Zařazení jednotlivých krajů do červeného stupně pohotovosti proběhlo na základě analýzy příslušných parametrů. Jedná se např. o epidemiologická kritéria, denní přírůstky pozitivně diagnostikovaných pacientů, týdenní a 14denní trendy, počty hospitalizací nebo o přítomnost komunitního šíření dle hlášení krajských hygienických stanic.
„Nepříznivá epidemiologická situace napříč kraji nadále přetrvává. Veškerá rozhodnutí, která činíme, jsou prováděna na základě dat a data musíme sdílet. Zároveň je nutné, aby data byla pro všechny srozumitelná a po předchozí diskusi s odborníky napříč různými obory. Chtěl bych zároveň apelovat na všechny občany, aby daná opatření dodržovali. Je to právě zodpovědné chování, které je hlavním předpokladem pro stabilizaci epidemiologické situace,“ řekl k aktuálnímu stavu ohledně epidemie ministr zdravotnictví Jan Blatný.
„Denní incidence případů onemocnění covid-19 v rámci komunitního přenosu má stále setrvalý trend. I nadále panuje narůstající riziko komunitního šíření, které je spojeno se statisticky významnou eskalací trendů a s rizikem zásahu zranitelných skupin obyvatel,“ popisuje důvody zařazení všech krajů do třetího stupně pohotovosti hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.
„Primárně jsou zaznamenávaný případy v souvislosti s výskytem v rodině nebo na pracovišti. Rizikový a negativním aspektem je narůstající počet záchytu ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociální služeb, a to jak u zdravotníků/sociálních pracovníků, tak u pacientů/klientů, což společně s vysokými přírůstky v seniorní populaci a často polymorbidním stavem klientů zařízení, vede k zvýšenému počtu nových hospitalizací, včetně hospitalizací na JIP,“ dodává hlavní hygienička.
Počty denních přírůstků pozitivních případů onemocnění covid-19 stále korelují s počtem testů, které odběrová centra provedou. Jejich počet překračuje v některých dnech i hranici 45 tisíc.
„Opatření, která byla přijata mají velký potenciál zpomalit šíření viru. Nadcházející dva týdny mohou představovat bod zlomu, kdy může dojít ke zlepšení epidemiologické situace, a následně pak ke snížení tlaku na nemocniční péči. Pozitivní zprávou také je, že aktuální vývoj nekopíruje vysoce rizikové scénáře. To se projevuje také na hodnotě reprodukčního čísla R, které je 1,13,“ uvádí ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
„Pro další zlepšování situace je ale velmi důležité dodržovat stávající opatření. V opačném případě by hrozilo, že se počty pozitivně diagnostikovaných pacientů opět zvýší a současně opět naroste tlak na nemocniční kapacity,“ dodává ředitel Dušek.
„Lůžkové kapacity intenzivní péče jsou nadále dostatečné, a to včetně kapacit přístrojů. Vytíženost zdravotnického personálu je ale přesto enormní a v některých krajích na hranici dostačujícího počtu. Situaci komplikují také počty nakažených zdravotníků, které mají vliv na celkovou kapacitu systému. Posilujeme proto počty nezbytného zdravotnického personálu,“ zmínil ohledně intenzivní a lůžkové péče předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.
Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci v České republice přistoupila Vláda ČR k dalším plošným opatřením. Týkají se např. zákazu nočního vycházení nebo povinného zavedení homeoffice, pokud to povaha práce umožňuje.
Stupně pohotovosti a opatření vyplývající z aktuální epidemiologické situace v ČR najdete na této interaktivní mapě. Mimořádná a ochranná opatření a lokální nařízení orgánů ochrany veřejného zdraví nebo krajských hygienických stanic jsou k dispozici na webových stránkách ke koronaviru (ZDE).
