Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní ministři a ministryně, jsem rád, že jsme u tohoto návrhu také dospěli k jakési shodě, která ale nesmí být limitovaná jenom na Poslaneckou sněmovnu, ale musí se vztahovat i na Senát. Pro nás, náš poslanecký klub, je otázka rozšíření pravomocí NKÚ věcí jasnou. Podporujeme ji a dokonce se podařilo pozměňovacími návrhy specifikovat nějaká pravidla tak, aby to byla skutečně otázka dobré kontroly, nikoli nadbytečné byrokracie, která bude v důsledku vlastně jenom jalová a ničemu dobrému neprospěje.
Máme však za to, že bavíme-li se o novele Ústavy, a sice o čl. 40, to znamená o okruhu zákonů, které vyžadují souhlas jak Poslanecké sněmovny, tak Senátu - v zahraniční doktríně se hovoří, ale už se to dostává i do té naší, o tzv. organických zákonech - tak bychom měli být trošku víc ambiciózní a měli bychom mít trošku větší představivost. Máme za to, že v tom výčtu zákonů, kde je potřeba souhlasu Sněmovny a Senátu, by měly figurovat i zákony jiné, nejenom zákon o NKÚ, tak jak je navrhováno pozměňovacím návrhem, ale také např. zákon o České národní bance, také zákon, který se týká dělby moci, a sice moci soudní, to znamená zákon o soudech a soudcích, zákon o Ústavním soudu. Osobně mám i za to, že by tam měly být i další zákony, zákon o obcích - obecní zřízení, zákon o krajích - krajské zřízení, nebo zákon o zpravodajských službách.
Možná se dá namítnout: vždyť přece tím svazujete ruce, vytváříte diktát Parlamentu, resp. diktát Senátu či diktát zrovna té komory, která stojí v opozici proti vládě. Nicméně takové rozšíření článku 40 vládě, která vládne uvážlivě, ruce nijak nesvazuje, a vládu, která nevládne uvážlivě, nutí vládnout uvážlivě. Totiž právě ta kumulativní podmínka souhlasu jak Poslanecké sněmovny, tak Senátu, vede k větší shodě napříč politickým spektrem a napříč společností a zabraňuje tak otřesům.
Jak říkám, není to obsahem této konkrétní novely, ale do budoucna, a budeme-li chtít měnit Ústavu, tak se bude jednat o zcela po mém soudu legitimní požadavek Senátu, aby měl větší slovo. A znovu připomínám - vládě se tak ruce významně svazovat nebudou. Nejsem takový blázen, abych si myslel, že by článku 40 měl být podřazen např. třeba kompetenční zákon nebo že by do režimu článku 40 měl spadat třeba i zákon o státním zastupitelství, byť vím, že je to teď věc citlivá, ale přesto za trestní politiku je odpovědná vláda. Ale rozšířit článek 40 (nesrozumitelné) referenda o zákon o České národní bance, zákon o soudech a soudcích a zákon o Ústavním soudu například bych pokládal za více než šťastné, vhodné a nic, co by bylo z naší pozice opoziční strany míněno primárně jako opozice. Ty role se můžou do budoucna proměnit a mohlo by to současné opozici i v rámci vládnutí komplikovat práci. Ale jak říkám, to tam po mém soudu nenastane. My tento návrh podpoříme, pokládáme to za nutný kompromis se Senátem. Děkuji.
