doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.

  • KSČM
136/88 Položit dotaz
3596 Sympatizovat
0 Do přátel
80% Doplnit profil
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,84. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

11.11.2020 16:01:45

Politikařit, nebo jít k budoucnosti?

Politikařit, nebo jít k budoucnosti?

Dojdou všeho schopní a politicky vypočítaví k poznání, že lepší budoucnost pro občany se neměří nečistým politickým hašteřením a účelovými kampaněmi doma či vojenskými expedicemi do Afghánistánu?

Když v prvních měsících letošního roku Evropa čelila první vlně nastupující pandemie koronaviru, účinným obranným motivem, který tehdy zapůsobil v České republice, byl prostý lidský strach. Nebyla to ani materiální připravenost státu, ani jen schopnost vlády a politické reprezentace včas přijímat potřebná preventivní opatření. Byl to strach z nové vážné infekční hrozby, který dal prostor vládě a dlouhodobě oslabovanému systému hygienických stanic a »zeštíhlovaných« kapacit zdravotní péče poměrně rychle reagovat zásadními kroky k zamezení šíření a k omezení zdrojů i ohnisek nákazy.

Už tehdy ale působilo to, co nakonec po euforii tří letních měsíců srazilo českou společnost do podzimní krizové situace. Tedy nechutné politické hašteření se o zásluhy za překonání první vlny nákazy a dohadování se o ochotě nést odpovědnost za související omezení a škody.

V závěru jarní vlny se vláda a racionálně uvažující část politické reprezentace dostávala stále více pod tlak politických hochštaplerů, kteří chtěli urvat kus společenské a voličské přízně bagatelizací rizik a agresivním dožadováním se rychlého a nejlépe okamžitého uvolnění protiepidemických omezení. Někteří nutná protiepidemická opatření k ochraně společnosti a jejích nejzranitelnějších skupin začali dokonce označovat za zlovolný vládní atak na lidské svobody

Symbolem zlehčujících přístupů části politické reprezentace Prahy a některých parlamentních stran se stal na sklonku června 515 metrů dlouhý recepční stůl na Karlově mostě. K němu zasedlo k podvečerní hostině na 2000 přihlášených a nezjištěný počet náhodně procházejících turistů a zájemců. »Věřím, že si hostinu na Karlově mostě užije co nejvíce Pražanů, ale i turistů z celé České republiky,« vyslovil se pražský primátor Hřib (Piráti). Starosta Prahy 1 Petr Hejma (dříve ODS, nyní STAN) propagoval masovou veřejnou hostinu s tím, že podobná akce už se nebude na Karlově mostě nikdy opakovat.

Letní uvolnění včetně neodříkaných zahraničních dovolených a zářijový návrat žáků do škol byly pro epidemiology a ministra zdravotnictví důvodem k velkým obavám. Předseda vlády ale namísto svému ministru a skutečným expertům vyšel vstříc neinformovaným (nebo i účelově politikařícím a politické body sbírajícím?) figurám typu předsedy ODS, které dopředu napadaly uvažovaná opatření s tím, že roušek už prý bylo dost a není důvod je znovu zavádět.

Do podzimní krize a až na špici světového žebříčku nakažených a umírajících s koronavirem podle všeho českou společnost vehnala nejen euforie občanů nad zvládnutím první vlny, ale i neodpovědnost politických kšeftařů ruku v ruce se slabostí nedůsledně a chaoticky jednající vlády.

Vládní strany měly ještě v létě a na začátku podzimu na výběr. Buďto budou prosazovat účinná, ale nepopulární opatření a riskovat, že neodpovědná ODS a další toho proti nim nepoctivě zneužijí v kampani do blížících se říjnových voleb do krajů a Senátu. Nebo budou v zájmu dobrého volebního výsledku vůči vychytralým oponentům svého vládnutí vstřícní. Premiér volil ústupnost. Výsledek je zřejmý.

Roušky, omezení i nouzový stav stejně přišly, navzdory bagatelizaci rizik a navzdory odporu politických hokynářů, kteří v honbě za přízní veřejnosti a médií sledovali vlastní cíle. Přišly ovšem později, než měly.

Strany pravice i levice už sice víceméně chápou a přiznávají, že se nelze obejít bez organizační role státu a bez důrazných kroků k ochraně životů a zdraví občanů. Dokonce i pravice se začíná dožadovat společných a celospolečenských, tedy »komunistických« a »socialistických« zásahů státu a veřejných rozpočtů k podpoře ekonomiky a společenského, kulturního života, ano i soukromého podnikání a podnikatelů.

Nad budoucností se ovšem vznáší otazníky. Dojdou všeho schopní a politicky vypočítaví k poznání, že lepší budoucnost pro občany se neměří nečistým politickým hašteřením a účelovými kampaněmi doma či vojenskými expedicemi do Afghánistánu? Že se měří především kvalitou života, zdravím a bezpečností občanů? A tedy schopností státu a poctivým úsilím českých občanů, pochopitelně v mírové spolupráci s Evropou a světem, to vše zajistit? Kéž by konečně prokázali, že jsou toho schopni. Nejen pro dnešek, ale i pro budoucnost.
.publikováno 11.11.2020 v deníku Haló noviny
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama