Asi nikdo byste paní Cikánové její věk nehádal. Je to úžasná dáma,  samostatná, všechno si obstará a na nějaký důchoďák se prý ještě necítí. Když jsme si s ní se starostou Michalem Kašparem dneska povídali, bylo to pro nás dva Kolíňáky jako kronika plná poučení. Zažila nejen mého tatínka v kolínské nemocnici, kde 40 let pracovala, ale hlavně První republiku, druhou světovou válku, celou totalitu… A uvědomila si prý, že je to století vlastně krátké, ale děje se v něm hrozně moc. A že před těmi špatnými věcmi je potřeba budoucí generace varovat a nic z toho neopakovat.

Upekla nám štrůdl, uvařila kafe a nahnala mě i do kuchyně, abych viděl, jaký má z paneláku krásný výhled. Já bych si přál mít její životní nadhled. I proto rád poslouchám starší generace. Mají co vyprávět a mnohdy jsou jejich svědectví neopakovatelná.

Krásné narozeniny, paní Milado!