Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, paní a pánové, zpravodaj má pravdu, že to je dobře připravený návrh. Dokonce i paní navrhovatelka, nebo zástupkyně navrhovatelů má pravdu v tom, že jde teprve o druhou změnu Ústavy článku 43. I to rozšíření z roku 2000 myslím pojmenovala správně. Ale zcela se vyhnula tomu, co je zásadním problémem tohoto problému, to znamená přesun principu parlamentní demokracie na demokracii v uvozovkách exekutivní, protože vyřazení Parlamentu je tam zjevné.

Paní navrhovatelka, nebo zástupkyně navrhovatelů zcela vynechala to, jakým způsobem je v tuto chvíli upraven postup Parlamentu za situace, kdy dojde k ohrožení bezpečnosti státu. Ale absolutně se tomu vyhnula. Protože to je smysl vyřazení Parlamentu z rozhodování. A potom si tady následně do 60 dní dělejte, co chcete. Kdo vyhlašuje stav ohrožení, válečný stav? Přeci vláda. A ta ve chvíli, kdy ho nevyhlásí, má potom volné ruce, aniž by se starala. On totiž Parlament nemusí být vyřazen a může být dosaženo těch okamžitých rozhodnutí Poslanecké sněmovny.

Takže neříkejme si, že to je tak nutné, protože Parlament se pomalu sejde. Prostě to není pravda. A to zamlčení, ta cenzura mlčením o tom článku, který to upravuje v jednacím řádu, mi opravdu vadí. Ale opravdu vadí.

Tak pro připomenutí, nebudu tedy citovat článek 43 Ústavy, ale vystačím si pro tu změnu charakteru České republiky z parlamentní demokracie na jakousi exekutivní demokracii. Ocituji platný § 109m našeho zákona o jednacím řádu: "Je-li Sněmovně předložen návrh na vyhlášení válečného stavu, vyhlášení stavu ohrožení státu, vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu, zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodních organizací, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, rozhodne o něm ve zkráceném jednání."

A teď vám řeknu, co se všechno vyřazuje. Za prvé se vyřazuje článek... § 51 o jednacích dnech. To znamená, že svolání Poslanecké sněmovny může udělat předseda, případně místopředseda ve chvíli, kdy je o to požádán, bez odkladu. Bez odkladu.

Je vyřazen dokonce i § 53 o jednacích hodinách. Čili neplatí od 9 do 21. Neplatí. Neplatí to, že jednáme od úterka do pátku, že pondělí jsou poslanecké dny. Může se jednat od pondělka do neděle, v kteroukoliv hodinu denní i noční. To je pravda.

Dokonce je vyloučeno i to, že nemohou být interpelace. Nelze přesunout body. Čili pokud by chtěl někdo tomu zamezit, tomu projednávání návrhu vlády, tak tak učinit nemůže. A nepochybuji o tom, že ti, kterým vyhovuje, že to rozhodnutí nebude rozhodnutí Parlamentu, ale že změní charakter republiky, no to samozřejmě některým vyhovuje.

A jak praví jedna krásná česká pohádka, když ti králové jsou dotazováni, aby s tou válkou něco udělali, tak jejich poradci si svléknou civilní šat, vezmou si generálské uniformy a rozhodují o válce. Tohle je smyslem toho návrhu zákona. Vyřadit Parlament z rozhodování a postavit ho před hotovou věc. Nejde o čas. Nejde o věci, které bychom nemohli rozhodnout, ale jde o to, aby tento Parlament nebo jakýkoliv Parlament po volbách byl vyřazen z rozhodování. A to, že jste to v důvodové zprávě zamlčeli, že se k tomu ani zpravodaj nevyjádřil, mě jenom utvrzuje v tom, že chcete parlamentní demokracii změnit. A s tím já nemohu zásadně souhlasit. S tím jste se nevypořádali, návrh to neobsahuje a při jednání jste to zamlčeli.

Nezlobte se na mě, to je nechutné jednání vůči této Sněmovně. S takovým návrhem změny Ústavy souhlasit nemohu a také nikdy nebudu. Děkuji vám. (Slabý potlesk zleva.)