seznámím vás se stanoviskem Trikolory k nouzovému stavu. Trikolora nepodporuje vládní opatření. Neznamená to, že bychom podceňovali tu nemoc, bezesporu pro malou část zejména starších pacientů jde o velice vážnou chorobu. Pouze si myslíme, že šíření viru a zmatená vládní opatření spolu souvisí jenom velmi málo. Nejedná se jenom o zákazy vycházení, zákazy venkovních trhů apod. Když se podíváme na mapu, tak virus je rozlezlý po celé republice. Dávno neplatí, že Praha je nejnakaženějším místem. Čili, co z toho se dá vyvodit? Virus se šíří, šíří se v domácnostech, šíří se na pracovištích, šíří se tady ve Sněmovně, zase kulminuje a zase bude odcházet stejně jako odcházel v dubnu celosvětově, bez ohledu na to, které vlády měly drakonická opatření, a které skoro žádná.
My se prostě bytostně domníváme, že umrtvování společnosti není řešením. Společnost má být vitální, má rodit děti, vyrábět kyslíkové masky, má masově nahánět náhradníky a zaměstnance do nemocničního sektoru, má masově shánět lidské zdroje na trasování apod., ale není řešením všechny zahnat domů a nechat to na pár stovkách statečných sestřiček a lékařů, aby to zvládli za ně.
Podobná situace jsou mateřské školky. Já se toho chvíli budu držet, jakožto dlouholetý pedagog. Já dnes a denně mluvím se zoufalými paními ředitelkami školek a říkají jednu jedinou věc: My tam máme půlku personálu, protože polovina našich kolegyň hlídá doma děti, protože jste zavřeli první stupeň základních škol. Už tam není ani uklízečka, takže já ještě musím potom uklízet ty dětské záchůdky a pak se jdu domů s dětmi učit. Já se té jejich frustraci, kterou prožívají, naprosto nevidím. Protože to nejhorší, co cítí, je: Vy jste nás v tom jakoby nechali sami. Kdyby ta společnost fungovala, pracovala, tak každý chápe, že je to velice těžká situace a nějakým způsobem přiloží ruku k dílu. Ale tohle chcípání zaživa my skutečně nepodporujeme.
Nedělám si iluze, že tady nějaká většina schválí nějaký nouzový stav. Vláda jistě přijme nějaká další opatření, asi i nějaká tvrdá. Napadá mne, abych to trošku zlehčil, že by třeba vypálení jedné pětiny domů vylosovaných, v těch nejnakaženějších oblastech, je taky takové tvrdé opatření. Jak to souvisí s potlačením šíření viru? No nijak, ale je to opatření. Tak v takovéhle době se mi trošku zdá, že žijeme. Já jsem s potěšením zaznamenal trošku jinou rétoriku nového pana ministra zdravotnictví, tak doufám, že začne vítězit zdravý rozum a jakási snaha o vitalitu společnosti, která jediná to může překonat. Protože na nulu se nedostaneme stejně, ten virus tady nějakým způsobem bude, jako jsou jiné nemoci. A musíme tomu čelit jako životaschopný lidský rod. To je naše přesvědčení, proto já vaše nějaké prodlužování nouzových stavů nepodpořím, jakož i celá Trikolora.
Děkuji.