dovolte i mně, abych se vyjádřil k takzvanému velkému mandátu. Chtěl bych říci, že s rostoucími bezpečnostními hrozbami ve světě musíme stále více chápat, že obrana a ochrana našich občanů a území nekončí na hranicích České republiky. Dnes čelíme situacím, kdy bezpečnostní hrozby vyžadují mezinárodní spolupráci, sílu a koordinaci mezi členskými státy, abychom byli připraveni reagovat včas. Současné bezpečnostní hrozby ovlivňují stabilitu celého evropského kontinentu a NATO na tuto zásadní hrozbu zareagovalo změnou strategických plánů a přijímá nezbytná opatření, která se promítají jak do bezprostřední obrany členských států na jeho východní hranici, tak do komplexního posílení jeho obrany a akceschopnosti. Cílem těchto opatření je zajištění rychlé a účinné odpovědi na případné vojenské hrozby.
Nové obranné plány NATO doplněné o nový model sil se dotýkají všech oblastí činnosti ozbrojených sil členských států včetně armády České republiky. Návrh působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany České republiky v zahraničních operacích na území České republiky do roku 2026 odráží a doplňuje aktuální mandáty, které vyprší s koncem roku 2024, a klade důraz na náš příspěvek k posílení obrany východního křídla NATO, zejména s ohledem na pobaltské státy, Polsko a Slovensko. Navržené působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany má zabezpečit efektivní plánování, přípravu, střídání a doplňování již nasazených i nových schopností a rychlou reakci na případné bezprostřední ohrožení.
Česká republika se aktivně podílí na mezinárodní podpoře Ukrajiny, a to stejně jako v předchozích letech, výcvikem ukrajinských vojáků na území Evropské unie, NATO i v České republice v rámci asistenční mise Evropské unie. V plánu je pokračování diplomatického a humanitárního úsilí na Ukrajině včetně spolupráce s mezinárodními orgány při vyšetřování zločinů souvisejících s ruskou agresí.
Nyní tedy ke konkrétnímu plánu příspěvku České republiky do zahraničních misí. V roce 2025 je plánováno vyslat leteckou jednotku k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v podobném rozsahu jako v letech 2014 až 2016, kdy nasazená jednotka bude plnit operační úkol s pěti letouny JAS-39 Gripen. Jedná se o takzvaný air policing.
Také oblast západního Balkánu představuje dlouhodobou prioritu naší zahraniční politiky. Česká republika je zapojena a posiluje tuto oblast již od roku 2023, což se odráží v předkládaném návrhu.
Česká republika plánuje také pokračovat ve vysílání vojáků do operací ve Středomoří, a to v Libyi, také do nové operace v Rudém moři a přilehlých námořních oblastech, kterou spustila Evropská unie v únoru letošního roku. Cílem operace ve spolupráci s dalšími významnými aktéry je přispět k námořní bezpečnosti na hlavních námořních trasách. Na Blízkém východě je navrhováno pokračovat v misi na Sinaji a v misi OSN na Golanských výšinách.
V rámci posilování obrany východního křídla NATO a v souladu s obrannou strategii České republiky je navrhováno rozvíjet schopnost poskytovat podporu ozbrojeným silám členských států Aliance během jejich přítomnosti na území České republiky v souvislosti s kolektivní obranou NATO, a to i nad rámec běžných přesunů a cvičení. Je nutné zdůraznit, že předkládaný návrh neřeší otázku případného trvalého pobytu ozbrojených sil členských států NATO na našem území ani zřizování jejich vojenských základen a nezakládá souhlas k takovým krokům.
Materiál také obsahuje informaci o vyčlenění sil Armády České republiky do modelů sil NATO, do spojeneckých sil rychlé reakce NATO a do EU Battle Groups a do Systému připravenosti schopností pro mírové operace OSN. Pokud bychom vysílali vyčleněné vojáky do těchto uskupení, rozhodovala by o takovém vyslání v samostatném mandátu vláda a Parlament České republiky.
Financování působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky do roku 2026 bude zabezpečeno v rámci kapitoly Ministerstva obrany. V roce 2025 se nasazení vojáků v zahraničních misích a výcvik na území České republiky odhaduje celkem na 2,6 miliardy a v roce 2026 se odhaduje v celkové výši 2,3 miliardy korun.
Závěrem bych rád zopakoval, že jsme spolehlivým spojencem a letos jsme oslavili 25. výročí členství v Severoatlantické alianci. Příspěvky do zahraničních misí jsou jedním ze tří hodnotících kritériích členských zemí NATO a toto kritérium se nám dle mého daří úspěšně.
Děkuji vám za pozornost.
