V Plzeňském kraji ale není, jak se zdá, v tomto ohledu, situace nikterak příznivá! Deficit lékařů v nemocnicích zřizovaných Plzeňským krajem, a z něj plynoucí sníženou kvalitu lékařské péče, se stále nedaří odstranit či alespoň minimalizovat. Fakt, že dnes chybí v krajských nemocnicích více než šedesát lékařů, nelze nikterak zpochybňovat, zejména, když může potom veřejnost registrovat tak křiklavé případy, jako bylo ukončení provozu akutních lůžek interního oddělení v domažlické nemocnici.

Personální nestabilita a třenice však, bohužel, nepostihují jen plzeňské „krajské“ nemocnice. Obdobně zarážející situací se také může „pochlubit“ například Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni. A občanům může být zcela lhostejno, že jejím zřizovatelem je, podle zákona o ochraně veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Na „krajské hygieně“ se totiž v posledních měsících odehrává poměrně zajímavý příběh. Po dvacetiletém působení byl, pro údajná pochybení při hospodaření s veřejnými prostředky, ministrem odvolán její ředitel Přemysl Tomašuk a nahrazen Michalem Bartošem. Odvolaný „vrchní krajský hygienik“ však neváhal a obrátil se na soud. Ten mu dal „za pravdu“ a Tomašuk se před měsícem do svého ředitelského křesla zase vrátil. Bartoš, který ale již byl na post ředitele „hygieny“ řádně jmenován, byl obratem převelen na místo ředitele odboru správních činností.

Situace je však na KHS Plzeňského kraje doposud stále personálně nevyjasněná, protože se může stát, že staronový ředitel Tomašuk opět ve své funkci skončí. A to z důvodu, že je stále proti němu vedeno kárné řízení a v případě, že budou vyšetřovaná údajná pochybení shledána jako odůvodněná, lze uložit sankci ve formě odvolání ze služebního místa. Oba pánové, nyní takto zainteresovaní v boji o ředitelské křeslo, však ve vzájemných osobních útocích nepolevují, ba právě naopak! Brzy již sedmdesátiletý Tomašuk, kterého soud naistaloval zpět do funkce čistě jen z procesních důvodů, nikoliv z důvodů faktických, hovoří o kampani proti němu, zatímco Bartoš, který je nyní v pracovní neschopnosti, mediálně prohlašuje, že by bylo nejlepší, kdyby jeho konkurent rychle odešel sám. Na otázku, zda je on ochotný se do funkce ředitele zase vrátit odpovídá, že záleží na tom, jak rychle rozhodnou příslušné orgány ministerstva, a že si nyní připadá jako „užitečný idiot“, který byl pouze využit a poté odkopnut.

Osobně se ale domnívám, že v pozicích jakýchsi „užitečných idiotů“ se nyní spíše cítí a také nacházejí mnozí občané a pacienti z našeho příhraničního regionu. Není to tak dávno, kdy okres Domažlice, v souvislosti s koronavirovou pandemií, byl na přepočet obyvatel nejpostiženějším v rámci celé ČR, a to především díky přeshraničním pracovníkům, tzv. pendlerům.

A jak jsem již zmínil, lůžka akutní péče na domažlické interně se pro nedostatek odborného personálu ocitla mimo provoz. A v personální krizi, byť poněkud jiného charakteru, jak můžeme právě nyní zaznamenávat, se zmítá i krajská hygienická stanice. Bohužel, děje se to v době, kdy je to asi nejméně příjemné a vhodné! Nabízí se otázka, kdo je na vině tomuto nelichotivému stavu! Zatímco lze personální přetahovanou o post ředitele na správním úřadě, kterým KHS je, připsat, „a to nikoliv k dobru“, zaměstnanecké politice a její realizaci ministerstvem zdravotnictví, tak za chybějící lékaře a pomocný zdravotní personál může bezpochyby dosluhující krajská koalice. Ta, pod vedením nyní již naštěstí odvolaného hejtmana Bernarda, svojí manažerskou neschopností, a nejspíše i nevůlí daný stav řešit, občanům Plzeňského kraje skutečně „vstříc nevyšla“!