Kvůli pandemii je do Česka zakázán vstup cizincům. Platí výjimky, mimo jiné pro rodinné příslušníky. Bohužel náš právní systém nevnímá registrované partnery jako rodinné příslušníky. Lidé jsou tak odděleni od svých milovaných. Interpeluji proto premiéra Babiše a prosím o nápravu.
Česko uzavřelo své hranice. Cizinci nemohou přijet sem, Češi zase nemohou vycestovat. Z tohoto přísného zákazu všem platí několik výjimek. Česko například zůstává otevřené rodinným příslušníkům Čechů, manželům a dětem.
Bohužel, tato výjimka neplatí pro registrovaná partnerství. Tyto partnery český právní systém jako rodinné příslušníky neuznává. Tento problém se může v době globální pandemie, ekonomické recese a nejasné budoucnosti zdát jako okrajový. Pevně věřím, že rovnost všech lidí před zákonem je důležitá v každé době. Je na tom založený samotný princip demokracie.
Dostaly se ke mě příběhy homosexuálních párů, cizince a Čecha, které uzavření hranic zasáhlo. Hnutí Jsme fér zveřejnilo příběh Ladislava a jeho přítele, jeden je v Česku, druhý zůstal v Americe. V podobné situaci jsou také dvě ženy, jedna z Česka, druhá Slovenka, o kterých psala členka hnutí Adéla Horáková.
My Piráti jsme vytvořili formulář pro lidi, kde nám můžou o tom, jak je postihlo uzavření hranic, napsat. Všechny případy zaznamenáváme a snažíme se na ně hledat řešení. Napsal nám také Michal, který se rozhodl zůstat v Británii se svým partnerem, kterého by do Česka nepustili. Všichni tito lidé žijí ve velké nejistotě, ať už z toho, kdy znovu uvidí své milované, či kdy se opět budou moci vrátit do vlasti.
Interpeloval jsem proto premiéra Andreje Babiše, abych ho na situaci upozornil a poprosil o nápravu. Je třeba opravit usnesení vlády ze 6. dubna 2020, č. 387, kde jsou v bodě I., odst. 1. vyjmenované výjimky ze zákazu vstupu cizinců na území České republiky. V písmenu a) je mimo jiné výjimka pro: „rodinné příslušníky – manžele a nezletilé děti – občanů EU a občanů ČR“. Je třeba tuto výjimku doplnit o registrované partnery.
Tím by se ale vyřešila pouze jedna část problému. Registrovaní partneři nebo manželé podle práva jiného státu nemohou u nás nabýt společných rodičovských práv (např. společnou adopcí nebo přiosvojením). A v případě, že ten z páru, který není zákon uznaný jako rodič, je oddělen od svých dětí, nemůže využít výjimky z výše jmenovaného usnesení vlády a shledat se s nimi.
Také proto považuji nutnost dvojího režimu manželství a registrovaného partnerství za nesmyslnou a zároveň neřešící všechny právní otázky (například právě vztahy k dětem). Za správné dlouhodobé řešení považuji přijetí zákona o manželství pro všechny.
