Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedkyně, návrh, který Senát vrátil, jeho obsah spočívá v tom, že vláda navrhuje a chce, aby se Česká republika v příštích sedmi letech zadlužila více, než mu pravidla odpovědnosti dovolují. Vláda se odvolává na to, že finanční prostředky půjdou na opatření, která budou přijata v souvislosti s dopady pandemie koronaviru, a v dalších sedmi letech se tedy budou vytvářet výrazně vyšší deficity. Paní ministryně argumentovala tím, že pokud se tento návrh nepodaří prosadit, tak budou nutné škrty a samozřejmě také navyšování daní, a to Ministerstvo financí ani vláda nechce.
Je samozřejmě jasné, že rozvolnit pravidla, která by bránila nadměrnému zadlužování státu v době koronavirové, by se zdálo býti samozřejmě logické, protože nelze vyčítat vládě, a my to také podporujeme, že chce zajistit dostatek peněz na podporu živnostníků a firem, které byly zasaženy ekonomickými dopady pandemie. Potřebné finanční prostředky si ovšem vláda může obstarat i podle stávajícího zákona. Zákon totiž pamatuje, a tady to bylo několikrát zmíněno, na takové situace. Obsahuje takzvané únikové klauzule a institut jednorázových a přechodných opatření. A při využití těchto opatření je možné rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti na omezené období. Z toho tedy vyplývá, že rozpočet na rok 2021 i na roky následující by tedy bylo možné sestavit i bez novelizace tohoto zákona.
Ještě jednou opakuji, že nás velmi mrzí, že tato úprava nebyla konzultována s Národní rozpočtovou radou, a to z toho důvodu, že právě ona rada má dohlížet nad dodržováním pravidel rozpočtové odpovědnosti. A právě Národní rozpočtová rada označila za nepříliš racionální zakotvení hodnoty 4 % HDP strukturálního deficitu na rok 2021 přímo do zákona. Důvody uvádí následující. Nikdo přece neví v tuto chvíli, jak se bude vyvíjet hospodářská situace za pár týdnů, natož na přes rok, a jak velká fiskální stimulace tedy bude nutná.
Národní rada také říká, že zákony v oblasti fiskálních pravidel by měly být univerzálně platné a neměly by, pokud možno, zohledňovat každou specifickou situaci novými paragrafy. Pokud se vláda domnívá, že je s tímto zákonem nějaký problém, nechť tedy navrhne jeho obecnou úpravu. O skutečných důvodech, proč vláda předkládá tento návrh a rozvolňuje fiskální politiku na dalších sedm let, bychom mohli diskutovat. Podle stávajícího zákona má dostatečné prostředky, v tomto případě podle stávajícího zákona, buď na řešení důsledků stávající mimořádné situace a nebo je mít na časově omezenou dobu. (V sále je velký hluk a neklid.)
Ministerstvo by potom také mělo spolupracovat s Národní rozpočtovou radou. Po přijetí novely tohoto zákona hrozí, že vláda použije finanční prostředky nejen na opatření, která budou souviset s koronavirovou krizí, ale také na pokrytí jiných výdajů, a to především v dalším roce, v roce 2021, který bude rok volební, a tyto výdaje pak nebudou souviset právě s onou ekonomickou krizí. Paní ministryně se ptá. Chceme být bezohlednější k lidem? A my říkáme: ne, naopak. My chceme být ohleduplní, zodpovědní a chceme vládu, která bude usilovat o dlouhodobou udržitelnost svých veřejných financí. A z tohoto důvodu a těch dalších, které jsem uvedla, tento zákon nepodpoříme.