„Milada Horáková byla zavražděna komunisty na základě vykonstruovaného politického procesu. Nepomohly ani žádosti o milost od takových osobností, jako byl například Albert Einstein. Při popravě krutě trpěla. Podle zjištění historiků umírala dlouhou čtvrt hodinu na šibenici. Tento zločin měl přitom jediný důvod: Doktorka Milada Horáková nebyla lhostejná k bezpráví a měla odvahu mu čelit. Je naší povinností její příběh připomínat a bránit ho před těmi, pro které je i dnes pravda nepohodlná,“ uvedl primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
Tento týden si hlavní město začne připomínat 70. výročí popravy Milady Horákové. V rámci několika týdnů se budou v Praze konat aktivity, které připomenou široké veřejnosti nejen osud Milady Horákové, ale především její odvahu a postoje. Ty podle iniciátorů akce Milada 70: Zavražděna komunisty zůstávají důležitou inspirací dodnes.
„Cestování městskou hromadnou dopravou je pro mnohé z nás každodenní samozřejmostí. Důležité milníky naší historie by ale samozřejmostí být neměly. Proto jsem rád, že cestujícím můžeme takovéto významné události připomínat – podobně jako loni při 20. výročí vstupu ČR do NATO, kdy jsme s primátorem Zdeňkem Hřibem připravili do metra speciální hlášení,“ říká náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr.
„Jedna z hlavních tříd Prahy 7 se jmenuje po Miladě Horákové. Příběh její statečnosti je dodnes oslovující a jsem ráda, že se za město můžeme aktivně podílet na tom, aby neupadl v zapomnění. Na výročí jejího zavraždění celou ulici vyzdobíme jejími portréty," vysvětluje radní pro oblast kulturu a cestovní ruch Hana Třeštíková. Na desítkách významných budov v Praze budou po dobu jednoho až dvou týdnů vyvěšeny velkoplošné vizuály s portrétem Milady Horákové a titulkem „Zavražděna komunisty“. Tyto bannery jako připomínka výročí budou vidět na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde Milada Horáková studovala, a také např. na budovách Národního muzea, Karolina, FAMU, Rudolfina či Veletržního paláce.
„Milada Horáková vždy stála na straně spravedlnosti a demokratických hodnot a stala se symbolem odporu proti totalitním režimům. Tuto sobotu uplyne od jejího zločinného zavraždění 70 let. Na její oběť nesmíme nikdy zapomenout. Jsem proto rád, že si ji připomeneme i tímto způsobem ve veřejném prostoru. Museum Kampa ve spolupráci s historikem Petrem Blažkem zahajuje tuto sobotu venkovní výstavu v parku Kampa, která bude věnována osudu této statečné ženy a bojovnice za lidská práva,“ uvedl předseda klubu Spojené síly pro Prahu Jiří Pospíšil.
K aktivitě se může připojit každý občan, instituce, škola či radnice v celé zemi a může ve dnech před 27. červnem vyvěsit černý prapor na znamení uctění památky Milady Horákové i jako připomínku 70 let od justiční vraždy. Pro všechny, kdo se připojí k Výzvě, budou k dispozici vizuální podklady, plakáty a audio koláže určené k dalšímu šíření.
„Kromě samotné Výzvy budeme v pátek 26. června, tedy den před samotným výročím, prostřednictvím obecního rozhlasu několikrát denně vysílat audio koláž, která vznikla z autentických nahrávek soudního procesu a z dopisů, které Horáková napsala ve vězení před popravou své rodině,“ upřesňuje Marek Vocel ze společnosti MVP events.
Iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty vznikla z popudu několika jednotlivců. Založili ji Michal Gregorini z neziskové organizace Dekomunizace, o. s., Leoš Válka, zakladatel a ředitel Centra současného umění DOX, Marek Vocel, MVP events, member of Permanent Gig a Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. V tuto chvíli iniciativu podpořily a k výzvě se přihlásily řady osob a institucí, mezi nimi například hlavní město Praha a primátor Zdeněk Hřib, městská část Praha 7, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Univerzita Karlova a její rektor Tomáš Zima, Národní galerie, vydavatelství Vltava Labe Media, ČTK, spolek Korzo Národní, studio Soundsquare, Václav Dejčmar, Libor Winkler, Pavel Bouška, Aleš Klemperer, Pavel Štingl a další.
„Je to teprve 70 let, kdy komunisti po lživém procesu popravili nevinnou ženu, a tenhle strašlivý´ zločin dodnes bagatelizují. Z dnešního pohledu se to zdá neuvěřitelné a jako by z jiného světa, ale tato skutečnost nesmí být nikdy zapomenuta, aby se nemohla opakovat,“ dodává Michal Gregorini z neziskové organizace Dekomunizace, o. s.
Nahrávka by měla být odvysílána celkem třikrát za den v následujících časech: 10:35, 12:35, 14:35.
