Největší zakázky se týkaly dvanácti vrtulníků, osmi mobilních 3D radiolokátorů MADR, dvou nových letounů CASA a 62 kusů kolových obrněných vozidel Titus. Důležitý je přitom podíl domácího obranného průmyslu a dodavateli jsou z 90 procent tuzemské firmy, u smluv se zahraničními dodavateli, jak zdůraznil ministr Metnar, resort trvá na výrazném podílu zapojení českého průmyslu.
V letošním roce ministerstvo plánuje uzavřít smlouvy na strategické a zvlášť významné zakázky za více než 75 miliard korun, a to především na pásová bojová vozidla pěchoty, protiletadlový raketový komplet, děla ráže 155 mm nebo nové ruční zbraně. Že se armádní nákupy po letech konečně rozhýbaly, kvitoval také náčelník Generálního štábu: „Kromě tvrdé práce k tomu byla potřeba i odvaha. Tady je potřeba poděkovat zejména panu ministrovi i jeho náměstkům a jejich týmům za skvělou práci a spolupráci.“
Nábor na 101 procentech, armáda ale potřebuje omladit
Armádě se v loňském roce dařilo nabírat nové vojáky, přímý nábor byl splněn dokonce na 101 procent. Pozitivní je nárůst počtu aktivní zálohy, která podle Lubomíra Metnara představuje důležitý spojovací článek mezi armádou a občanskou společností.
Dnešní vojsko ale čelí negativním trendům, které jsou viditelné v celé společnosti – stárnutí populace i „nekonvenční“ generaci Z. „Potřebujeme novou krev a mladé lidi. Armáda pro ně může být první job, první práce, ve které získají životní zkušenosti a přátele na celý život,“ prohlásil náčelník Generálního štábu AČR.
Oba nejvyšší představitelé resortu pak připomněli změny ve velení armády nebo vznik nových velitelství - velitelství pro operace, velitelství kybernetických sil a informačních operací a velitelství teritoria. Za test schopností označil ministr Metnar působení v zahraničních operacích: „Z našich největších působišť jsme již od roku 2002 v Afghánistánu, a třebaže vývoj mírového procesu dává naději do budoucna, zatím se rozhodně z této země nestahujeme.“ Relativně nové je působení české armády v Africe, kde ve výcvikové misi EU v Mali nyní působí zhruba 120 vojáků a v červnu převezmeme dokonce velení této mise. Resort obrany také počítá s účastí ve francouzské protiteroristické operaci Barkhane.
Prvořadý cíl – obhájení stabilního rozpočtu
„Mým prvořadým cílem je obhájit ve vládě a v Parlamentu splnění základní podmínky pro dosažení stanovených cílů, jímž je udržení stabilního a předvídatelného finančního rámce,“ zdůraznil Metnar. Podle něj jsou všechny armádní plány postaveny na předpokladu postupně narůstajícího rozpočtu ministerstva obrany, který by měl v roce 2024 dosáhnout dvou procent HDP. Tento cíl byl přitom opakovaně nejvyššími představiteli státu potvrzen na půdě NATO i ve vládou schválených strategických dokumentech, připomněl ministr.
Navyšování rozpočtu je prioritou i pro armádu. Podle Opaty nejde o dvě procenta pro armádu či pro vojáky, ale o dvě procenta pro bezpečnost a obranu České republiky. „Armáda v posledních letech trpěla dost, léta zanedbávání a škrtů nechala z armády jen torzo. Kostru, kterou teď musíme zase posílit,“ vysvětlil Opata.
Metnar také zdůraznil potřebu odstranit systémové chyby v plánech a koncepcích, jež potom vzbuzují pochybnosti u zakázek, které jsou jinak v pořádku. „Podobné případy se nesmí opakovat, protože zpochybňují dobré jméno resortu obrany,“ řekl ministr. Zároveň poznamenal, že obrana musí být schopna garantovat, že veškeré svěřené prostředky využívá účelně a hospodárně.
Brožura Armáda ČR v roce 2019 k přečtení ZDE.