K panu poslanci Volnému a výhradě, že má argumentace je nepoctivá. Není nepoctivá, pane poslanče. Je logická. Já přece neříkám, že kůrovec nebo boj se suchem je špatně. Naopak. To jsou dobré výdaje. Ale mají být řešeny na úkor jiných priorit schválených v roce 2019, nikoli navíc. Řešit to intenzivně uvnitř bilance roku 2019, nikoli extenzivně. Pokud to řeším extenzivně a zaklínám se koronavirem, tak to je nepoctivé.

K paní ministryni financí - ano, říkáte celkem poctivě, tak proto tam máme těch 36 mld., protože když je neutratíme celé, to je naše rezerva. Nojo, ale to nemá být vaše rezerva, paní ministryně. Od toho je tady Sněmovna, aby o tom rozhodovala. Kdybyste chtěli navýšit výdaje jenom o šedesát, sedmdesát miliard s tím, že řeknete, bude-li to nezbytné, přijdeme na podzim znova, tak by se o tom hlasovalo mnohem snáze. Já myslím, že jsme prokázali, že jsme ochotni se flexibilně sejít. Ale vy po nás chcete bianko šek. Prostě žádný své cti dbalý poslanec by neměl podepsat bianko šek, protože to je jeho povinnost, nikoli právo vlády. V opačném případě zrušme zákon o státního rozpočtu, ať vláda řekne, že bude utrácet bilion a půl, jak se rozhodne, a může to být flexibilní a nemusíme se scházet vůbec. Ale prostě tohle má dělat Sněmovna, nikdo jiný.

K panu poslanci Votavovi - ano, to je ten důvod, proč jsme předkládali tu změnu v prvním čtení, ve druhém čtení už ne. Jsem přesvědčen, že nikdo z nás si nikdy neuměl představit, že nebude dodržen onen princip, který pokládám za svatý, fixovat bilanci v prvním čtení, a ve druhém čtení už ne. Tentokrát to snad jakž takž dopadne. Ale pro budoucnost je to strašně nebezpečné. Se taky může stát, že návrh rozpočtu projde Sněmovnou a bude o 100 mld. vyšší deficit. Takže já se k té novele hlásím.

Děkuju.