Začíná zásadní transformace teplárenství, která potrvá do roku 2030. Podstatou bude změna palivové základny, ze kterých se teplo bude vyrábět. Půjde o zemní plyn, dále domácí obnovitelné zdroje energie (OZE), biomasu, odpady, odpadní teplo a jádro. Přitom se zachovají a budou dál rozvíjet centralizované soustavy zásobování tepelnou energií, které jsou energeticky efektivní. Minimálně 60 % dodávek bude pocházet z vysoce účinných zdrojů, které spolu s teplem vyrábějí i elektřinu. Na to vše připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) investiční i provozní podporu.
Kvůli ochraně ovzduší a celkovému udržitelnému rozvoji se i v ČR utlumuje využívání uhlí. Ceny emisních povolenek v celé Evropské unii výrazně rostou. Na teplárny a centralizované zásobování tepelnou energií, které je závislé na ceně emisních povolenek, je však napojeno 1,6 milionů tuzemských domácností, tedy zhruba 4 miliony obyvatel České republiky. Jak to udělat, aby nejen tito odběratelé měli v budoucnosti zajištěnou dodávku ekologického tepla za dostupnou cenu, řeší MPO.
Transformace teplárenství se netýká jen domácností, dostupné ceny tepla jsou klíčové i pro služby a průmysl. Proto MPO připravuje kompletní strategii stabilizace a rozvoje soustav zásobování tepelnou energií. Podpora nízkoemisních zdrojů tepla se bude realizovat z Modernizačního fondu, Plánu obnovy a evropských strukturálních fondů. Současně pokračuje příprava rozšíření jaderných bloků v Dukovanech, kdy právě jádro by v budoucnu mělo společně s obnovitelnými a plynovými zdroji zajistit dostatek levné a ekologické elektřiny a pomoci i s výrobou tepla.
„V českém teplárenství hraje dominantní úlohu uhlí, zajišťuje víc než polovinu výroby tepla. Ceny emisních povolenek jsou ale v současnosti na takové úrovni, že provozovatelům tepláren zvoní hrana. Proto zahajujeme přechod na nízkoemisní zdroje i v oblasti centralizovaného zásobování teplem, které patří k nejefektivnějším způsobům dodávání tepla ve městech,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Čeká nás přechod na plyn, biomasu, energeticky využívat budeme také odpady. Jsme připraveni podpořit přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem. Nikoho nenecháme na holičkách, ale bude to vyžadovat i součinnost provozovatelů tepláren, které čekají v dalších dvou letech významné investice.“
Podpora transformace
Soustavy zásobování tepelnou energií v České republice nyní pokrývají přibližně 50 % celkové spotřeby tepla. „Změna centralizovaného teplárenství, resp. dálkového vytápění jako regulovaného energetického odvětví, není možná bez nastavení podmínek a jednotlivých kroků ke stabilizaci a k dalšímu rozvoji soustav zásobování tepelnou energií. A to v návaznosti na dekarbonizaci celého sektoru teplárenství a plnění nových energetických a klimatických cílů. Připravujeme tak zcela nový systém provozní podpory i investičních dotací po roce 2020,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla a dodává: „S investiční podporou počítáme podle pravidel veřejné podpory ve výši cca 40 % podle velikosti podniku. Provozní podporu dělíme na tři typy: zachování výroben v provozu, modernizované zdroje a nové zdroje. U modernizovaných a nových zdrojů předpokládáme garanci 15 až 20 let, u udržovací podpory nyní počítáme s provozní podporou maximálně 3 roky. Vše průběžně konzultujeme s Evropskou komisí, aby byla tato strategie a podpora nastavena nezpochybnitelně podle všech pravidel, pokynů a doporučení EU.“
Dotace a nová regulace
Česká republika má v současné době na transformaci energetiky celkem alokovaných víc než 100 miliard korun. Zdroje jsou různé: Modernizační fond (MdF - jeho celková alokace je cca 120 miliard korun), Regionální rozvojový fond (RRF – jeho celková alokace je 182 miliard korun), Fond pro spravedlivou transformaci (JTF - jeho celková alokace je cca 75 miliard korun) a několik miliard korun bude alokováno také v nových operačních programech – Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a Operačním programu Životní prostředí (OP ŽP). První programy má být možné čerpat od příštího roku.
Transformaci teplárenství podporuje také už dříve provedené snížení daně z přidané hodnoty pro teplo a chlad. Došlo k němu od letošního ledna, sazba je místo původních 15 % aktuálních 10 %. Kromě toho Energetický regulační úřad chystá nový model cenové regulace teplárenství.
„Nový model regulace připravuje pracovní skupina pod naším vedením. Vypořádat se musíme s měnícím se prostředím v teplárenství i v legislativě, a to včetně legislativy evropské. Konkrétně do podoby modelu promlouvá například soutěžní právo, kdy na jedné straně zavádíme nové tržní prvky, na druhé naopak posilujeme ochranu spotřebitelů,“ říká předseda Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček a dodává: „V současném návrhu pracujeme se dvěma skupinami spotřebitelů, s chráněnými a oprávněnými zákazníky. Mezi chráněné zákazníky patří domácnosti, bytové domy, společenství vlastníků jednotek a další, kteří mají při vyjednávání s dodavateli tepla objektivně slabší postavení a zaslouží si proto vyšší úroveň ochrany, přísnější regulaci. Oproti tomu velcí, tzv. oprávnění, zákazníci si naopak lepší podmínky často dokážou vyjednat sami a silná regulace u nich bývá spíše na překážku. Oprávnění zákazníci dostanou větší prostor pro smluvní volnost a budou moci lépe využít výhod konkurence.“
Legislativa
Proto, aby bylo možné finančně podporovat transformaci teplárenství, byla, je a bude nutná změna legislativy. Novela zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, počítá s dříve zmiňovanou provozní podporou pro nové zdroje, podporou pro modernizované zdroje a udržovací podporou pro stávající výrobny energie. Z fondů by mělo být možné čerpat investiční dotaci na změnu palivové základny zdroje, modernizaci rozvodů tepelné energie i výstavbu či modernizaci soustav zásobování. ČR se také podařilo zajistit klíčové rozhodnutí Evropské komise, kterým se prodloužila dříve notifikovaná schémata provozních podpor původně platná do konce roku 2020, nově do konce roku 2021 (pro vstup nových zdrojů do systému provozních podpor). Odpadla tak nejistota pro investory ohledně čerpání provozní podpory pro nové zdroje s vysokoúčinnou kombinovanou výrobou elektřiny a tepla do 1 MW nebo výrobny tepla z biomasy, které by nově vstoupily do systému provozní podpory „kompenzace“ zvýšených palivových nákladů i v příštím roce. Pokud stát a firmy budou chtít nynější teplárny provozovat i po roce 2022, bude třeba, aby do nich investovaly. Nejen kvůli dekarbonizaci, ale také proto, že jim za dva roky vyprší nynější výjimky, které na provoz uhelných zdrojů mají.
Další legislativní úpravy:
- podpora využití biomasy primárně pro teplárenství
- podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla formou aukcí pro zdroje nad 1 MW s důrazem na změnu palivové základy z uhlí na nízkoemisní alternativy
- nastavení pravidel Modernizačního fondu a evropských strukturálních fondů pro podporu transformace teplárenství a umožnění souběhu investiční dotace a provozní podpory i v případě aukcí
Změny se budou týkat jak teplárenských soustav pro dodávky do domácností, tak závodních energetik.
Několik čísel
Víc než 40 % tepla v teplárenských soustavách spotřebují české domácnosti. Na soustavy zásobování tepelnou energií je v ČR připojeno přibližně 1,6 milionu domácností, jsou tedy na něm závislé celkem 4 miliony obyvatel České republiky, v podstatě každá třetí rodina. Necelá třetina vyrobeného tepla putuje do průmyslových podniků, čtvrtina pak do služeb, zdravotnictví a školství. Cena emisní povolenky se nyní pohybuje mírně pod hranicí 30 eur, což znamená zvýšený náklad zhruba 90 Kč do ceny tepla. Pokud by se zvýšila například o 5 eur, znamenalo by to zvýšení ceny tepla o cca 15 Kč za 1 GJ.
Díky tradici kombinované výroby elektřiny a tepla patří Česká republika ke světové špičce v efektivitě využívání zdrojů. Klimatické změny tlačí na zrychlené ukončení využívání uhlí, které se na výrobě tepla v teplárenských soustavách v současné době podílí víc než 50 %.
