Poznámka první. Státní rozpočet na rok 2020 již počítá s příjmy z tohoto návrhu, který projednáváme v prvním čtení. Já jsem zažil za všech vlád od roku 1990 situace, kdy byl schvalován státní rozpočet, který počítal s příjmy návrhů zákonů, které ještě v tu chvíli nebyly schváleny ve třetím čtení. To ano, to si pamatuji. Byl to sice nešvar, ale takový zavedený nešvar. Ale abychom měli v prvním čtení návrh zákona, s jehož příjmy počítá rozpočet, který byl schválen před měsícem, tak to si ještě nepamatuji, to je precedens, který tady máme poprvé a já bych velmi prosil, aby to bylo naposledy, to je opravdu mimořádný nešvar. Takže to byla poznámka první.
Poznámka druhá se týká fiskálního dopadu do veřejných rozpočtů, který bude plus. Bude to znamenat vyšší příjem. Argumentujeme přitom tady efektivní a spravedlivou mírou zdanění pro digitální firmy, které v rámci globální ekonomiky tu mají svoji míru efektivního zdanění mnohem nižší. Ale pokud nám jde opravdu jenom o spravedlnost, tak proč na druhé straně není nějaký návrh, který by udělal fiskálně neutrální dopad? Proč, když v zájmu spravedlnosti v případě digitální daně zvyšujeme příjmy státního rozpočtu a zvyšujeme celkovou míru zdanění v zemi, proč jsme museli tolik trvat na tom, že lidé budou platit větší poplatky na katastrálním úřadu? Proč jsme nemohli, když ne zrušit, tak alespoň snížit ve stejném finančním objemu třeba daň z převodu nemovitostí nebo jakýkoliv odvod vázaný na pracovním místě? Proč to vždycky ve jménu spravedlnosti nebo boje se závislostí nebo jakýmkoliv jiným zástupným argumentem, proč to musí být vždycky jenom zvýšení daní? Zatímco máme-li někde nějaký výpadek, tak hned chvátáme to kompenzovat navýšením někde jinde. Bohužel tímto přístupem vláda oslabuje své argumenty, které tady nějaké relevantní jsou a zesiluje ten argument základní, který jsme tu mnohokrát opakovali už při projednávání daňového balíčku, že primárním cílem je vydrancovat co nejvíc peněz do veřejných rozpočtů. A všechny ostatní argumenty, jakkoliv ušlechtile pronášené, jsou argumenty většinou zástupné.
A teď tedy poznámka třetí v podstatě zásadní, protože se týká té předlohy. Ano, všichni se shodneme, že skutečně efektivní míra zdanění digitálních obrů je naprosto nespravedlivá vůči jinému podnikání. A že je potřeba najít nějaký nástroj, jak tuhle nespravedlnost narovnat. A jsem ochoten připustit i to, že digitální daň tím nástrojem je. Přál bych si samozřejmě, kdyby to někde jinde bylo kompenzováno snížením a podobně. Nicméně přiznávám, že digitální daň je nástrojem jak do určité míry napravit tu nespravedlnost a chcete-li tu neomalenost digitálních monopolů daně pokud možno neplatit nebo platit co nejmenší.
Otázkou je, abychom se přitom nedopustili víc škody než užitku. To, co tady navrhujeme ve výši 7 % není bezprecedentní v rámci Evropské unie nejenom z hlediska výše té sazby - připomínám, že ve Francii schválili 3 % - ale i co se týče limitu lokálního obratu. Povinnost, a ten parametr vyplývá ze směrnice, s tím nikdo z nás nehne, do téhle povinnosti spadnou všechny firmy, které mají globální obrat na celé Zeměkouli 750 mil. euro a více. Ale pak je otázka, kolik je obrat na území té dané země, která tu lokální daň zavádí a tady Ministerstvo financí navrhuje, aby do toho z těchto firem spadly všechny firmy, jejichž minimální lokální obrat je 100 mil. korun a více. Strašně nízký. Jenom dám zase porovnání s Francií. Ve Francii je to 15 mil. euro, to je nějakých 670 mil. Takže my dáváme víc než dvojnásobnou sazbu, než dala Francie, a co se týče limitu lokálního obratu, dáváme více než šestkrát méně, než nastavila Francie. A pan předseda Stanjura tady položil otázku na paní ministryni financí, popř. i na pana premiéra, že by rád slyšel záruku, že pokud to takhle schválíme, že nepřijdou reciproční ekonomická opatření ze strany Spojených států. A já bych si skoro troufl říct, že v případě těchto parametrů tu záruku můžeme dát teď hned. Pokud to schválíme takhle, pokud opravdu schválíme 7 % a 100 mil. ročního lokálního obratu, no tak ty sankce přijdou. Není možné si myslet, že ne. A která z těch dvou ekonomik a která z těch dvou zemí bude v tu chvíli tahat za kratší a delší konec, to asi nemusím rozvádět - dívám se do očí podnikatelů a exportérů ve vašich lavicích.
Takže jsem přesvědčen, že ten problém, jakkoli ho musíme řešit, a já se tomu nevyhýbám, si opravdu zaslouží svoji důkladnou diskusi. Přál bych si, což samozřejmě není v silách Poslanecké sněmovny, aby během té diskuse byly rozžhavené příslušné diplomatické linky a abychom měli dostatečnou vůli a flexibilitu k úpravě těch parametrů, které jsou v zákoně navrženy. Paní ministryně financí tady uvedla příklad naprosto správný, že Google platí třicetkrát menší daň, než platí náš Seznam, který tady má sídlo a tady platí daň, a to je fakt a to je absolutně nefér. Ale můžeme říct také jiný příklad. Jedna z nejúspěšnějších firem, která podniká v moderních technologiích, Avast, už má objem, globální objem celosvětový, přes 750 mil. euro, takže tam spadne a jako domácí firma má samozřejmě na lokálním obratu daleko víc než těch 100 mil. Je to firma, která má sídlo v České republice, platí daně v České republice, zaměstnává lidi v České republice, je to jeden z největších plátců daní v České republice a protože se jí tak daří, tak my jí ještě takhle šoupneme na krk digitální daň. To je vážná věc, to je nespravedlivost z druhé strany. A i tu musíme tedy diskutovat, protože jestli je to v zájmu toho, abychom odstranili nespravedlnost v efektivní míře zdanění, tak tu nespravedlnost nemůžeme napravit tak, že se jiných nespravedlností budeme dopouštět. Když někdy mám tu čest něco říkat studentům na ekonomických školách, tak velmi rád při tom používám nonverbální pomůcku. Vezmu takový ten dětský balónek, nafouknu ho z půlky a říkám: podívejte se, regulátor tady vidí problém a v dobré víře ten problém vyřešit ze všech sil tady na tomhle kousku zmáčkne. Ale on ten systém je potřeba vidět v celku, protože ono se vám to na té druhé straně vyboulí a možná, že ta boule na té druhé straně bude mnohem palčivější a bolestivější než ten původní problém, který jste chtěli řešit. Tohle je riziko, ke kterému přistupujeme no a s touhle předlohou to opravdu není tak jednoduché. Abychom těm zlým neplatičům daní trošku přišlápli krk, je potřeba řešit to s mimořádnou mírou ohledů na celý ten systém a na všechny sekundární dopady takového kroku a taky s mimořádnou diplomatickou obratností.
O to chci požádat, a proto se samozřejmě přikláním k žádosti, abychom prodloužili dobu projednávání a především abychom tu dobu projednávání nepromarnili ani co se týče odborné diskuse, ani co se týče diplomatických aktivit.
Já vám děkuji za pozornost.
