Ministři se shodli, že je důležité v nové SZP podporovat menší zemědělce a nezatěžovat je nadbytečnou administrativou. ČR plánuje menší farmy podpořit takzvanou platbou na první hektary. Cíle v představených strategiích považuje ministr Toman za velmi ambiciózní a obtížně splnitelné, ale postrádá ze strany EK detailní analýzu možných dopadů na zemědělský a potravinářský sektor. Komise navíc návrhy nediskutovala s členskými státy, které budou muset tyto cíle plnit.
„V rámci nadcházející diskuse bude nutné zohlednit nejen specifika jednotlivých států, ale také jejich dosavadní úsilí vynaložené k ochraně životního prostředí, udržitelnému využívání přírodních zdrojů a dalších oblastí. Česká republika je například ve využívání pesticidů pod průměrem Evropské unie, stejně tak je pod průměrem v případě používání hnojiv. Spotřeba pesticidů u nás za poslední roky klesla o 27 procent, ve Francii vzrostla ve stejném období skoro o 40 procent a třeba v Rakousku dokonce o 53 procent,“ uvedl Miroslav Toman.
I jeho slovenský protějšek považuje za důležité, aby se při plánech na snižování pesticidů vycházelo z konkrétní situace v každém členském státě EU, namísto plošného snižování. Inspirací je pro slovenského ministra zavedení maximální výměry jedné plodiny v České republice na 30 hektarů. Ocenil také snahy o posílení soběstačnosti, které i Slovensko považuje za důležité u komodit, které lze v našich klimatických podmínkách produkovat. „Zavedení maximální výměry jedné plodiny nám pomůže krajinu více rozčlenit, zvýšit její biodiverzitu. Souvisí s tím ale i další opatření, ať už je to vyšší podpora pěstování zeleniny, ovoce, budování remízků, biopásů, malých rybníků, ale i podpora živočišné výroby, která produkuje organickou hmotu tolik potřebnou pro naši půdu,” řekl ministr Toman. Ministr Mičovský ocenil, že se česká krajina viditelně mění a překvapilo jej množství remízků, mezí a vodních ploch, které v ní viděl. Považuje to za inspiraci pro Slovensko, které podle něj omezení velikosti jedné plodiny potřebuje ještě více než Česká republika.
Ministr Miroslav Toman informoval svého slovenského kolegu také o opatřeních, která Ministerstvo zemědělství (MZe) přijímá v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. Uvedl, že loni bylo z rozpočtu MZe na podporu lesního hospodářství vyplaceno více než 2 mld. Kč, a to zejména na obnovu lesních porostů, zajištění a výchovu lesních porostů, šetrné technologie pro hospodaření v lese, ochranu lesa před kalamitními škůdci a na ochranu výsadby před zvěří. V roce 2019 byla spuštěna i nová podpora formou finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v nestátních lesích. Na podzim je v rámci Programu rozvoje venkova na lesnické operace připraveno 590 mil. Kč, zejména na investice do lesnické infrastruktury a obnovu lesů po kalamitách.
„Změna klimatu se mimo zemědělskou krajinu projevuje i v lesích. Proto podporujeme obnovu lesů, které budou pestré, a to nejen druhově, ale i věkově. Veřejnost se ale musí připravit na to, že takové lesy budou vypadat jinak, než jsou lidé dnes zvyklí, nebudou tak snadno prostupné, nebude se v nich tak snadno houbařit, ale odolají lépe suchu. Boj se suchem je komplexní záležitostí, proto i v lesích děláme projekty, které jim vrátí vodu, nejen menší rybníky, ale i tůně nebo mokřady,“ uvedl ministr Toman.
Dalším podstatným krokem k lepšímu zadržení vody v krajině je podle Miroslava Tomana změna metodiky pozemkových úprav. V oblasti vodohospodářských opatření pak budování závlah, stavba rybníků, propojování vodárenských soustav i budování vodárenských nádrží. Český i slovenský ministr zemědělství předpokládají, že jejich diskuse bude pokračovat v rámci plánované videokonference s kolegy z rozšířeného formátu Visegrádské skupiny, která se uskuteční 19. června. Ministr Mičovský také pozval českou delegaci na návštěvu Slovenska.
