doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA

  • ANO 2011
  • Hlavní město Praha
  • místopředseda PS PČR
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,79. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

12.11.2020 15:11:26

SSHR zde není proto, aby centrálním způsobem zásobovala všechny ostatní

SSHR zde není proto, aby centrálním způsobem zásobovala všechny ostatní

Projev na 2. schůzi Senátu dne 12. 11. 2020 k informaci vlády, jakým způsobem zohlednila usnesení Senátu č. 496 k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky a opatřením k prevenci druhé vlny


Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já jsem si dovolil moje vystoupení rozdělit přes jednotlivé resorty, ale budu se samozřejmě držet vašich požadavků, to znamená, nebudu je zde opakovat, ale byly zde směřovány zejména s ohledem na to, abychom reagovali a představili režim Správy hmotných rezerv, následně strategie testování, trasování, rovněž zde byl vznesen požadavek ve smyslu poskytnutí informací občanům ve smyslu náhrady škod a poté jednotlivé klíčové programy, jejich administrativa, zjednodušení atd. To jsou ty programy toho kompenzačního charakteru.

Takže já bych si dovolil zahájit tím, jakým způsobem se vlastně dnes nakupuje, jak se to řeší s ohledem na takzvanou železnou zásobu. Byl to jasný dotaz a námět. S ohledem na Správu hmotných rezerv bych jenom chtěl říci jednu věc. Správa hmotných rezerv je železnou zásobou. Já to říkám proto, že stále, i v médiích se to velmi často objevuje, že Správa hmotných rezerv je zde proto, aby centrálním způsobem zásobovala všechny ostatní. Nikoliv. My už jsme v průběhu jara jasně se shodli na tom, že každý resort a jeho podřízené organizace si musí průběžně vytvářet svoje zásoby. Dokonce jsme dali požadavek, aby to byly zásoby na dva měsíce, vyplývající samozřejmě ze všech jednotlivých ochranných pomůcek, které tam jsou, od respirátorů přes roušky až po návleky, ochranné štíty atd. Železná zásoba Správy hmotných rezerv vytvoří de facto ještě jednou tuto zásobu, která bude na Správě hmotných rezerv pro případ, že by

1) došlo k tomu, že by náhodou třeba některý resort nebo kraj nebo kdokoliv neměl už další zásoby a nebyly k dispozici, anebo

2) kdyby nastala mimořádná situace některých institucí sociálního charakteru atd., které najednou by se ocitly bez prostředků, tak abychom byli schopni je zásobit.

Tohoto v tuto chvíli využíváme. Jinými slovy Správa hmotných rezerv průběžně doplňuje svoje zásoby. Ta dobrá zpráva je ta, že jich máme dostatek, já tady samozřejmě nebudu číst úplně všechny, ale takové ty nediskutovanější, které jsou, jsou respirátory, roušky a v poslední době, a to bych se u toho zastavil, jsou rukavice vyšetřovací. Co se týká respirátorů, vždycky musíme, anebo všech prostředků, rozlišovat to, co je na cestě, a to, co je v hlavních zásobách, protože celá řada věcí je v tuhle chvíli v rámci výběrového řízení. My jsme urychlili ta výběrová řízení, čili můžeme jet nově už i bez uveřejnění podle nového režimu. Všechno se v tom zvládá doplňovat, řeknu vám třeba příklad. Klasická věc jsou roušky. V tuto chvíli máme 72 milionů roušek na zásobě. A pokud nám dorazí teď v následujících dnech dalších 13,7 milionů, budeme mít už o 24 milionů více, než jsou ty nezbytně nutné dvouměsíční zásoby. Takhle si to hlídáme, samozřejmě nikdy to není na 100 %. Když se na to podívám s respirátory FFP2, úplně stejný režim, tak poté, co teď dorazí várka, která v následujících dnech je už nasmluvněna, je na cestě, budeme mít o 2,2 miliony více a celkem 17 milionů respirátorů FFP2. U čeho jsme se zastavili, a to bych jenom tady chtěl zmínit, na první pohled to vypadá dobře, ale raději na nic nečekáme, šli jsme do většího objemu nákupu, to jsou rukavice vyšetřovací, kterých sice máme 45 milionů, v zásadně je to dobrá zpráva, ale podle všech indicií celosvětově začíná nastávat problém s rukavicemi. Ony se nevyrábí u nás, vyrábí se v Malajsii, vyrábí se v Asii. Raději jsme tedy na nic nečekali, protože jsme i viděli, že roste cena těch rukavic, zatímco ještě nedávno byly za kačku, za korunu, teď jsou za 3 koruny, 3,50, tak jsme raději připravili scénář pro doobjednání dalších 45 milionů, takže budeme mít na Správě hmotných rezerv asi na 4 měsíce zásob rukavic gumových. Ale to nijak nevadí, protože toto je produkt, který se pochopitelně dá využít i kdykoliv nikdy, nejenom v pandemii, takže o nic v tuhle chvíli nepřijdeme. Takže troufám si tvrdit, že Správa hmotných rezerv funguje dobře v tomto slova smyslu. Je na ni vyvíjen extrémní tlak, protože ona samozřejmě dnes neskladuje jen toto. Určitě jste zaregistrovali, že kupuje i další produkty typu ventilátorů, řeší postele pro různé typy rychlých nemocnic, které stavíme. Svoji práci odvádí opravdu dobře, zdrojů je tam dost, alokovali jsme je na tom. Myslím si, že zde v tomto nám nehrozí nic mimořádného.

Hlídáme to a na každé vládě průběžně vyhodnocujeme.

Dovolte, abych se přesunul na další oblast, a to je oblast všech kompenzačních programů, já se na ně teď budu, prosím pěkně, dívat ne s ohledem na to, abych zde vyjmenovával všechny kompenzační programy, je jich 50, navíc si myslím, že většina z vás je průběžně zná, spíš se budu snažit vám na to udělat určitý úhel pohledu z toho srovnání jara a podzimu, co se nám třeba daří, co se nám nedaří, kde jsme se poučili a kde si myslíme, že by se to dalo třeba ještě zlepšit.

Co je důležité říct, je, že jsme snížili už množství těch kompenzačních programů. Zatímco na jaře jsme jich měli v jednu chvíli skoro 50, což bylo dáno tím, jak nějakým, řekněme, přirozeným způsobem vznikaly potřeby a poptávky, tak teď jich děláme výrazně méně, řádově deset. To je jedna věc. Druhá věc je ta, že nejdeme s kompenzačními programy plošným způsobem, což si myslím, že je taky logické, jenom pro informaci, už se vynaložilo 230 mld. Kč v rámci podpory podnikatelů od jara, přičemž další stovky miliard korun jsou v uvozovkách zaparkované v rámci záručních instrumentů a programů, ale to je pochopitelné, protože ty se budou čerpat ještě třeba několik let. To znamená, je tam rámec, tolik diskutovaný bilion. Ten bilion je pochopitelně nějaké zastřešení a teoretická možnost, kam až se dá dostat, kdyby se využívaly všechny další záruční programy. My jsme dnes ve využití záručních programů na 6 procentech, Německo třeba na 5 procentech. Je to logické, protože ta potřeba těch firem roste a poroste třeba ještě v příštím roce a dalším roce. Důležité je říct to, že v těch záručních programech je prostor, podle našeho názoru je to i do budoucna jeden z těch elegantních programů, jakým způsobem z 90, 80, případně 70% státní záruky můžou firmy čerpat zdroje. Nicméně to hlavní jsou pochopitelně ty dotační kompenzační programy, které byly realizovány. To číslo, které vypadá skutečně velmi vysoké, a taky je, 220 mld., 230 dokonce už se blíží, je dáno tím, že se šlo hodně tzv. kobercovým náletem v průběhu jara. To jsme si mohli dovolit, protože zaprvé v dané chvíli nic jiného nezbývalo, de facto ta ekonomika byla celá odizolovaná. Dneska zdaleka není celá odizolovaná.

Opět tady musím udělat vsuvku, kdy se hovoří o tom, že de facto je vše zavřené. Na první pohled to může vypadat, ale průmysl jede, navíc má poměrně dobré výsledky, pokud to sledujete, a to i díky tomu, že má stále, řekněme, dobrou exportní výkonnost, je to hodně pochopitelně závislé na vývozech, takže průmyslové výsledky v řádu 10 procent minus, odhad tohoto roku, vychází ještě nad očekávání dobře, toho, co jsme očekávali třeba na jaře.

Další věc je ta, že i ten maloobchodní sektor, jakkoli je samozřejmě velmi nepříjemné, že je částečně odizolován, tak pozor, 50 procent maloobchodních prodejen je otevřeno. Je to dáno tím, že drtivá většina z nich jsou provozovny toho potravinového charakteru plus samozřejmě drogerie, lékárny a různé specifické ještě výjimky, které jsme tam dali. Těch už je méně. Ale stále tedy maloobchod částečně funguje. Podobné je to se službami, pokud k tomu přidáme řemeslné služby, bez provozoven, tak ty jedou.

Já tím chci říct to, že nemůžeme už dneska jít tím plošným zásahem, žádné plošné odpouštění daní, to bychom tím pádem odpouštěli i těm, kteří fungují poměrně dobře, naopak bychom se nemohli pak soustředit na ty, kteří ty problémy mají. Takže jdeme sektorově, odvětvově, v momentě, kdy byl vypsán jakýkoli restriktivní program, okamžitě ten samý den, na tom jsme si hodně dávali záležet, bylo sděleno, jakým způsobem bude probíhat ta kompenzace. To neznamená, že se nezačaly vyplácet ty prostředky. To se musí dopřipravit, samozřejmě, ty programy. Ale řeknu příklad. Řekli jsme, budou zavřeny maloobchodní provozovny. Na té samé tiskové konferenci jsme řekli, kompenzace bude, a teď řeknu konkrétně, 100 procent nájemného za 1,5 měsíce nebo 50 za tři měsíce, 100 procent mezd včetně odvodů. V tu chvíli podnikatelé věděli, co mohou očekávat. Teď se samozřejmě ty programy dopřipravily a spustily. Všechny ty programy už jsou spuštěny, všechny už se proplácí. Řádově se čeká třeba 10, 14 dní na to, než ty zdroje dostanou. Ale co je důležité, všichni vědí, co dostanou, žádný z těch programů dneska není, že by nefungoval. Poslední, kdy se čekalo, byl ten včerejšek nebo předvčerejšek, to je ta pětistovka kompenzačního bonusu pro živnostníky.

Co se týká programů, jsou pro všechny, kteří jsou stoprocentně zavřeni, tzn. nemohou prodávat. Dokonce i ti, kteří jsou zavřeni, ale mohou prodávat třeba přes internet, tak jsme tu výjimku udělali, aby prostě to na ně dopadlo rovněž. Mají možnost čerpat 100% nájemné na 1,5 měsíce a 100 procent mezd včetně odvodů. Ti, kteří jsou dotčeni, mohou využívat kompenzace mezd na 60 procent, protože jsme prodloužili Antivirus B, a ti, kteří jsou ve stavu živnostenském, čili OSVČ, tak se obnovil tzv. kompenzační bonus. Pro všechny ty, kteří jsou buď zavřeni, nebo dotčeni, tzn. jsou závislí na těch, kteří měli zavřeno a kteří by jim za normální situace měli platit nebo realizovat s nimi zakázky. Současně ale i ty OSVČ mohou využívat programu Nájemného, tam byla chvíli diskuse, určitě jste to tady zaregistrovali rovněž, ten souběh, nesouběh. Ale protože jsme to dali zpětně, to Nájemné, kompenzační bonus jde dopředu, tak se to může párovat. To znamená, může čerpat současně Nájemné a současně kompenzační bonus.

Co se týká potom těch dalších programů, jenom zmíním, že jsme opětovně rozjeli ošetřovné, a to tedy jak pro pracovníky ve stavu závislém, tak pro živnostníky. Pro živnostníky je tam 400 Kč na den. Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes operuje drtivou většinu všech programů, museli jsme si na to napůjčovat ještě stovky lidí z ostatních resortů. Zatím to zvládáme. Čili jedeme COVID Nájemné I, COVID Nájemné II, jedeme COVID pro kulturu, protože kultura neměla ten proces na to nastavený, takže jsme přetáhli podnikatele v kultuře s jednou miliardou, současně jsme pomohli a děláme program COVID pro podnikatele ve sportu.

Co se týká dalších programů, pokračuje nám Antivirus B, pokračuje nám v lepším režimu Antivirus A, kde je ta 100% náhrada mezd pro ty vysoce zasažené sektory. Jede nám kompenzační bonus pětistovka a na dopravě nám jede zejména pro malé rodinné firmy, to je 2000 živnostníků a malých podnikatelů rodinných, kteří mají autobusovou dálkovou dopravu, tak jede program COVID Bus. Z toho mám docela radost, protože ten jsme připravili tak, že v podstatě za 14 dní, za 3 týdny je de facto vypoložkován. Dali jsme do něj miliardu, máme tam žádosti asi za 980 milionů, teď se to postupně zpracovává a proplácí.

Co se týká té administrativy a toho přístupu, myslím, že jsme se poučili, je pravda, že na jaře některé ty programy, nejenom že nám trvaly, než jsme udělali, neměli jsme na to informační systémy, dokupovali jsme je za pochodu, viděli jsme, jakým způsobem ta státní správa není připravena na ty návaly statisíců, dokonce některé resorty milionů žádostí na rychlé zpracování. V tuto chvíli po té stránce informačních systémů je to připraveno, drtivou část přijímáme na bázi právě elektronického podání. Nicméně nechali jsme i tu možnost toho papírového podání. To je samozřejmě pro nás nesmírně komplikované. Já tomu rozumím, že jsou stále firmy, které mají problém to poslat elektronicky. Vyšli jsme jim vstříc. Ale tam to bohužel potom trvá o něco déle. Nás to neskutečným způsobem potom zatěžuje. Nejde o to, že bychom nechtěli, ale jestli nám chodí statisíce žádostí v obálkách, tak poté ta kontrola je samozřejmě náročnější, když to řeknu jenom na principu ošetřovného, když ho někdo vyplní elektronicky, má to okamžitě, když to dělá potom papírově, tak to trvá o něco déle.

Rozumím tomu, že uspokojit 1,5 milionu živnostníků a podnikatelů není jednoduché nejenom ve smyslu toho, že stále jsou ti, a bude jich neustále mnoho, kteří budou říkat, ta podpora je malá, protože moje náklady jsou výrazně vyšší, vy nám dáváte jenom částečně, na druhou stranu jsou ti, kteří říkají, že třeba tolik zdrojů nikdy nedostali, že svým způsobem jim to pomáhá k přežití. Ano, není to stoprocentně spravedlivé. To si uvědomujeme. Na druhou stranu, když to přepočteme na živnostníka, v tuto chvíli v průměru na živnostníka jsme vyplatili více než 80 tisíc korun. A to neberu do toho ošetřovné, neberu do toho Nájemné, neberu do toho, pokud měl zaměstnance a mohl si kompenzovat ještě mzdy za své lidi. Jsou živnostníci, kteří takhle získali třeba 120, 150 tisíc korun. Ale rozumím tomu, že jejich náklady jsou ještě větší. Ale stoprocentně to prostě saturovat nelze.

Mohl bych teď samozřejmě, já jsem připraven na diskusi, nechci do toho detailu už chodit, vám představovat ty jednotlivé programy, kolik se tam alokovalo, dokonce i v rozlišení na velké firmy, střední firmy, malé firmy, drtivá část šla za malými a středními firmami a živnostníky. Jednoznačně s ohledem na počty je to zřejmé. Je pravda, že i ti větší zaměstnavatelé měli možnost čerpat zejména programy Antiviru. Ano, takže velcí zaměstnavatelé třeba v oblasti automobilového průmyslu mohou čerpat 60 procent. Je pravda, že to v tom samozřejmě také sehrálo svoji roli. Nicméně celý Antivirus program dneska činí nějakých 31 miliard korun. Polovina z toho šla vysloveně Antivirem C, což jsou malé a střední firmy, odpuštění sociálního, druhá půlka šla na to rozdělení mezi malé firmy, střední, velké firmy. Takže když to celé sečteme a podtrhneme, jednoznačně převládají menší a střední firmy a hodně živnostníci. Ještě bych se vrátil k programům záručním, protože ty jsou velmi důležité.

Na jaře jsme nebyli spokojeni s tím, jak se, a to beru na sebe, operoval zejména tzv. COVID I, tam jsme to skutečně neodhadli, protože jsme dali COVID I bezúročně s odkladem a v tu chvíli se nahrnulo na malou Českomoravskou záruční a rozvojovou banku takové množství žádostí, že nebyla schopna vůbec se tomu ani věnovat, notabene obrovské množství ze žádostí byly spekulativní. Zkoušelo se to. Takže jsme to rychle zastavili, vyplatili jsme pouze miliardu. Pak byla COVID II, která z mého pohledu není kritizována oprávněně, protože se tam podařilo už vydodat řádově asi 16, 17 miliard Kč. Ale ano, tam už byla dělána tak, že se to skórovalo, ne každá firma mohla získat zdroje, při vším respektu ke komukoliv, pokud firma neprokáže alespoň elementární schopnost splácet zdroje, tak to banka musela vyřazovat, i tak bylo řádově 60 % všech žádostí schváleno, takže nebylo to likvidační, ale samozřejmě bylo to obezřetné. Ale stálo to nebylo ideální, protože to šlo dvoukolově, nejdřív banka, poté ČMZRB. I to jsme viděli, že v tom zahlcení ČMZRB jako malé banky tisíci a tisíci žádostí by trvalo dlouho, takže principiálně si stojím za COVID II ve smyslu toho, co se tam vyoperovalo, ve smyslu toho, co odešlo, ale nebyl jsem spokojen s tím, že se tam čekalo třeba dva měsíce na vyřízení, což nebylo dobře, díky tomu, že ta banka skutečně byla malá, takže COVID III je už plně komfortní pro klienty, vyřizují to banky, je tam dostatečná záruka státu a průběžně se realizuje. Co se týká COVID III, kdy ČMZRB tam dělá pouze portfoliovou záruku, v tuto chvíli už jsou tam žádosti za 30 miliard Kč, určitě to bude narůstat, je to docela pohodlný program. Ale opět je třeba říct jednu věc. Není pro všechny, tzn. stále musíme brát v patrnost to, že záruční programy nejsou pro sto procent všech žadatelů, nikdy to nebylo, ani to být nemůže, musí se prokázat nějaká schopnost splácet, jakkoliv je tam 90procentní záruka státu, případně 80procentní pro větší firmy.

Ještě bych zmínil COVID Plus. COVID Plus je záruka pro velké firmy, my jsme je úplně odseparovali, aby se to nemíchalo s drobnými firmami, tam v tuto chvíli už je 13 miliard Kč, takže když to sečteme, tak se blížíme, v rychlosti to tady vidím, 45, 50 asi, 65, 70 miliard Kč za půl roku. Jenom pro vaši informaci, je to možná zajímavé srovnání. V letech 2008 až 2009, kdy v té době skutečně pomoc ze státu, bohužel to tak musím říct, byla prakticky nulová, tak jediné, co jakžtakž fungovalo, byly záruky. Za celé dva roky se vydodaly záruky toho, řekněme, krizového charakteru asi za 8 mld. Kč, ačkoliv ty firmy jely na 30procentní režim, některé 40, 50. Dnes jsme už v situaci, že za půl roku máme nějakých 70 mld. Kč, a to pozor, paralelně ještě jedou záruky ČMZRB standardní, kterých se udělalo dalších asi 12, 13 mld. Kč, takže už jsme skoro na 90 mld. záruk, ale ty do toho nepočítám, ty by byly tak jako tak, beru pouze ty covidové.

Nebudu už dále k programům příliš zdržovat, když tak jsem připraven samozřejmě na diskusi, ale dotkl bych se ještě dalších témat, které jste požadovali. Hned se k nim vrátím, abych to správně řekl. Ano, je to téma testování, trasování apod. Jenom, prosím, strpení, vezmu si k tomu všechny podklady. Tak.

Budu říkat, prosím, ta aktuální data. Myslím, že ta jsou asi nejdůležitější. Za prvé. Co se týká vůbec toho systému, máte v příloze strategii testování, kde je možné si vše dočíst a případně se k tomu samozřejmě vyjádřit. Co se týká testování, v současné době je kapacita 52 000 testů a je nevyužívána. Je nevyužívána proto, že teď se tady snižuje už to číslo, pojďme si to jenom porovnat s trasováním. V tuto chvíli, budu to zaokrouhlovat, je přibližně 9 000 pozitivně testovaných, z nichž se daří vytrasovat do 24 hodin 90 %, abych řekl úplně přesné číslo ze včerejška, 8 726 na 9 000. V takovém tom píku, v té době, kdy to bylo nejnáročnější, tak se z 15 000 testovaných pozitivně dařilo do 24 hodin vytrasovat 13 000. V té době nejnáročnější tam pracovalo 20 000 lidí, kteří trasovali, v tuto chvíli je tam 1 500 lidí. Co se týká kapacit, 52 000 kapacita je velmi slušná kapacita. Když se na to podíváme, myslím si, že je to férové srovnání s jednotlivými zeměmi, alespoň s těmi okolními zeměmi, je dobré to přepočítávat, jak se nám daří testovat na 100 000 obyvatel. Podle mého názoru je to asi nejrelevantnější údaj, jinak je to do značné míry hodně zavádějící, včetně čísel, která se průběžně publikují. Rakousko na 100 000 obyvatel má 28 000 v tom součtu testovaných, Německo 28, úplně stejně, ČR 25, Slovensko 17, Polsko 14. Takže jsme téměř na dvojnásobku, on to není úplný dvojnásobek, ale o něco méně, třeba testování vůči Polsku na 100 000 obyvatel. Teď se podívejme na ta čísla, která jsou v Polsku. Vy víte, že situace je tam kritická úplně ve smyslu nárůstu a ve smyslu zejména potom kapacit nemocnic atd., pak se podívejme třeba u nás, tzn. chci tím říct, že, ano, nejsme úplně jako Rakousko, Německo, jsme těsně 10 % pod nimi na 100 000 obyvatel, s tím souhlas, ale z toho úhlu pohledu jsme rozhodně mezi zeměmi, které testují velmi poctivě. Netvrdíme, že jsme šampioni, to ne. Ale testujeme poctivě a blížíme se skutečně k zemím, které jsou v tomto úplně nejlepší nebo velmi dobré, z těch okolních, pochopitelně, to vnímám. To je k tomu testování, trasování.

Rovněž dovolte, abych se tady ještě krátce zmínil k ministerstvu vnitra, neboť byl zde váš požadavek na to, abychom sdělili, jakým způsobem se bude komunikovat, diskutovat v rámci případných náhrad škod atd. Gesčním sektorem je ministerstvo vnitra, s tím, že ministerstvo vnitra eviduje v případě vámi požadovaných a diskutovaných fyzických osob jakožto žadatelů o náhradu škody, kteří svůj nárok opírají o § 36 krizového zákona, 31 žádostí v celkové uplatněné výši 4 miliony Kč. Ty žádostí se vztahují zejména k marně vynaloženým nákladům spojených s nemožností realizovat cesty do zahraničí, jako je třeba zmařená dovolená atd., ale i třeba přeshraniční pracovníci, pendleři, ušlé mzdy atd. To předkládání žádostí, protože to byl opět váš požadavek, není nijak formalizováno, je to poměrně jednoduché, chtěli jsme to udělat tak, aby to skutečně nikoho netrápilo, aby tam nebyla žádná administrativní komplikace, jinými slovy, může to napsat jakýmkoliv způsobem, tak jak to každému vyhovuje. Je plně na jeho vůli, jakým způsobem bude prokazovat vznik škody. Pochopitelně to ještě neznamená, že se to bude uznávat, je to ale o tom, že on musí tu škodu prokázat. Není vhodné, aby stát vytvořil standardizovaný formulář z našeho úhlu pohledu, který by nějak zatěžoval individuální nároky.

Na druhou stranu je třeba připomenout, že vnitrostátní právní systém odpovědnosti je postaven na principu, že za vyšší moc není nesena odpovědnost, až na vysloveně definované výjimky. Stát nemůže podle našeho výkladu nést paušálně odpovědnost formou zákonné povinnosti k plošné náhradě škody, do níž by třeba náležel i ušlý zisk, a to za přírodní katastrofy, živelné události či pandemie nemocí. Historicky to tak nikdy nebylo, ani po povodních, ani po suchu, kůrovci, po neúrodě, ani po jakékoliv jiné hromadné pohromě. Čili konstrukce vyvozující zákonnou povinnost státu k náhradě škody v takových případech není právně relevantní podle našeho výkladu, není tomu tak tedy ani v ostatních evropských zemích, v ostatních právních řádech. Popsaná situace vyvolaná pandemií je řešena podle našeho názoru spravedlivě tím, že přijímáme konkrétní zákony a konkrétní opatření ve smyslu kompenzací, které mají subjektům pomoci překlenout tu kritickou dobu. Jinými slovy říkáme, pokud vznikne ztráta způsobená pandemií, není možné ji hradit, na druhou stranu pokud podnikatelské subjekty mají prokazatelné náklady v době, kdy jsou odstaveny, v době, kdy jsou dotčeny, ať už přímo nebo nepřímo, stát, a považuji to za správné, je připraven a do značné míry i kulturní země by měla být povinna alespoň částečně tyto náklady kompenzovat, což činíme, a to je těch 220 miliard Kč, které jsem říkal. Striktně odmítám to, že by stát měl v tuto chvíli někoho lustrovat ve smyslu toho, aby tady vytvářel konkurenční prostředí toho charakteru, že je přeplněný trh, já nevím, v tom či onom segmentu a že v tuto chvíli je ideální doba na to, aby se ten trh vyčistil.

Podle našeho názoru to tak není, protože ta doba může nastat jedině v době postcovidové, v době reálné, tržní, a pokud je v nějakém segmentu více podnikatelů, nechť ti podnikatelé si to mezi sebou na bázi řádného konkurenčního boje vyřeší, a to standardními postupy, bez zásahu státu. Jestli někdo skončí, tak skončí, protože třeba má horší podnikatelský záměr nebo přišel někdo šikovnější. Ale to nemůže dělat stát v době krize, a to tím, že by jim přestal dávat kompenzace. Toto je pro nás nepřijatelné. V tuto chvíli nebudeme arbitrem někoho, kdo je úspěšný či neúspěšný, protože my to nevíme, kdo je úspěšný a neúspěšný, s ohledem na krizi. Musíme vycházet z toho, že jestliže dnes stát odizoloval, byť z důvodu vyšší moci, podnikatele, je povinností toho státu jim alespoň částečně, a pokud možno, objektivním a férovým způsobem vykompenzovat jejich náklady, které jsou, nehledě na to, jestli je někdo úspěšnější nebo méně úspěšný, pokud samozřejmě splní zákonné požadavky a není to třeba dlouhodobý dlužník státu, nikoliv dlužník, který vznikne v době pandemie, což ošetřeno je.

Myslím si, že toto je správný přístup, férový přístup, ale současně říkáme, že ten systém dotací, který je dnes extrémní, historicky nevídaný naprosto, pochopitelně musí skončit v době, kdy skončí covid. Stát nebude mít zdroje na to, aby v době postcovidové dotačními instrumenty podporoval desítky a stovky segmentů. Stát bude mít zájem na tom, aby podpořil, ale jinou formou, a to prorůstovou formou, na základě podpory investic, na základě podpory dostatku hotovosti na trzích, prostřednictvím záručních programů, prostřednictvím toho, aby se udržel stabilní trh práce, ať už formou kurzarbeitu nebo jiných programů, a současně s ohledem na udržení velmi dobré pozice ČR na světových trzích díky solidní přidané hodnotě, kterou děláme, a ta je nepochybně v důsledku výdajů na výzkum, vývoj a inovace, což je jednoznačně naší prioritou, a pokud sledujete ta čísla, jsou jednoznačná. Minulý týden jsme se posunuli konečně ke dvěma procentům, srovnali jsme krok s Evropou vůči HDP, myslím tím státní i soukromé výdaje, které jsou, a v tom GERD ukazateli jsme na rekordních číslech 112 mld. Kč za rok. Děkuji za pozornost a jsem připraven cokoliv případně dovysvětlit.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama