Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, děkuji za otázku. K zahájení výuky v prvních a ve druhých třídách jsme přistoupili proto, že - souhlasím naprosto s vámi, že výuka, resp. edukace jako taková je něco, co je naprosto základní, a mít nekulturní a nevzdělaný národ by bylo něco, co se nám vrátí stokrát.
Úplně souhlasím s tím, že jsou to zejména děti prvních a druhých ročníků, pro které distanční výuka v podstatě není vůbec akceptovatelná, a souhlasím s tím dokonce, že děti v tomto věku by nakonec ani neměly vědět, co je to počítač.
Když jsme se snažili o to, abychom mohli zpětně uvažovat o rozvolňování těch opatření, tak jsme posledních 14 dní strávili diskuzemi s matematiky, s epidemiology a s dalšími a připravili jsme skórovací systém, který chci zítra představit, který nakonec dává odpověď i na vaši druhou otázku, kdy budou a jak nějaká další rozvolňování pokračovat. Jedná se o poměrně strukturovaný systém, který jde napříč všemi oblastmi lidského života, a dopředu a standardizovaně řekne, co se stane když. A také určí, co bude tím když.
Proč jenom první a druhá třída? Odpověď není tak složitá. I na základě českých dat, která máme a vyhodnocujeme je s pomocí Ústavu zdravotnických informací a statistiky od března, je patrné, že ve věkové kohortě do osmi let, resp. od šesti do osmi let, je pozitivita těchto dětí výrazně menší, než je tomu u vyšších věkových kategorií, a například u teenagerů nebo u mladých dospělých potom je pochopitelně daleko větší. Ono to souvisí s jejich chováním. Tyto dvě věci, to znamená, jak ten epidemiologický pohled, tak ten pohled pedagogický, chcete-li, byly tím, proč jsme se rozhodli, aby i v tom nejvyšším stupni ochrany nebo omezení, chcete-li, měly děti v prvních a ve druhých ročnících možnost do školy chodit. A tohle je zapracováno do celého toho manuálu.
Kromě toho je také možnost pro ostatní ročníky, aby už nyní, resp. od toho osmnáctého, byly umožněny konzultace 1:1 pedagog - žák nebo student. O tom rozhodne vždy ředitel školy, případně uvažovat o různých výjimkách a individuálních plánech pro žáky se zdravotním rizikem. Ale to není to, na co jste se ptal. To berte prosím jenom jako jakési doplnění.
Takže zpět k vaší otázce. Důvod k tomu je na straně epidemiologické ten, že na základě českých údajů jsme schopni vysledovat, že tato věková kategorie je méně riziková, a druhak se jedná o ten pedagogický aspekt. A údaje nebo statistiky, které najdete v literatuře, ty se samozřejmě extrémně liší. Najdete statistické práce, které budou tvrdit, že školy jsou veliký problém, ale budou to zejména práce ze zemí typu Kanada, Čína, z jiných oblastí, s jiným školstvím a s jiným přístupem, dokonce i s jiným přístupem ke vzdělávání a k počtu dětí ve škole. Naopak některé německé práce naopak budou ještě daleko benevolentnější, než jsou naše doporučení. Děkuji.
