Všichni odborníci se shodují v tom, že nového typu koronaviru se jen tak nezbavíme. Musíme počítat s tím, že podobně jako např. chřipka prostě zůstane v naší populaci a budeme s ním čas od času svádět menší či větší souboj. Nesmíme však dovolit, aby každá taková bitva znamenala tak obrovské ekonomické i společenské zemětřesení, jako jsme toho byli svědky v posledních měsících.
Jak z toho ven? Podle mne existuje jediná cesta. Vláda musí s využitím všech odborníků, a tím nemyslím jen epidemiology, ale také ekonomy, zástupce podnikatelské sféry apod., sestavit srozumitelný krizový plán. Všichni musíme vědět, co nastane v okamžiku, kdy šíření koronaviru dosáhne takové či jiné hranice. Jednotlivé kroky musí být důsledně předem promyšleny tak, aby byly efektivní v potlačení šíření epidemie, ale zároveň nebyly devastační pro živnostníky, podnikatele, jejich zaměstnance nebo např. lidi působící ve sportovní či kulturní branži.
Máme se z čeho poučit a musíme být připraveni. Je to stejné jako u povodní. Alespoň my na Moravě si od stoleté vody v roce 1997 dobře pamatujeme, co znamenají jednotlivé povodňové stupně, a co se bude dít v okamžiku, kdy voda dosáhne těchto hodnot. A ne jinak je tomu u běžné chřipky, kdy se při předem daném počtu nemocných na tisíc obyvatel uzavírají nemocnice či jiná lůžková zařízení, vyhlašují se chřipkové prázdniny pro děti ve školách atd.
Přeci nikdo z nás nechce znovu zažít to, že bude jako ovce čekat na výsledek jednání vlády, aby se v noci z televizní obrazovky dozvídal, co dalšího se od rána zakazuje, mění nebo nařizuje. A zároveň nemůžeme donekonečna žít ve společenské či ekonomické izolaci. Ta nás stejně před COVID-19 nezachrání, navíc zdecimuje celou zemi.
Sestavit takový plán je zodpovědností vlády a ta na něm musí hned začít pracovat. Jako senátor na to budu tvrdě apelovat. Na podzim se může epidemie opět vrátit a všichni musí mít "noty", aby věděli, s čím počítat a jak se na to připravit.