Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já tady nepovedu teď nějakou obsáhlou debatu o rovnosti žen a mužů ani o předcházení a potírání násilí na ženách. Nicméně bych tady chtěl zareagovat krátce na vystoupení paní kolegyně Chalánkové a na její návrh usnesení. Ona říkala, že bychom neměli šířit mýty nebo něco takového, ale v zásadě návrh usnesení k šíření mýtů v podstatě směřuje, jak bychom to měli převzít případně do našeho usnesení. Já bych neměl problém s úvodem, ale potom s částí, která žádá vládu, aby předložila před případným návrhem k souhlasu s ratifikací nějaké vyčerpávající přehledy věcných rozporů, opatření atd.
Já bych chtěl upozornit na to, že v době, kdy se vláda rozhodla přistoupit k Istanbulské úmluvě, zadala ministerstvu spravedlnosti za úkol, aby posoudilo, do jaké míry je právní řád ČR v souladu s touto úmluvou. Ministerstvo spravedlnosti, je to 4 – 5 let, tuto analýzu zpracovalo a dospělo k závěru, že v zásadě český právní řád je v souladu s Istanbulskou úmluvou. S jednou drobnou výhradou, která ještě byla s otazníkem. Ta se týkala trestního zákoníku, definice některých skutkových podstat. V podstatě se jednalo pouze o drobné zpřesnění. Jinak ministerstvo spravedlnosti v analýze dovodilo, že v podstatě ČR z hlediska svého právního řádu je na přijetí Istanbulské úmluvy zcela připravena, což činí zbytečnými některé části usnesení, které tady paní senátorka Chalánková předložila.
Co se týká úplných, vyčerpávajících, nic neopomíjejících přehledů jakýchkoli opatření na všech úrovních, tak to je samozřejmě absurdní požadavek, protože to asi v této podobě nikdo nepředloží. Nechci se tady zase pouštět do detailů. Možná, pokud tady bylo naznačeno, že by se to mělo stát součástí výchovy, samozřejmě, pokud považujeme za samozřejmé, že se ženy nebijí, že nemá být domácí násilí, asi není nic špatného na tom, například ve škole, já nevím, v rámci jaké části vzdělávacího programu, někde žákům sdělit, že se to doopravdy nedělá a že každý má mít rovné postavení, každý má mít rovné příležitosti. V zásadě to může být určité vzdělávání o základních právech, protože v našem ústavním pořádku, v listině, samozřejmě tyto principy zakotveny jsou. Takže to není vůbec nic hrozného. Ale mýty, fake news, které se šíří kolem Istanbulské úmluvy, ty se nám tady samozřejmě plně projevily v bodě I), 5., kdy tady máme požádat vládu o úplný přehled genderů, které ve smyslu definice obsažené v článku 3, písm. c) tzv. Istanbulské úmluvy sociálně ustanovených rolí, chování, jednání a vlastností, které příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže, relevantních pro ČR. Promiňte, ale to je naprostý nesmysl. Nic takového neexistuje, nikdo nic takového, aspoň kdo je při smyslech, nedefinuje. Istanbulská úmluva nijak nepopírá, že biologicky jsou tady muži a ženy, pouze říká, že jsou tady určité stereotypy, které vedou k určitému typu jednání, které ve svém důsledku se projevují tak, že je-li nějaké domácí násilí, nebo ve vztazích mezi muži a ženami, zpravidla tou obětí je častěji žena podle určitých vzorců chování, které ve společnosti jsou. To, že tady jsou nějaké desítky, stovky typů genderů a že to někdo chce definovat, to je doopravdy blud odpůrců Istanbulské úmluvy, kteří si hledají naprosto nesmyslné záminky k tomu, aby tu úmluvu odmítli.
Já bych byl nerad, kdybychom hledali způsob, jak toto usnesení začlenit do našeho výborového usnesení, které tady máme navržené, které považuji za vcelku samozřejmé, včetně požadavku, že by ať EU nebo ČR měly přistoupit, respektive dokončit proces přistoupení k Istanbulské úmluvě, protože si myslím, že bychom měli všichni považovat za normální, respektive za nenormální násilí na ženách nebo domácí násilí. Děkuji.
