já jsem se tady k tomu bodu hlásil už někdy v minulém roce, takže si úplně nevzpomínám, co jsem tehdy přesně chtěl říci.
Nicméně na úvod, tato debata je odborná. Myslím, že kdykoliv jindy bychom měli lpět řekněme na nějaké terminologické přesnosti, protože tady to má význam a tuto debatu sledují lidé, kteří se tomu profesně věnují, to znamená je nutné přísně rozlišovat mezi firmou a společností. To má zásadní dopady. Obchodní společnost je jedna z obchodních korporací, firma je to jméno, pod kterým je ta obchodní společnost vedena v obchodním rejstříku. Tady to má smysl. Neberte to, prosím, jako nějaké lpění na úřední řeči, ale tady je to velmi nutné z hlediska toho zákona.
Co jsem ovšem jistě chtěl zmínit, je to - já jsem u tohoto návrhu zákona podepsán a děkuji, že tu otázku navrhovatelé zdvihli - abychom z toho úplně nevyřadili notáře, protože notáři jsou ten právnický stav, který nyní poskytuje službu, poskytuje službu za stát, poskytuje ji podle mého soudu velmi dobře za velmi nelehkých podmínek. Je tu paní ministryně spravedlnosti, ta moc dobře ví, ta by jim ráda přidala, ráda změnila tarif, ale bohužel to není v silách, ale už se toho prý brzy dočkáme. Myslím, že by neměli být notáři ti, kteří budou obejiti. Kdyby byli obejiti, je špatné i pro nás z prostého důvodu, poněvadž pak bychom přišli o praktické zkušenosti.
Sama notářská komora se snaží téma elektronizace justice a elektronizace zakládání obchodních společností zdvihnout. V minulém roce, v říjnu, se konala konference k této věci, konala se s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu 2019/1151 ze dne 20. června 2019. Právě například závěry této konference, nějaký sborník debat o tom, co se tam řešilo, tak to by mělo být diskutováno ve výborech. Nedělám si iluze, že bychom to zvládli probrat tady, že bychom se tomuto tématu dovedli věnovat lépe. Rovněž otázky nějakých technických nepřesností a nevyjasněných záležitostí, které tu zmiňoval pan zpravodaj, tak to je také něco, čím jsou stiženy často i vládní návrhy, které mají mnohem delší řekněme rodokmen a pracuje na nich více lidí na více místech a dá se to přesto opravit, dá se to opravit i komplexním pozměňovacím návrhem, který tu zmiňoval zástupce navrhovatelů, ctěný kolega Profant prostřednictvím pana předsedajícího.
Čili doporučoval bych nechat to projít do ústavně právního výboru. Tam můžeme vést debatu. Dá se uspořádat i seminář a kulatý stůl k tématu zakládání společností, ale vracet to zpátky znamená, že to téma vůbec nechceme řešit. Jak říkám, notáři dělají dobrou práci, dělají dobrou službu za nelehkých podmínek, ale i přesto se tu zaštiťovala téměř každá zastoupená politická strana tím, že chce elektronizovat státní správu a teď u tak zásadního tématu, které se dotýká tisíců lidí, říci - no, my bychom to možná chtěli řešit nějak jinak, ještě není kam spěchat, není potřeba nic dávat do legislativního procesu, to by mi přišlo trošku alibistické. Musím také říci, že v ústavně právním výboru se příliš otázkami kyberjustice nezabýváme aktivně, byť vím, že ministerstvo na tom pracuje trošku z jiného ranku, a mít tam takovýto tisk by vůbec nebylo na škodu.
Čili podporuji velmi to, abychom tento tisk postoupili dál, klidně ať je to na úkor prodloužení lhůt, na úkor toho, aby tam byl dostatečný prostor pro diskusi s notářskou komorou a s dalšími stakeholdery, ale vracet to teď zpátky a říci - ne, ne, počkáme si na něco jiného, počkáme si, co přinese směrnice, bych nepokládal za příliš šťastné.
Děkuji vám.