Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Děkuji za možnost vyjádřit svůj názor v dnešní diskusi o významu československých legií a legionářů. Budu velmi stručný. Československé legie nejenom v Rusku, ale i na dalších bojištích první světové války, sehrály zásadní roli při zrodu moderní československé státnosti. Legionářská tradice, boj za národní samostatnost a demokratickou podstatu československého státu byla jednou z nejdůležitějších idejí první republiky. V mnohých rodinách dodnes vzpomínají na dědy a pradědy, kteří bojovali na Piavě nebo si prošli sibiřskou anabází. Legionář pro nás byl a zůstává vzorem aktivního a angažovaného vlastence.
To, že legie v Rusku byly zavlečeny do ruské občanské války, bohužel předurčuje nejedno značný vztah ruské veřejnosti, ruské společnosti k nim. Asi nepřekvapí, že hodnocení legií se liší podle politického názoru toho, kdo hodnotí. Čím blíže k sovětskému výkladu dějin historie, tím více kritiky legie čelí. Kritici sovětské minulosti naopak vnímají legie velmi podobně jako my. Myslím, že bychom měli prezentovat ideu legií tak, jak ji vnímáme my.
Nehledě na postoj k minulosti si každá oběť války zaslouží důstojný odpočinek a projev lidské úcty. A tady bych skutečně rád zdůraznil, že řada hrobů a pomníků československých legionářů je ve špatném stavu. Některé připravené pomníky ani nebyly instalovány, a to zmiňoval i pan místopředseda Vojtěch Filip, například v Samaře. Česká republika opakovaně vyzývala Ruskou federaci k dodržování ustanovení dohody mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemném udržování válečných hrobů z roku 1999 v zájmu obnovy řádné péče o válečné pomníky padlých československých legionářů. V tomto úsilí určitě budeme pokračovat i dále. Budeme pokračovat také i v plnění našich závazků. Česká republika a české obce se příkladně starají o více než 4 tisíce ruských válečných hrobů, památníků či pomníků zejména z druhé světové války, ale i z první světové války nebo z válek napoleonských. Své závazky plníme a chtěl bych tady odmítnout jakékoliv obvinění, která jsou vůči nám v této souvislosti vznášena, a to jak v případě naší smlouvy s Ruskou federací z roku 1999, tak i smlouvy o přátelství mezi Českou republikou a Ruskou federací z roku 1993.
Krátce na závěr. Dnes, kdy čelíme snahám o monopolizaci výkladu historie, je určitě třeba, abychom připomínali roli a odkaz legií, které oslovují a inspirují i současnost. Děkuji.
