Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já budu v tomto prvním vstupu spíš obecnější. Řada kolegů, jak vidíme, se přihlašuje, bude jistě konkrétnější. Je tu řada starostů, kteří mají své poznatky, je tu i avizovaných několik pozměňovacích návrhů. Já bych malinko připomněl historii tohoto odpadového balíčku. Odpadového z našeho hlediska. Připomněl bych, že oběhový balíček byl v EU zveřejněn někdy v roce 2015 a v účinnosti byl v roce 2018, vešel v platnost. I kdybychom neměli evropské nařízení, resp. evropskou směrnici, myslím, že se můžeme shodnout i docela laicky na tom, že naše směřování by mělo mířit zaprvé ke snižování množství odpadů, obalů atd., zadruhé ke skutečné recyklaci, nejen k separaci, protože ta sama o sobě nic neřeší, a zatřetí k jinému, případně dalšímu využití odpadu, jako je například energetické využití odpadu.
Je zvláštní, že tento materiál, když byl předložen Legislativní radě vlády, loni v létě, myslím, že v září, Legislativní rada vrátila tento balíček nebo balík, jak říká pan ministr, se zásadními připomínkami k přepracování včetně doplnění analýzy dopadů, s tím, že potřeba úprav je tak rozsáhlá a zákony obsahují takovou míru nesrovnalostí, že si vyžádají řádné přepracování a významný čas. Zvláštní je, že po měsíci Legislativní rada otočila, přestože se samozřejmě udělala řada úprav, ale stále nedošlo k nějakému zásadnějšímu přepracování. Podobně se scénář odehrával na vládě, kde vláda zpočátku, myslím, že dvakrát neschválila a potom v prosinci nakonec schválila a poslala tento balíček, ty čtyři tisky, do Poslanecké sněmovny, s tím, že Poslanecká sněmovna to projednávala v letošním celém roce, od ledna, února do září letošního roku, s tím, že projednávání přerušovala atd.
Já bych tady připomněl, ještě se k tomu vrátím, věc je tak složitá, že by vyžadovala daleko více meziresortní přístup. Pan ministr o tom sice mluvil, ale myslím si, že tady i vláda by se musela snažit víc. A vrátím se k tomu, když jsme o tom diskutovali na výboru, že jsme se k tomu zase dostávali znovu a znovu.
Poslanecká sněmovna udělala v projednávání celou řadu pozměňovacích návrhů a změn, ale v takto rozsáhlém materiálu je to velmi těžké i v Poslanecké sněmovně, právě proto, že řadu věcí je potřeba řešit meziresortně. Materiál je strašně obsáhlý. Když vezmu současnou legislativu, ta nová je minimálně 2x, možná 3x obsáhlejší. Jenom ty materiály, jak je dnes máme, ty čtyři tisky, tak jenom to samo o sobě je nějakých 300 stran. K tomu ale budou desítky prováděcích a dalších předpisů, to budou další stovky, možná i tisíce stran tisků.
V legislativě kromě některých nástrojů a především vedle zásadního navýšení poplatků za skládkování, což je jistě jeden z důležitých nástrojů, nejsou nijak, řekl bych, propracované systematické, obsáhlejší a vzájemně provázané nástroje na podporu recyklace.
My se, řekl bych, řadu let spokojujeme s konstatováním, co tady zaznělo, že jsme velmi dobří v separaci, v třídění. To je asi zřejmě pravda, je to hezké konstatování. Srovnáváme se ale s těmi zeměmi okolo, chtěl bych jenom připomenout, že statistiky, i ty naše, které máme, ať už ministerstva nebo ČSÚ, se zásadně liší. A to tak, že o desítky procent, těžko říci, jakým číslům se pak může věřit. I systémy v Evropě nejsou srovnatelné jak z hlediska statistiky, tak z hlediska hlavně samotného třídění. Když mají někde například zálohové systémy atd. Čili mnohé z toho je nesrovnatelné. I kdyby tomu tak bylo, že jsme nejlepší nebo téměř nejlepší, tříděním samo osobě to nekončí, tím to celé jenom začíná. Třídění není recyklace. Musí nám jít o to, abychom vyseparovaný, vytříděný odpad mohli přetavit v nějaké využití, v produkty z recyklátů atd. K tomu bych řekl, že v balíčku nebo v částech chybí významnější nástroje, což ale právě vyžaduje nějaký domluvený meziresortní přístup.
Například při diskusi u nás na výboru byl jeden z návrhů snížení sazby DPH, teď neříkám, že samo o sobě je to zázračné, ale je to jeden z možných nástrojů, snížení DPH na výrobky z recyklovaných materiálů. Argument zazníval, že je to velmi složité, že s tím nesouhlasí ministerstvo financí pochopitelně. Ale bez toho to nepůjde, než aby vláda řekla, že toto všechno je tak významná věc, že je potřeba v tom dělat i meziresortní ústupky. Třeba i právě ministerstvo financí musí vědět, že taková věc i něco stojí. Nejen, že to bude stát občany a obce, že to bude stát něco v uvozovkách i státní kasu třeba ve smyslu snížených sazeb DPH. Čili se vracím k meziresortu, který už na začátku nebyl asi úplně ideální.
Reálně tedy recyklace moc nefunguje a já se obávám, že, tak, jak to čtu, ani moc fungovat nebude.
Situace už v dnešní době, několik posledních let je taková, že obce, zaznívá to stále, mají více separovat. Velké množství vyseparovaného a vytříděného odpadu nakonec skončí v lepším případě ve spalovně, kterých ale v Čechách také zrovna moc nemáme. Ve spalovnách to ale dělá velkou neplechu a vyseparovaný odpad přináší komplikace při pálení. Velmi často ale víme, bohužel, to musím konstatovat z vlastní zkušenosti, že vyseparovaný odpad končí nakonec na skládkách nebo končí někde ve vývozu, což se poslední léta umenšuje, ale i tak by nás mělo zajímat, co se děje s takto vykázaným vyseparovaným odpadem, když se vyváží, a nevykazovat ho jako recyklovaný, protože víme, bylo by to na samostatnou debatu, co se s ním pak děje někde v Asii.
Výsledky přístupu, kdy obce třídí, třídí a třídí, jsou škody nakonec v tomto přístupu nejen ekologické, ale i ekonomické. Obce musí platit za odběr už dnes vyseparovaného odpadu, potom paradoxně platí, že čím více třídí, tím více platí. Čili se chovají neekonomicky, což je jedna věc, ale to, co je na tom smutné, a když to člověk chce vidět trošku realisticky, řekl bych, s otevřenýma očima, nejsmutnější na tom je, že potom vidíme, že se to vyváží na skládku, že velká část odpadů, především těch ostatních plastů kromě PET, se ve velkém vyváží do skládek. Já neříkám, že to má jednoduché řešení, ale minimálně si to musíme umět přiznat. My jsme tedy nejlepší v třídění, ale samo o sobě je to k ničemu. Já už v minulosti jsem trochu komunikoval, psal jsem na ministerstvo, jak je to s výkaznictvím, jak je to se statistikou ČSÚ a ministerstva životního prostředí, právě s tím, jak se dohledává až do konce. Nejenže stačí někde vykázat, že se něco vytřídilo a zrecyklovalo, ale co s materiálem běží dál. Administrativu k tomu máme, výkaznictví k tomu máme, myslím, dobré. Ministerstvo mi odpovědělo, že by se to muselo křížově kontrolovat. Já bych se jen zeptal, tak ať se to dělá, proč se to nedělá... Zjistili bychom, že situace není úplně dobrá, naopak, že je spíše tragická, právě že vyseparujeme za velké peníze a pak to klidně vysypeme na skládku.
Řekl bych, že balíček přináší poměrně mnoho další administrativy a formalismu, ale na to jsme zvyklí, to tak prostě je. Většinou tomu říkáme zjednodušování, to tady bohužel je také. Ale výrazně zdraží odpadové hospodářství, což nakonec zaplatí občané, resp. obce. Ale v konečném důsledku obce. Uvedu příklad pro představu lidí, kteří nejsou ze samospráv. Samozřejmě to není úplně reprezentativní, protože každá obec to má jinak a existují anomálie. Když má obec například skládku, tak je všechno jinak. Ale na příkladu naší obce, kde jsem 26 let starostou nebo místostarostou, 3,5tisícové město Krásná Lípa. Řeknu, že jsme vyhrávali ty skleněné popelnice, čili nejsme žádným lajdákem a snažili jsme se to vždy dělat na nějaké úrovni. Dneska je to tak, že výdaje na odpadové hospodářství jsou necelých 5 milionů, dejme tomu 4,7 milionu. Příjmy jsou ani ne poloviční, 2,2 milionu, 1,8 teoreticky vybereme od občanů, což ani nevybereme v sociálně slabé lokalitě, kde je 20 % sociálně vyloučených, nebo jak jim chceme říkat. Dnes už jen 400 000 dostaneme za separaci. Čili obce už dnes doplácejí velké finance a bohužel nevidím nástroje nebo jak to udělat tak, aby obce nedoplácely tolik, resp. aby náklady mohly účinně přenést na většinu obyvatel.
Čili tolik asi z mé strany. Já bych měl na pana ministra, on si je napíše, několik málo dotazů. Jestli se tím ministerstvo opravdu zabývá natolik, do jaké míry si myslí, kolik vyseparovaného odpadu, především ostatního plastu, končí na skládkách? Jestli si to aspoň umíme přiznat, jestli máme snahu se to dozvědět a sledovat to? Čili kolik toho je? Já říkám, že to může být více než 50 %, možná v některých případech i 80.
Pak bych chtěl vědět, kde v tomto balíčku jsou skutečné systematické promyšlené nástroje na účinnou recyklaci odpadu, což je alfa a omega celého problému. To zadruhé.
Zatřetí, jestli si myslíte, že je účelné navyšovat další administrativu pro obce, například zpracovávat odpadový plán... My na obcích máme už plány na kdeco, strategie a plány, na všechno máme plány, ale ve výsledku to děláme, protože musíme, ale nemá to žádný velký dopad. Nebo že některé věci opět zavádíme výkazy pro například malé obce na malou kompostárnu na vesnicích. Jsme rádi, že to vůbec funguje a ještě se potom zabýváme tím, jak vykazovat... Výkaznictví. Je otázka, k čemu je to vlastně dobré. V neposlední řadě by mě zajímalo, ještě kdybyste vystoupil v obecné rozpravě, protože pozměňovací návrhy, jak jsme o nich mluvili, jak byly přijaty na jednom nebo druhém výboru, ono vypadá, že jich je hodně, ale ony spolu často souvisí, například s odkladem účinnosti. Kdybyste nám v nějaké obecné části řekl, do jaké míry s tím ministerstvo má nebo nemá problém, jak bychom mohli očekávat, nebo nemuseli, že ve sněmovně tyto pozměňovací návrhy podpoříte, abychom to věděli ještě dřív, než budeme potom závazně hlasovat, do jaké míry ministerstvo kouká na pozměňovací návrhy a je ochotno je, vy jako ministr, podpořit v Poslanecké s němovoně?
Děkuji za pozornost.
