Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové. Já chci v první řadě říct, že mě tedy velmi irituje situace, jakým způsobem tento materiál projednáváme, protože se kolegové, kteří nemají nebo nevystupují se stanoviskem klubu nebo nemají přednostní právo, nemohou k té věci, která je tolik diskutovaná v české veřejnosti, jako jsou české potraviny, legitimně vyjádřit, a my tady budeme hlasovat o vrácení materiálu do druhého čtení a nebude možné, aby jednotliví poslanci, kteří nedisponují touto pravomocí, mohli vystoupit. Považuji to za jistou snahu nedat poslancům prostor, za omezování debaty k tomuto tématu, protože si myslím, že si jí veřejnost zaslouží, tak aby jednotlivci k tomu mohli vystoupit, pokud k tomu mají co říci.
Zákon o českých potravinách, nebo o potravinách - promiňte, zákon o potravinách byl projednáván poměrně bezkonfliktně. My jsme mohli mít na některé jednotlivé paragrafy různé názory, dokud se neobjevil ten návrh na definování kvót, nebo chcete-li povinných procent českých potravin, které se musí prodávat, tak v podstatě to žádná výbušnina, žádná výbušnina nebyla. Protože na podpoře českých potravin a na tom, že jich má být více na trhu, že mají být kvalitní, dostupné apod., na tom se shodneme napříč politickým spektrem. Můžeme jenom závistivě se dívat na některé země kolem nás - Rakousko nebo Bavorsko, kde dominuje zejména lokální a regionální produkce potravin, kde je běžné, že lidé si nakupují potraviny, na kterých nemusí mít napsáno Rakousko, ale oni to kupují od svého souseda nebo obsouseda z vedlejší vesnice nebo z obvedlejší vesnice a jsou schopni z významné části zásobovat jejich trh potravinami, jejich vlastní produkcí. Lidé s tím umí žít, a myslím si, že tohle je cesta, kterou bychom my měli prosazovat, nikoliv cesta povinných kvót na pultech - to je cesta, která je proti zákazníkovi. A dokonce i proti produkci samotných českých potravin. Tak, jak je ten návrh připravený, tak myslím si, že v okamžiku, kdy bychom jej schválili, tak to, co přijde, bude významný tlak na státní rozpočet. Na tom, že když už to v tom zákoně máme a musíme do sedmi let splnit - jak ta sedmiletka skoro bych řekl - musíme splnit, co jsme si tady zavázali, tak prostě musíme naplnit kvótu 85 %.
Pan ministr zemědělství tady říká, že nechce dovážet ty jablka odněkud jinud - to je jedno odkud. A co když se neurodí, pane ministře? Vy tu zkušenost máte. Co když prostě úroda nebude? To přijdete s tím, že budete měnit kvóty, nebo se to nějak udělá? Vždyť přeci to je absurdní a absolutní nesmysl. Tomu sami nemůžete věřit, že bude fungovat, že nařídíte prodejcům, že budou prodávat 85 % české potraviny. Nehledě na to, dnes jsem držel v ruce, dnes jsem držel v ruce, měl jsem výrobek nadepsaný: jihočeská zelenina - řecký salát, plný oliv. No já už se těším na ty české pomeranče a české banány a českou rýži a další produkty, které tady lidé často kupují a potřebují je. Podle mého hlubokého přesvědčení prostě tohle není cesta. Ale vy jste jí zvolili s vědomím, protože vás nepodezírám nikoho z toho, že bychom byli tak hloupí, že by tento socialistický inženýring, který tady v tom pozměňovacím návrhu máme, že by zafungoval směrem k tomu zákazníkovi. Ten není určen zákazníkovi. Ten je určen těm, kteří si pak o tu dotaci, o tu dotaci, kterou budou potřebovat - přeci česká země musí tou soběstačností se tady zaklínám, že budeme soběstační ve všem. My jsme soběstační v řadě základních komodit - to je v pořádku, protože ty umíme dělat. A jsou komodity, které tady v téhle zeměpisné šířce nikdy dělat nebudeme schopni. A když, tak za vysoké náklady. A v okamžiku, kdy řeknete, že 85 % musí být tady odsud, tak kdo ty náklady zaplatí? Komu se přičtou v těch cenách potravin?
Ta odpověď je přeci úplně jednoduchá. Tohle není cesta jak podpořit větší produkci českých potravin. Tohle je cesta, jak podpořit velké producenty, protože ty budou moci zvýšit kapacity. A protože omezíme dovozy, abychom se do kvóty vešli, budeme zvedat ceny. A on to ten náš zákazník zaplatí. Tohle prostě ne. Tudy cesta nevede. Stejně jako nevede cesta tím, že budeme, anebo měli bychom diskutovat, co ještě je české, a co už české není. Součástí nebo přílohou tohoto návrhu zákona musí být, musí být vyhláška. Proč u tak vážné věci nemáme rovnou i materiál, který by byl tou vyhláškou, který popisuje vlastně, co konkrétně to ta česká potravina je. Já myslím, že to není nezajímavé. A mělo by to být součástí návrhu toho zákona, protože byť to bývá často praxí, že my tady odsouhlasíme návrh a pak už to ministerstva - a to se netýká jenom Ministerstva zemědělství, ale i ostatních ministerstev - následně přinesou vyhlášku, která upravuje detaily těch zákonů a my se kolikrát nestihneme divit, co na nás kdo vlastně vymyslel.
My jsme připraveni. A koneckonců jsme pro to hlasovali i v zemědělském výboru, vrátit tento návrh zákona do druhé čtení, protože jsme připraveni a máme zájem na tom podpořit produkci českých potravin. A akorát se v tomhle případě tedy nepotkáme na té cestě, jak to udělat. Najdeme-li nějaké společné řešení, jsme ho připraveni podpořit. Tenhle návrh, který tady je, je protekcionalistický a vede ke zdražení potravin a jde zásadně proti zákazníkovi. Spoléhám na to, že to čeští občané zaplatí, a kdo ví, jestli se vůbec dostanou v celé té šíři k druhu potravin, které dneska na českém trhu máme. Děkuji vám za pozornost.
