správce daně na základě daňové kontroly dospěl, jak vyhodnotil předložené důkazy a jestli daňový subjekt svá tvrzení obhájil, nebo má správce daně v úmyslu doměřit mu daň. Seznámení s výsledkem kontrolního zjištění může proběhnout v principu dvěma způsoby, a to buď korespondenčně, to znamená, že se zašle výsledek kontrolního zjištění daňovému subjektu poštou, nebo do jeho datové schránky, nebo osobně v rámci jednání se správcem daně. Jak uvádí důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, tyto způsoby by měly být v principu kvalitativně rovnocenné. Bohužel pokud se podíváme do návrhu zákona, tak tomu tak úplně není. V případě toho, že dochází k seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění korespondenčně, tak je tam stanovena lhůta, kdy se daňový subjekt může jaksi vyjádřit a doplnit výsledek kontrolního zjištění na rozdíl od korespondenční formy, kdy správce daně současně se sdělením výsledku kontrolního zjištění daňovému subjektu pro přípravné daňové ? automaticky stanoví přiměřenou lhůtu, pak v případě osobního jednání tomu tak není a daňovému subjektu je v rámci tohoto projednávání předloženo poučení, kde je samozřejmě mezi x desítkami řádků malým písmenem napsáno, že si může daňový subjekt požádat o lhůtu k vyjádření a k doplnění.
My zkrátka a dobře navrhujeme, aby správce daně stanovil daňovému subjektu přiměřenou lhůtu pro vyjádření jak v případě seznámení korespondenčního, tak při osobním seznámení s výsledkem kontrolního zjištění. Pouze při ústním jednání ponechá daňovému subjektu možnost se práva na vyjádření vzdát ústně do protokolu. Je to zkrátka a dobře proto, že někdy s sebou daňový subjekt nemá daňového poradce. Přece jenom osobní jednání na finančním úřadu může být někdy, nechci říci psychicky náročné, ale přece jenom tam určitá nervozita bude a chceme tedy dát daňovému subjektu možnost, aby dostal onu lhůtu k vyjádření automaticky, nikoliv poté, co přečte několik desítek řádků poučení, a tímto mu vlastně usnadníme život.
Děkuji za pozornost a samozřejmě se ke svým pozměňovacím návrhům přihlásím v podrobné rozpravě.