„Předvolební kampaň namísto faktických odpovědí“, asi tak by se dalo ve zkratce charakterizovat dubnové jednání zastupitelstva Plzeňského kraje. Vládnoucí koalice v Rašínově domě v Plzni složená ze zástupců ANO 2011, STAN a PRO NÁŠ KRAJ ztratila, doufejme, že jen dočasně, reálnou schopnost objektivně komunikovat a přesvědčivě vysvětlovat problémy, které palčivě a dlouhodobě tíží obyvatele celého našeho příhraničního regionu.

     Osobně jsem se o tom mohl přesvědčit, když jsem se například neprozřetelně a bezelstně dotázal hejtmana, současně také exponovaného poslance, Kamala Farhana (ANO 2011) na to, co bude kraj pod jeho vedením podnikat s kriminalitou a na ní přímo navázanými sociálními problémy v Tachovském okrese.

     Panu hejtmanovi jsem se pokusil vysvětlit, že na Tachovsku nyní žije 42 tisíc obyvatel, přičemž z toho je plných 10,2 tisíce cizinců, a že se přes den zde pohybuje dokonce přes 20 tisíc zahraničních pracovníků zaměstnaných v průmyslových zónách. Na straně druhé relativně malému Tachovsku chybí 23 státních policistů. Časté jsou zde problémy generované nelegálními ubytovnami, obrovský tlak je vyvíjen na dopravu, zdravotní péči, školství, bydlení. Některé agentury zde vykořisťují pracovníky, neplatí daně nebo nevyplácí mzdy. Mnozí místní obyvatelé jsou celou touto situací vážně znepokojeni.

      Reakce hejtmana a některých dalších protagonistů koalice na hejtmanství byla neslaná, nemastná. Vyrozuměl jsem, že je třeba spíše zapracovat na tom, aby u lidí hlavně narůstal pocit bezpečí, život je prý o subjektivních pocitech a oficiální statistiky přece prokazují snižující se míru zdejší kriminality. Následně jsem si vyslechl, že vše záleží hlavně na Policii ČR, tedy složce našeho státu. No, pěkně děkuji za takovouto odpověď!

      Hejtman Farhan poměrně rychle pozapomněl na svoji březnovou schůzku v Tachově, ze které stále visí na oficiálních webových stránkách kraje voličsky atraktivní příspěvek. Toto setkání proběhlo za přítomnosti čelních představitelů krajské policie, hygieny, hasičů a starostů okolních měst a hejtman sám se veřejně zapřísahal, že je nutno, aby se: „všechny složky státní správy, policie i místní samosprávy spojily a táhly za jeden provaz“. Bohužel, když se ho ale potom někdo ze zastupitelů zeptá, jakým způsobem, tak je bleskurychle „zažehnut oheň na střeše“ a odpověď v přeneseném slova smyslu zní: „Bezpečnost občanů je o pocitech, tak nestrašme vysokou kriminalitou lidi!“.

     Kamal Farhan je však v hejtmanském křesle relativně krátce a tak se na krajském zastupitelstvu jal opozičně napadenou čest celé koalice hájit, politickými půtkami již dávno zocelený primátor Plzně Roman Zarzycký, člen to stejné partaje. I jeho vystoupení ve mně vyvolalo „neskrývaný úžas“. V tomto příspěvku již jen ve zkratce, tehdy při jednání zastupitelstva pod přívalem mnoha až líbezně znějících slov, se zastupitelé dozvěděli, jak jen ta Plzeň pod jeho vedením vzkvétá a je v podstatě bezpečným městem, kterému kazí pověst pouze několik desítek nepřizpůsobivých recidivistů, jak za jeho vedení narostly početní stavy městské policie, kterou vlastně ani mít nemusíme, jak vše funguje tak, jak má a na samotný závěr svého expozé i on brilantně zašermoval oficiálními statistikami a teatrálně poděkoval do kamer hejtmanovi za perfektní spolupráci mezi městem a krajem. Skutečně výkon hodný filmového Oscara!

    Ale i lokální matador Zarzycký zapomněl, jakým způsobem se sám před několika měsíci v rozhovoru pro ČT rozhovořil o bezpečnosti v Plzni. Zmiňoval dlouhodobé problémy s agenturními pracovníky, delikventní mladíky z Ukrajiny nebo také některé osoby bez domova a explicitně tvrdil, že i vývoj ve vztahu k tomu již zmiňovanému pocitu bezpečí se ve městě ubírá negativním směrem.

     Ano, s tím nelze než souhlasit! Problém však spočívá v tom, že za několik měsíců se v naší zemi odehrají volby do poslanecké sněmovny, které jsou mnohými považovány za volební akt zcela nejdůležitější, tzv. volby prvního řádu.

     Občané by si měli zvyknout na to, že po těch několik zbývajících měsíců do voleb budou aktuálními „politickými vládci“, ať již na úrovni státu, krajů či obcí, těmi, kteří budou mít nominovány své volební kandidáty, pomyslně stavěny nejrůznější „Potěmkinovy vesnice“ opticky vylepšující realitu našeho žití. A nezlobte se na mne, „bezpečný“ Plzeňský kraj a „bezpečné“ statutární město Plzeň takovýmito Potěmkinovými vesničkami dle mého názoru jsou!