já jsem ráda, že jsem teď dostala příležitost zareagovat i na svoji předřečnici, vaším prostřednictvím, paní Adamovou Pekarovou, neboť mě jenom utvrdila v tom, že je třeba vás uklidnit, uklidnit jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Vytvořili jsme u nás na úřadě pracovní skupinu pro ochranu základních lidských práv starších osob, která má možnost se vyjádřit ke všem návrhům, které se týkají věkové skupiny starších osob - 65 +. Samozřejmě že se vyjádřila i k tomuto návrhu, diskutovali jsme problematiku a souhlasím s paní předřečnicí, nebudu ji jmenovat, abych tím nezdržovala svůj projev, ale před chvílí se tak stalo s tím, že jednorázový příspěvek rozhodně situaci seniorů nijak nevyřeší. Právě proto přijala tato skupina doporučení, které samozřejmě postoupila také vládě, ve kterých je důraz kladený na systémové změny, na to, aby se lépe diferencovalo mezi jednotlivými seniorskými skupinami, aby nedocházelo ke zbytečnému zjednodušení a zobecnění potřeb seniorů, kteří potřebují i lepší komunikaci, takže není pravda, že bychom se tím nezabývali, nebo že by vláda neměla k dispozici informace, aby v rámci druhé vlny, která bohužel přišla, nedocházelo k sociální izolaci, které jsme byli svědky v té první vlně, a současně je zde samozřejmě zdůrazněné i to, že je nutné pracovat intenzivně na přípravě takových kroků v oblasti důchodového zabezpečení, které tak, jak o tom paní Adamová Pekarová hovořila, posílí jistotu více než nějaký jednorázový příspěvek.
Na druhé straně je třeba si uvědomit, že je tady řada seniorů, kterým i tento jednorázový příspěvek velmi pomůže a současně je to takový malý pozitivní signál, že vláda na ně nezapomněla a od řečí jde i k činům i v době velké krize. A já bych toto nepodceňovala, protože pro řadu seniorů je důležitější pocit, že na ně někdo myslí a že se někdo o ně stará a zajímá, obzvlášť když je potom ještě vyjádřený v nějakém finančním obnosu, než ujišťování, že všechno uděláme pro ochranu jejich zdraví, aby nezemřeli předčasně. Takže kombinace těchto různých přístupů si myslím, že v dané situaci a v době krize je to jediné. A v tomhle se chci zastat i paní ministryně, která je tady samozřejmě v nesnadné situaci, protože obhajuje v uvozovkách neobhajitelné, že jednorázový příspěvek vyřeší všechno, že udělala v dané situaci momentálně podle našeho přesvědčení to, co bylo třeba. To, že to nestačí, je zřejmá věc, o které bychom asi nemuseli příliš diskutovat. To, že je tady pracovní skupina pod vedením někoho, kdo má myslím nezpochybnitelnou i odbornou autoritu, paní docentka Veronika Bílková za pražské Právnické fakulty, která připravuje, analyzuje potřeby seniorů i právě s důrazem na tu diferenciaci, čímž předchází jevu, který znáte pod názvem ageismus, to je důkaz toho, že i na vládní úrovni tomu věnujeme pozornost a že vláda, když bude chtít, tak bude moci přihlédnout a řídit se doporučením této mnohdy kritické pracovní skupiny, jejíž doporučení nejsou snadno proveditelná, nejsou laciná, ani populisticky orientovaná, protože budou vyžadovat poměrně dost času a hlavně trpělivou systematickou práci a velmi dobrou koordinaci na úrovni různých rezortů: zdravotnictví, práce a sociálních věcí, vnitra, možná v některých případech je dobré se i inspirovat těmi mezinárodními dokumenty, které velmi dobře radí, co by jednotlivé členské země Evropské unie ve vztahu k seniorům měly udělat a čeho by se naopak měly vyvarovat.
Vystoupila jsem tady, protože po všech těch diskusích, které jsem sledovala, ať tady nebo z předsálí, je mi zřejmé, že smést problematiku seniorů v 21. století jednorázovým příspěvkem by bylo velmi špatné. V tomhle souhlasím s tím, co tady zaznělo kriticky. Naopak je to ale první vlaštovka, po které by měly následovat další kroky, které by vláda měla ještě do konce volebního období přijmout a měla by samozřejmě ještě více než dosud využívat svých poradních orgánů, jak říkám, jedním z nich je Rada vlády pro lidská práva a její pracovní skupina pro ochranu základních lidských práv starších osob.
Děkuji za pozornost.
