Já se chci vrátit ještě, samozřejmě k vystoupení viceguvernéra České národní banky dnešnímu, to také. Někdy jsem měl pocit, že jsem na semináři České národní banky o nahrávání telefonických hovorů, ale i na dopis, kterým se na mě, coby předsedu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu obrátil pan guvernér v téže věci, a to v zastoupení pana viceguvernéra, alespoň jsem to poznal podle podpisu. A já musím říci, že samozřejmě pan viceguvernér nebo i ostatní členové bankovní rady České národní banky by dostali stejnou příležitost vystoupit, když tedy chtěli komentovat usnesení garančního výboru na jednání výboru, dokonce tam byli přítomni, ale ten prostor, a stejně jako plénum Senátu umožnilo vystoupit panu viceguvernérovi, tak určitě i výbor by umožnil vystoupit panu viceguvernérovi jako umožnil vystoupit panu prezidentovi NKÚ Kalovi, když se projednával návrh týkající se NKÚ. Ale musím říci, že přítomní zástupci České národní banky na výboru té možnosti vůbec nevyužili. Takže nějaké dopisy ex post, které se posílají a komentují usnesení garančního výboru nebo dovysvětlují, mi nepřipadají adekvátní. K té věci samotné. Já bych chtěl navázat na pana senátora Lumíra Aschenbrennera. Já jsem nebyl sice autorem toho pozměňovacího návrhu, ale podpořil jsem ho, podpořím ho i teď. A možná ještě navíc po vystoupení pana viceguvernéra. Já si nemyslím, že je úplně běžnou, nebo možná, že je to běžnou praxí, že se, jak píše guvernér České národní banky, ale podepsal to pan viceguvernér, že i v ostatních sektorech, kde to zákon vlastně nepřikazuje, je běžné nahrávání komunikace s klienty. Možná, že je to běžné, ale nevím, jestli je to správné. Včera jsme mluvili o tom, jak prostě ten veliký bratr vstupuje do našeho soukromí a jak se jako to velmi nebezpečná záležitost. K tomu se nechci vracet. A nemyslím si, že bychom to měli vnímat pouze jenom jako pozitivní věc. Pan viceguvernér tady použil slovo transparentnost, určitě ten princip transparentnosti je důležitý, ale mám takový pocit, že je nadužíván vždycky, když se chce něco prosadit, tak se použije slovo transparentnost a ochrana klientů a ochrana občanů. Já se vrátím k tomu návrhu. Tak jak alespoň jsem zjistil, ministerstvo financí v tom původním vládním návrhu, nebo v tom původním návrhu zákona, vlastně to veškeré nahrávání a hlavně uchovávání té klientské komunikace nepožadovalo. To se zapracovalo až na požadavek České národní banky. Kdyby Ministerstvo financí bylo přesvědčeno, že je to nezbytně nutné a že bez toho nelze vykonávat jaksi dohledovou činnost, tak jistě by takovou věc už zapracovalo do toho původního návrhu zákona. Nestalo se tak. Ten pozměňovací návrh výboru pro hospodářství neříká, že se jako nemá nahrávat ta komunikace klientské, ale tak, jak zmínil pan Lumír Aschenbrenner, že se bude uchovávat ta komunikace, ať už telefonická nebo jiná komunikace jenom v případě, že se to týká prostě jaksi buď poskytování těch investičních služeb a má za cíl buď uzavřít obchod, ať už ten obchod je uzavřen nebo není uzavřen. Nemyslím si, že by se měla uchovávat komunikace, ať už elektronická nebo telefonní v tom případě, kdy vůbec vlastně předmětem té komunikace nebyla snaha uzavírat nějaký obchod v oblasti investičních služeb. To už si myslím, že je za hranicí toho, co už nemá s ochranou klientů co společného. Já jsem přesvědčen, že Česká národní banka také v podstatě tvrdí, že něco podobného tu bylo už v roce nebo odkazuje se na to, že toto platilo i v roce 2004-2017. Ono to bylo jinak trochu nastaveno. Ale to zase neznamená, že by tady něco platilo a že by to bylo dobře. Takže já samozřejmě jsem pro to, abychom ochránili klienty, já vím, že jaksi někteří obchodníci se chování taky nestandardně a že je potřeba v těch případech řekněme té klientské komunikace tu věc asi nahrávat. Ale nemyslím si, a jsem přesvědčen, že by se měly uchovávat záznamy, ať už elektronické nebo telefonické komunikace, jejichž cílem vůbec nebylo uzavřít žádný obchod. Na to prostě nemohu přistoupit. Takže já jsem přesvědčen, že ten návrh, který garanční výbor přijal, tak je návrh, který je rozumný, který vůbec jaksi se nesnaží snížit ochranu klientů, ale v zásadě umožnit ten vstup do toho soukromí jenom v těch případech, kdy se to skutečně týká jaksi poskytování nebo snahy o poskytování investičních služeb. Proto jaksi věřím, že Senát je rozumný, že byl vždycky na straně určité ochrany soukromí a že, konec konců i ze včerejší debaty to vyplynulo, ten pozměňovací návrh garančního výboru podpoří. Myslím, že je skutečně rozumný a trochu mě mrzí i reakce České národní banky, i přes to intermezzo, ať už ve vztahu k jednání garančního výboru nebo i dnes, tak jako věřím, že nadále budou velmi dobré vztahy výboru hospodářského i Senátu, České národní banky, a i toto intermezzo na tom nic nezmění.
Děkuji.
